in-ear je fajn, pokud si na něj zvykneš a umíš s ním pracovat. moje zkušenost je, že docela dost muzikantů si to kupuje, protože je to teď trendy, resp. vidí to u slavnejch kapel. každopádně se úplně změní vnímání zvuku na podiu, jsou lidi, kterým to dost pracuje s psychikou, prostě něco, s čím jseš zvyklej pracovat, je najednou jinak a mozek si na to musí zvyknout. lidi, který in-ear používaj, mluví až o několika měsících, kdy se cítili nesví, než se to usadilo.
každopádně nejdůležitější element jsou sluchátka, jakýkoli polovičatý řešení je nanic, představa, že to pořeší drahý pecky z datartu a nějaká vysílačka, to už jsem taky viděl:-)
Pokud vaše zpěvačka nemá s in-earem žádnou zkušenost, zbývá jediná možnost a to zkoušet, zkoušet, zkoušet. Domluvit se se spřátelenou kapelou, a půjčit si to, zajet někam, kde mají více sluchátek na výběr atd. Za sebe musím říct, že pokud jde o sluchátka, tak nejlevnější použitelné jsou AKG IP2 za cca 1800, k tomu pořešit nějakej bezdrát, klidně levnější, ovšem s kvalitním body packem a laditelnejma frekvencema. Pokud hledá už profi řešení, doporučuju vyzkoušet Shure SE serii, dobře hrající jsou 315 a 425.
když už zmiňuješ použití pro basu, pak začíná další problém a to je frekvenční spektrum. spousta výrobců udává spodní pásmo málem od 50Hz, ovšem realita je jiná: pokud chceš mít v uších basu v celým spektru pak fungujou jedině Shure 535, jediné jsou opravdu třípásmové a zahrají spodek, odzkoušeno jak na basu, taktéž je to volba bubeníků, kteří chtějí mít v uchu celej kopák, nejenom horní tečku, s velkou spokojeností používá třeba Vašek Zima, ale to už jsou sluchátka za 11 táců...což je ovšem nic proti Ultimate Audio a jiným záležitostem, dělaným skoro na míru.
Basa prudí muziku
