Neservisovaný transiwat je časovaná bomba. Uvědomte si, že kondenzátory v něm použité budou minimálně 40 let staré, vyráběli je za bolševika a jejich kvalita je pochybná. A pokud to nějakou dobu leželo ve sklepě/na půdě bude to ještě mnohem horší, protože nenapájený elektrolyty jdou do kopru. Zapojení transiwata je to nejjednodušší možné, prosté jakýchkoliv ochran na výstupu a s nestabilizovaným zdrojem. Ve své dobe to byla samozřejmě pecka, protože srovnatelný komerčně vyráběný zesilovač stál trojnásobek, ale nic to nemění na faktu, že bych to doma už mít nechtěl.
Servis znamená vyměnit koncové tranzistory, určitě filtrační kondenzátory, určitě kondenzátory na výstupu, pravděpodobně všechny svitkové kondenzátory (trpí vlhkostí) a potenciometry. Materiálově je to pár stovek (třeba tandemový pot stojí dnes asi 30 korun, myslím, že za komunistů stával 12Kčs) ale práce bude drahá. Navíc byla kvalita montáže velmi kolísavá, zesilovače často trpí nekvalitním pajením, prože se to prodávalo i jako stavebnice a doma si to často lepili laici. A ani v klubu pájené kusy nejsou žádný zázrak.
Ale když to hrálo, hrálo to hezky, zejména s těmi reproduktory z Hifiklubu. Ta konstrukce je vlastně geniální, s obvodem na ochranu před zkratem, zpožděným připojení reproduktorů a stabilizátorem ve zdroji by to technologicky klidně obstálo i dnes. Problém je v tom, že po jednotlivých modulech se sežene srovnatelný zesilovač (bez case) za pár stokorun nový.
JB Vintera 70, JB 60 MiM, PB MiM, Sandberg Electra PB, Cort A4 OPN, JB SQVM70, JB SQVM FL, Jaguar Bass SQCV , PB (skládačka), Hofner 500/1 1965
Trace Elliot Transit -> Trace Elliot ELF -> 2x110, 210, 115, HA3500, Roland Cube 30
Shure 58A beta -> TC Helicon Harmony Singer