Materiál hmatníku a jeho vliv na zvuk (Stránka 1 z 2)

švesta a nobrž kadlátka,zatím jsem nějak nepostřehl vliv materiálu hmatníku na zvuk

Je to alchymie.

já teď nějak ani hmatník nemám, pražce jsou rovnou v krku. Javor u mě vítězí-je hezčí, přehlednější, náročnější na čistotu..Nemám moc zkušeností jak je to se zvukovým vlivem:)

Jednu basu mám s javorovým hmatníkem, druhou pau ferro. Je v tom rozdíl, ale nedá se říct že je něco lepší, je to zkrátka jiné. Javor mi přijde takový ostřejší, průraznější.

zvukově nevim, esteticky mám radši tmavé

Tak v tomhle si s tebou dovolím nesouhlasit:-)

obe basy mam v palisandru, javor bych zkusil. jen musim najit odvahu a ukecat Spidera aby mi nejaky javorovy krcek uklohnil, pak to budu stridat a poreferuju

naprosto souhlasím!
a neplatí to jen o hmatníku..

stejné tělo..snímače..aparát..struny..jen měnit hmatníky? to je téměř neproveditelné

se znalci hmatníků je to podobné jako se znalci piv

Co se subjektivity a výmeny hmatníku týče: Zkusil sem to na jedné pokusné jolaně, sundal cosi jako palisandr, použil javor - a.....chvilka napětí............  rozdíl značný. 

Mě je nejsympatičtější eben, příjde mi, že má nejjistější nástup tónu - (ano subjektivně)
Obecně mi příjde že to je hlavně o attacku, než že by se nějak zásadně zvukově lišilo jedno dřevo od druhého.

mas mejl

Moc zkušeností s hmatníky nemám, snad jenom když jsem odpražcoval basu, tak jsem zkoušel natřít hmatník bezbarvým lakem. Po pár hodinách hry se mi sice ošoupaly místa, kde jsem držel strunu. Pak jsem ten zbytek laku sundal a hmatník začistil. Rozdíl byl dost velký na to, jakej mám lowend pod tím lakem bylo to dřevo úplně "udušené" a až teprve teď to hrálo lépe - delší tón, prostě víc "dřevní tón".

S těmi hmatníky bych chtěl taky udělat test. Asi by to byla dost alchymie, protože ne u každý basy to bude tak znát charakter zvuku ve vztahu s hmatníkem.. a to asi taky dělá svoje.

Vidím to podobně.
Edit (po poslechu): Že by to byl takovej rozdíl?? Jako to video http://www.youtube.com/watch?v=61GdTGgPHM4 mě fakt dostalo, to je skoro jako když tam má jedny starší a jedny novější struny..

kombinacia - material hmatniku a material tela je dolezita - to mas uplnu pravdu.
naschval nepisem ako velmi dolezita, pretoze to uz kazdy vnima holt subjektivne a niekto nedokaze popisat rozdiel ked si chyti hoc aj dve 75RI a jedna ma javor a druha rosewood.

no tohle je moc pěkný

V poslední době jsem přišel na chuť ebenu, oproti javoru dává pevný, konkrétní spodek.

Pořád tvrdím, že je to nejvíc o pocitu ze hry a taky o tom, že hrají nejen palisandr a javor jinak, ale i dva javory, nebo dva palisandry jinak. Taky by musely být nástroje na kterých se porovnávají a přehazují krky úplně stejně seřízeny co se týče výztuhy, výšky dohmatu, atd... Vemte si, co udělá se zvukem to, když zvýšíme dohmat o milimetr.

ti do sklenice od gambrinusu natočím javor s povrchovou úpravou jasanu a budeš tvrdit, že zrovna tento eben hraje nejlépe
(to byl vtip)
(i když zase ne až takový)
8¨-)

no nic..

To bylo originální, leč těžko stravitelné sloučení dvou úsloví... Anebo Chroust hrubě přeceňuje své vyčepácké schopnosti.

Gambáč je humáč!!!

K těm krkům:
  Vliv na zvuk to imo má, i přes špatné snímače, i na lowend base. Mě se zdá, že ten rozdíl je tak velký, že bych podle toho basu vybíral a vybírám. Ono to jde popsat spoustou slov, ale nejde moc vystihnout.

Tzv. dešťofka, neboli Gambrihnus.

To je právě ten omyl. U mě to není o tom, že si brnkám jeden tón pět minut a hledám ten rozdíl. Ale když hraju nějaké arpédža, běhy, atd. Tak je v tom pro mě rozdíl. To jak ty tóny nabíhají a slevají se je prostě jiné.

Přesně tak, zrovna nedávno jsem to řešil - pozná se to u hustějšího hraní - u ebenového hmatníku jsou tóny více oddělené a definované, u javorového se více slévají do sebe, spodek je rozmazanější.

Jo? A nebylo to třeba spíš trochu tou jinou basou, než hmatníkem?

pro mne je dulezitejsi nez s ceho ,jaka barva !!! vadi me(nevim proc) svetle hmatniky ,mam rad a zatim na vsech basach mam tmavy 

Jo, třeba javorový Stingraye jsou tim proslulý, jak vůbec neprolejzaj kapelou a nemaj žádný basy.

Materiál těla zmiňovaných bas? U Sivčáka bych se vsadil, že je tělo z jasanu. U Pedully je to tuším javor, ale nejsem si úplně jistej. Každopádně pokud teď hraješ například na Fender American Standard, tak to je olše - a to je z hlediska konkrétnosti a prosazení se v kapele úplně jiná pohádka. Srovnávejme srovnatelné, tedy identické basy s rozdílným hmatníkem...

Koukám, že budu mít asi na Stingrayi jen javorem podýhovanej palisandr, protože ten díky svému vrčáku prolejzá kapelou jako žádná jiná basa Nebo to možná bude tím, že nemám eq do "V"... V jako jaVor

To nevím, smajlík chybí a psaný tekst nepřenáší emoce 

Hrůza jak jsou dneska lidi zdeformovaní, když potřebujou smajlíky, aby pochopili ironii Kor od starého opilce jako jsem já.

Já jsem právě teď nalitej jako prase, ale pořád Wexxe chápu

Sivčák: tělo jasan, krk javor, hmatnik javor
Pedulla Rapture: tělo javor, krk javor

tak!záleží na vkusu každého soudruha

Hmm, teď jsem si poslechl i ten 35 vs 34 menzura test a taky to slyšet je... Ta 35 je podle mě tvrdší, definovanější.. což celkem sedí s tím, co se o tom povídá.. Ty nuance jsou docela malé, ale toto jsou řekněme "ideální" nahravací a poslechové podmínky. Rozdíl mezi javorem a palisandrem se např. ve zkušebně téměř určitě slije (maximálně v sóle to poznat bude), ale ta menzura by mohla dělat ve zvukovém bordelu daleko větší rozdíl.. No a v neposlední řadě jde taky dost o pocit - když ti začne sedět 35" menzura, tak si to podvědomě "užiješ", stejně jako třeba javorový hmatník...

Nedokážu posoudit rozdíl mezi javorem a palisandrem, rozdíl tam nějakej je, ale kdyby mi někdo zavázal oči a střídavě pouštěl kousky toho a pak toho, tak to nepoznám. Chtěl bych tím samým způsobem slyšet rozdíl mezi dvěma javorama, nebo dvěma palisandrama. Tam může bejt opravdu hodně jiných věcí, než je dřevo, které to mohou ovlivnit. Taky si vezměte fakt, že když sundáte struny a necháte je (i když jen chvíli) ležet odpočívat, tak po znovunatažení hrajou nějakou dobu naprosto jinak. Vliv bude mít výstuha, to jak krk precizně dosedne k tělu, pražce, atd...

Měl jsem možnost porovnat zvukové vlastnosti fládrovaného javoru a javoru očkový a je v tom velký rozdíl. Fládr je hodně pružný a o dost měkčí materiál než zmiňovaný očkový. Očkovaný javor je pevný, tvrdý, zvonivý a na poklep a znělý do výšek. To byly poznatky, když jsem držel v rukou materiály dvou různých javorových hmatníků v surovém stavu(vysušeném). To je můj postřeh o rozdílu, který na pohled nikdo nerozezná a myslí si, že je javor jak javor, ale opak je pravdou. Nejsou to žádná moudra ale můj laický názor.

jasně, říkal to i aleš, že se to říká, že to dřevo s figurou jako by ten zvuk rozkládalo a třepilo, ale asi to chce zkusit tři stejné basy a porovnat jestli je lepší fládr, nebo očko, nebo obyč.

Agathis je damaroň (taky damarovník či kauri) je to jehličnatý strom, který roste v oblasti Malajsie (odtud název Damar Minyak), Indonesie, Austrálie a NZ. Nejznámější věc z agathis je damara, damarový lak (pryskyřice) a kopály,
ty zná jistě nejen každý výtvarník ale i houslař.
Jinak se obvyklé druhy damaroně používají na piana, nábytek a jiné bedny. Vlastnosti má prý podobné jako španělský cypřiš (používaný mj. na kytary španělky). Je to dřevo světlé, měkké a lehké.

Existuje však také jižní druh damaroně zvaný Kauri, který je dnes tak vzácný, že se nesmí těžit! Roste na Novém Zélandě (možná i v Austrálii) a je považován Maory za posvátný. Mladé stromky jsou prvních tisíc let nic moc, pak ale začínají dozrávat a mají velmi kvalitní dřevo. Dnes se mohou omezeně těžit pouze mrtvé stromy z močálů, ty mají stáří statisíce let, a jsou z nich perfektní a krásné kytary.
Prosil bych nezaměnovat s našim akátem,jehož dřevo je velice pevné a houževnaté,čehož s využívalo v kolářství , při výrobě žebříku a nezničitelných nasad na sekery,dokážu si docela dobře představit akátový krk

Zřejmě je v asii Agathis nejlevnější místní dřevo. Jako u nás smrk. Když se používá na tělo nejlevnějších baskytar. Zvuk to má zkrátka jiný, než bychom očekávali.

zvuk to má zkrátka jako basa z Agathisu a já osobně bych od toho neočekával víc , stejně i tak bych neočekával že východní topol bude hrát jak americká olše, každé dřevo je jiné a taky se i jinak akusticky chová

Dokonce ho kytaráři po akustické stránce moc nechválí, neboť vlákna jsou nerovnoměrná, u očkovýho javoru je prý nutno ještě více posuzovat kus od kusu. Proto se z něj řeže spíš dýha na top.

divné ale je to tak  http://www.osel.cz/index.php?clanek=4972

mě to i zarazilo

Agathis má podle mě zvukově blíž k olši než třeba lípa. Tou bych topil já

Tak, musel jsem zaběhnout na hajzlik a trochu zabufetit v hromadě časopisů, ale našel jsem, co pravil Ken Smith:
......používám méně figurální javor i pro střed těla pro vyrovnanější basové frekvence.....
...ořech nebo javor ?... ořech má víc výšek a spolu s javorovým jádrem i slyšitelnější šíření středů......
...javor s mahagonovým středem má vrčivé basy a pevné, syčivé výšky....
...nástroj s ořechovou vrchní deskou víc "řvou" ...jsou vhodnější pro funk...
...jazz je jemnější, tady miluji javor....jádro pak jen určuje stupeň charakteru...těla z více druhů dřevin dávají možnost dalších zvukových variací....
A co materiál na hmatník ?
...palisandr má pomalejší doznívání, eben rychlejší vrchol...hoď je oba na podlahu, a poslouchej, jak to bouchne, stačí jen ta podlaha....
Je to malinko vytržený z kontextu, ale základ tam je...

K očkovýmu javoru bych ještě dodal, viz lexikon dříví znělého...je nutno mít na paměti, že se jedná v podstatě o vadu dřeva, i když krásnou a luxusní...dřevo je dosti heterogenní, protože očka mají jinou hustotu, než jejich okolí a průběh vláken je také narušen......pokud tedy vyrobíte krk z velmi hustě očkovaného a drahého materiálu, bude působit esteticky dokonale, ale po stránce zvukové to bude vždy tak trochu sázka do loterie...patří mezi tvrdá dřeva-550 kg/m3 při 10 % vlhkosti.

S lípou sem měl vždycky zkušenost z levných nástrojů (Ibanez apod.), kde v kombinaci s ne příliš kvalitním javorem a palisandrem a elektronikou a hardware atd ... byl výsledek huhla. Pak jsem hrál na pár Japan Fenderů a tam už to bylo trochu lepší - možná lepší lípa, lepší javor. Ale každopádně zvuk byl měkoučký basový mírně brblavý. Ale středů málo, žádná agresivita a výšek pomálu taky. Jakmile se ohrály struny, výšky zmizely úplně ( Ale na vytváření mohutného spodku dobrý a výšky jdou dohnat elektronikou a novýma strunama.
Osobně bych si dokázal představit i pro sebe jeden lipovej JB na pohodový folkový jamování )

Měl jsem to na bezpražci, momentálně je ve vlastnictví Wexxe. Mně se to líbilo, je to hlaďoučký, rychlý, příjemný na omak, i když to není dřevo.

Ebenový hmatník mám na bezpražci od Warwicka. Bubinga tělo. Basa je takový výstavní kousek nábytku. Nedovolil bych si však natáhnout jiné struny než hlazené. Neboť eben mizí před očima. Šoupe se jak tuha z tužky.