Voice coil

Tak nějak co nejjednodušeji:
čím je větší průměr kmitací cívky, je větší obvod navinutého drátu. Toto je velmi důležité pro ODVOD TEPLA z cívky, poněvadž prakticky je to taky obyčejný vařič. Dá se pak usoudit, že čím je větší průměr cívky, tím můžeme do cívky pouštět větší proud, což je vlastně vyšší výkon.

Nám baskytaristům stačí tak 2a1/2" kmitací cívka.

Marshall se mi na stránkách snažil vecpat něco jako že čím tenčí cívkodrát, tím rychlejší odezva (že prakticky pak zní 15ctka jako 10tka), akorát má zas třeba io polovic menší zatížitelnost... Co na tom pravdy ?

Je to pravda, co píše Juhuuu i Dan. Těch sounáležitostí je u vlastností reproduktorů povícero a nedá se to ve zkratce popsat. Samozřejmě kvalita magnetu je to nejdůležitější, dosáhnout co největší sycení v mezeře pro kmitající cívku, dále její výška jaký má vliv na přenos a vyrovnanost kmitočtového spektra aj.
Něco jsem popsal v „Kompletní výměna repráků“, chce si to nějak dát v hlavě dohromady, zamyslet se nad T+S parametry u různých reproduktorů, porovnat tyto parametry u drahých a levnějších reproduktorů. Ono to cosi napoví, jak se mění T+S hodnoty atd.

Vřele dporučuji prostudovat nějakou poutavou četbu o reproduktorech a akustice, trocha teorie ještě nikoho nezabila. Zajímavé knížky o reproduktorech, např: Reproduktory a reproduktorové soustavy, autor L. Svoboda – M. Štefan, nebo totéž, ale novější dílo od Kamila Tomana.

Zastávám názor, že více 10" reproduktorů v basovém boxu poskytuje rychlejší "attack" (přesnější zákmitová charakteristika, odpovídající lépe hudebnímu signálu) než 15" nebo  18". Klasický 18" reproduktor poskytuje velmi pomalou zákmitovou odezvu a potřebuje přádně nakrmit  aby zněl přesvědčivě. A navíc čtyři 10" reproduktory poskytují větší plochu membrán než jedna 18". Suma sumárum - lehčí cívka + membrána = menší setrvačnost kmitajících částí reproduktoru a tím pádem věrněji kopírovaný budící signál.
     Závěr - čtyři 10" jsou daleko efektivnější než 15" nebo 18". 

Blekbanez TR, Cort Action,Roland Cube-30B, povedeně upravenej kus Behringer BX 600, + netradiční spojení (můj vynález) Laney AH 200 s LEM 350SA - Tak to fakt tlačí...   
Nó, holt sem hospodskej šumař
Co tóó ??

Myslíš u 10"menší průměr kmitačky, menší odvod tepla, tím pádem menší zatížitelnost proti 15"nebo18"? Proto je jich víc, no je to dražší.
      Když jsem nasával informace, asi před 20ti lety tak tohle bylo v ňákejch skriptech z ČVUT vo elektroakustice. Nebo jsem mimo mísu?

Blekbanez TR, Cort Action,Roland Cube-30B, povedeně upravenej kus Behringer BX 600, + netradiční spojení (můj vynález) Laney AH 200 s LEM 350SA - Tak to fakt tlačí...   
Nó, holt sem hospodskej šumař
Co tóó ??

Kmitačky z mého příspěvku výše dorazily a hrají naprosto bez problémů. Měly jen kratší "pacičky", takže jsem musel zaizolovat, aby se spoje nedotýkaly magnetu, ale jinak naprosto v pohodě. Nemám netopýří uši, takže rozdíl oproti originálu nepoznám. Samozřejmě celá ta aparatura není hi-tech, je to starý zesilovač Tesla Transiwatt + dělané bedny s původně Tesla repráky, ale mám ten zvuk rád, hraje to fakt pěkně. Za necelé dva dolary jsem zachránil výškáče, není co řešit.

Mimochodem, nějaké tipy na opraváře (Praha, Plzeň), který by mi u toho zesilovače vyměnil chrastící poťáky?

Neservisovaný transiwat je časovaná bomba. Uvědomte si, že kondenzátory v něm použité budou minimálně 40 let staré, vyráběli je za bolševika a jejich kvalita je pochybná. A pokud to nějakou dobu leželo ve sklepě/na půdě bude to ještě mnohem horší, protože nenapájený elektrolyty jdou do kopru.  Zapojení transiwata je to nejjednodušší možné, prosté jakýchkoliv ochran na výstupu a s nestabilizovaným zdrojem. Ve své dobe to byla samozřejmě pecka, protože srovnatelný komerčně vyráběný zesilovač stál trojnásobek, ale nic to nemění na faktu, že bych to doma už mít nechtěl.

Servis znamená vyměnit koncové tranzistory, určitě filtrační kondenzátory, určitě kondenzátory na výstupu, pravděpodobně všechny svitkové kondenzátory (trpí vlhkostí) a potenciometry. Materiálově je to pár stovek (třeba tandemový pot stojí dnes asi 30 korun, myslím, že za komunistů stával 12Kčs) ale práce bude drahá. Navíc byla kvalita montáže velmi kolísavá, zesilovače často trpí nekvalitním pajením, prože se to prodávalo i jako stavebnice a doma si to často lepili laici. A ani v klubu pájené kusy nejsou žádný zázrak.

Ale když to hrálo, hrálo to hezky, zejména s těmi reproduktory z Hifiklubu. Ta konstrukce je vlastně geniální, s obvodem na ochranu před zkratem, zpožděným připojení reproduktorů a stabilizátorem ve zdroji by to technologicky klidně obstálo i dnes. Problém je v tom, že po jednotlivých modulech se sežene srovnatelný zesilovač (bez case) za pár stokorun nový.

No, asi se smířím s tím, že potenciometry chrastí a dokud bude hrát, tak ho nechám :-)

Elity vysychají, je to fyzikální jistota. Kromě kapacity mají kondenzátory ještě jeden důležitý parametr  - ESR. A ten se zhoršuje a žádně "formování" s tím nic nenadělá. Svitkové nezapouzdřené kondenzátory z Tesly jsou doslova tragické (také byly levné).  Chtěl sjem tím říct, že servisovat TW je kravina, když nový board komplet stojí necelej litr.