výměna nultého pražce (Stránka 3 z 3)

Souhlas! 

Taky mám bezpražcovku,...a taky jsem na ní měnil nulťák i kobylu. Ale žádnej znatelnej rozdíl se nekonal.  Jediný čemu věřím, že o něco může nakopnout sustain jsou struny krz tělo. Ale spíše bych řekl, že to zvukově zpevní tón. Ale je to jedno,...nechci nikomu brát tu iluzi. 

Nultý pražec se na výsledném kmitání struny nad snímačem pozitivně projeví tím, že lépe/hůře přenese podélné kmity struny. Příčné díky dvěma uzlum (dva pražce pod prstem) nemají žádnou šanci. Problém je v tom, že zhruba o řád vyšší je příčné kmitání struny mezi pražcem nad prstem a ořechem, které je ale logicky se základním tonem naprosto disharmonické, resp je až na výjimky je na frekvencích mimo běžnou stupnici, takže jde vlastně o pazvuky. 

Další možný vliv je, že tvrdší pražec vytvoří takzvaně "pevnější ton" protože bude méně tlumit strunu.  To jistě vytvoří, ovšem je třeba si uvědomit že v cestě mezi kmitající částí struny a nulákem je PRST a ten je zcela jistě o mnoho a mnoho měkčí a víc tlumící než sebeměkčí plast nuláku...

Nicméně jsem připraven na dalši disputaci.... :-)

Myslím tím krk s výztuhami, které zlepší přenos podélných vibrací. Dražsí basy a zakázkové nástroje tohle v krku mívají. Občas se používá místo karbonových tyčí titan. Je maličko lehčí ale dražší. Asi líp přenáší vyšší kmitočty. 

 hlavne preto aby krk lepsie odolaval vplyvu vlhkosi, zmeny teploty a drzal si rovny tvar 

 protože hliník "teče" to už spíš nejaká hořčíková slitina

 Ale cpou viz. legendární kytary a basy Travis Bean, sedmdesátkový Kramery a dnes EGC (defakto kopie Travisů). Akorát, že je to spíš butiková záležitost. Ty nástroje jsou drahý a specifický. A jsou vyhlášený neskutečným sustainem. Takže věřím tomu, že ty karbonový výztuhy udělají podobnou službu, ale levněji.

Jinak podle mýho na sustain celkem zásadní vliv spoj krku a těla (šroubovaný vs. průchozí/lepený). A v jednom rozhovoru s majitelem Sandbergu jsem řetl, že hodně dělá hmota krku. Např. 6-ti strunný nástroje mají prý výrazně delší sustain oproti klasickým 4 strunným basám.

Nevěřící Tomáš Už jsi to "placebo" na nějaké baskytaře odzkoušel??? 

Do nástroje se přenáší energie struny a je poznat, jestli místa, která spojují nástroj se strunou, jsou "měkká" (plast) nebo "tvrdá" (kost, mosaz). Tedy jak moc energii struny tlumí. A je zcela fuk, jestli ta struna tam slyšitelně kmitá či nikoliv.

Věř nevěř, na akustické kytaře je poznat, jestli vyměníš plastové kolíčky na kobylce za kostěné, ačkoliv to vypadá až bláznivě a zdánlivě to nemá logiku (kostěný pražec na akustice mám už dávno vyměněný za původní plast). Stejně tak bylo na jiné kytaře poznat, když jsem vyměnil string retainer s plastovou podložkou za celokovový Gotoh.

Za mě je důležitost vlivu kvalitního hardware na celkový zvuk docela významná a levnější kytaru lze znatelně posunout kupředu mj. kvalitním hardwarem (ponechávám stranou finanční rentabilitu celé operace).

K tomuto závěru jsem dospěl během posledního roku, kdy jsem si hrál se starým japonským Squierem z 80. let, který byl osazen nejshitovějším hardwarem, který šel tehdy sehnat A postupně jsem ten hardware obměnil (kobyla s tremolo blokem, pružinky tremola (!!!), ladící mechaniky, kdysi dávno ten string retainer).

 ...součást nástroje

 Přečti si pořádně mou větu v předchozím příspěvku. Psal jsem, že u čehokoliv mezi strunou a nástrojem, je podstatné, jaké má vlastnosti.

Ok, tak to zkusíme jinak.

Tohle je mechanický ekvivalent struny na akustický kytaře, oholený na dřeň. Všechny podpěrný body jsou ukotvený k věci který ty říkáš "nástroj"  OK. 

A ted mi vysvětli, proč  tak strašně moc záleží na nepatrný změně tvrdosti podpěry A ,   zatímco u podpěry B  je to úplně jedno a může bejt klidně z bláta... Pro jistotu legenda zleva   Ukotvení struny-mechanika,  ořech, pražec, kobylka, dřevěná hrana kobykly,  ukotvení struny kolíkem.

Mimochodem ten kolík strunu drží jen z části, síla je tam rovnoměrně (1:1)  rozložená mezi tvrdej kolík (na kterým opět strašně záleží, plastovej uplně v háji, kost grandiozní)  a měkkou ozvučnou desku....  a ani trochu to neni divný.

Ve skutečnosti je to jinak, ani uchycení struny v kobylce, ani opření struny o zlom na kobylce a tím méně ořech na zvuk nemá podstatnej vliv.  Můžeš 100x říkat, že to slyšíš - slyšíš prd, protože nikdy nemáš přímý strovnáni. Vždycky je to jen o pocit... a ten je nakonec na tom všem nejduležitější. Já mám taky pocit, že basy v sunburstu hrajou líp než černý, co naděláš.

Konec fyzikálního okénka

Na tohle téma tu byla někde ukázka: ohnutej plech x Badass x Babicz a rozdíl by nepoznal jenom hluchej.

To je naprostá pravda - všechno co vám, třeba jen subjektivně, zlepšuje zvuk, vám zvyšuje herní komfort - víc si to užíváte, a to přeci každý chce :-)

Pro pochopení funkce jednotlivých částí nástroje doporučuju nějakou podrobnější knihu k tématu, např.

Pak je otázka vhodných materiálů, tvarů, rozměrů atd. mnohem jasnější. Ač to není vidět, nekmitá jen struna mezi pražcem nebo špejlí od nanuka a kamenem kobylky... Na elektrice, navíc s pražcema a v bordelu kapely, se dá asi lecos zjednodušit, ale princip zůstává. Ořech vliv na chování struny má, tak to prostě je.

Hele, pro začátek si zkus zahrát na basu s tlumítkem který se dává za nultej pražec a pak bez něj. Hraj třeba na pátém pražci, to je jedno, ale v poloze -  né na prázdné struně - a ten rozdíl tam prostě je. Ta část struny, která je zdánlivě v klidu se prostě na tom zvuku kupodivu podílí. Nejsem si ale jistej, že by to poznali i posluchači pod podiem, tam do toho ještě vstoupí zvukař a všechno ještě upraví podle svýho...

To je něco jiného. Flažolet vznikne lehkým přiložením prstu, a při brnknutí i po uvolnění prstu kmitá celá struna.

Tady se přípojím k oponentů fyziky (respektive je v okénku něco zanedbaného), a oponuju to, že to, co se děje mimo „aktivní“ část struny, se neprojevuje a to třeba příkladem všech hájgájn kytaristů, kteří při nahrávaní musí tlumit harfičky mezi ořechem a ladícím kolíkem, páč jsou ve zvuku prostě slyšet. 

Teď k mý představě vysvětlení -> brknutím na strunu v ní vytvoříš vždycky oba typy kmitů - podélné třeba jen elastickou deformací kovového jádra a to se šíří praktciky celou strunou bez ohledu, kde je zmáčklá. Vzhledem k tomu že ocel je polykrystalický materiál, dochazí k nárazu na nekoherentí hranice zrn a zde  k rozptylu - z části podélného vlnění se stává příčné. Samozřejmě všechno tohle tvoří parazitní rezonátory a logicky výsledné spektrum vzniká superpozicí těhle parazitních a toho hlavního drnkané části struny. Takže za mně je tuhostí materiálu ořechu (tvrdostí nevim, co bych ovlivňoval) možné ovlivnit výsledné spektrum. Jestli zásadně slyšitelně, to nevím.    

To nevím v čem. Mně šlo čistě jen o ten flažolet, který jsi zmínil, tedy o tu skutečnost, že:

Řešíme tu, zda výměna nultého pražce má význam na zvuk, a když Atvečko tvrdí, že to má význam jen při prázdných strunách, tedy kdy kmitá celá struna, pak řešit flažolet je ireleventní, protože tam vždycky kmitá celá struna od kobylky k ořechu. Proto jsem psal, že:

A je jedno, jestli u flažoletu prst na struně po brnknutí stále lehce držíš nebo ten prst uvolníš. Když držíš prst přesně, pak je v uzlu kmitny, a ten se nehýbá.

Souhlasím. Jsem rozhodně pro, mít ořech a kobylku z nejlepších možných materiálů. Jsem pro kost, líbí se mi mosaz/bronz, zrovna mám u kytaráře akustickou kytaru na výměnu ořechu a plátku v kobylce. Chtěl jsem top materiál, vsadil jsem na TUSQ od Graphtechu. Pak dám vědět, jestli budu mít pocit rozdílu. Teď jsem si udělal zkušební nahrávku s basou. Narval jsem měkkou špejli takhle aby na ní seděly struny.

Na prázdné struny očekávatelně totálně tupý zvuk. Ale udělaj jsem nahrávku všech strun na pátém pražci. Co je se špejlí a co je bez?

EDIT: ještě ma napadla jedna věc. Souhlasím s tím, že tvrdý ořech bude přenášet lépe vibrace zpět do strun a do nástroje. Ale taky to znamená, že lépe bude rozeznívat nehrané struny, tedy je to náročnější na hráče a správné tlumení strun. S tím jsem měl právě problém na jednom Vlčkovi s mosazným nulákem.

Taky myslím, že první je se špejlí a druhá bez

Samozřejmě stříhal. Jednak by bylo slyšet, jak tu špejli vytahuju nebo jak ji tam rvu, a druhak nejsem ani těch pět blbejch tónů schopen nahrát napoprvé  - abych to upřesnil, snažil jsem se o stejnou polohu ruky a stejnou sílu brnknutí, aby to bylo víc vypovídající/porovnatelné.

Ano, je to tak. Já jsem po těch letech už trochu hluchej, takže ten rozdíl mi nepřijde moc znatelný, možná je bez špejle (tedy s tvrdším nulákem) pocitově trochu zvonivější, ale asi se můžeme shodnout na tom, že rozdíl tam je.

Mimochodem, jaký byste viděli vliv ořechu v kombinaci s opravdovým nultým pražcem, jako to dělá MTD nebo Sandberg?

Skvělý, díky za nahrávky a rozstřelení diskuze jasným důkazem! Jsem rád, že se tu na fóru nejenom plká, ale taky přemýšlí a koná . Rozdíl mi pro srovnání s/ bez připadá jasně zřetelný. Nejenom že nástrojem se přenáší vibrace do něj a zpátky, ale taky se takto netvoří jenom a výhradně harmonické frekvence. Viz například to, že když si uděláte nahrávku konkrétního tónu o určité frekvenci a odfiltrujete nějakou frekvenci nižší než základní, výsledný zvuk se změní. Ono totiž kdyby byl "svět kmitů" tvořenej jenom Fourierovými řadami a jejich příp. transformací, to by byla dost nuda !

Ne, myslím filtraci nižších frekvencí než základní. Ono to totiž řízne ten spodek a znát je to taky, kdysi se to řešilo zde: https://baskytara.com/topic3287-jak-je-to-s-tema-kmitoctama.html ale nechci tu offtopicovat - jen jsem si na ten thread vzpomněl v souvislosti s tímto.

Někdo z bližšího i vzdálenějšího okolí Lbc, kdo by uměl hezky vyměnit nultý pražec, včetně spravnýho vyhloubení drážek? Díky.

Uplne U kytara to jde trochu ojebat pomoci trojuhelnikoveho pilniku a potom dotvorit spravnym jehlovym, ale kvalita vysledku je znacne variabilni. U baskytary je problem, ze ty struny uz jsou fakt tlusty (kuprikladu H struna ma prumer 3.3mm, E struna 2.66). Je potreba aby fakt sedeli, takze specialni pilniky. Ty jsou pomerne draha sranda. A i s nima je to peklo, bere se celkem dost materialu, nez to clovek dostane do ruky taky trva. Prvni nultak jsem delal 4x, ted to klapne s trochou stesti na poprve, ale ze by to byla moje oblibena prace to se rict neda

 Tak zalezi z ceho se to vyrabi z kovu to verim bude opruz z plastu nebo dreva to docela jde ..   a sadu pilnicku sem doma v naradi nasel  

Z praktickych duvodu se lepi na kapku bud lepidla na drevo nebo vterinaku. Jen kvuli tomu aby ti drzel na miste kdyz drzis struny. Vyndas ho tak ze do mezery strcis tenoucky plochy sroubovacek a trochu do nej klepnes.

  ty gibsonacky jsou lehci...  

 u tech fendrackejch hrozi ze by se privylomil kus hmatniku, a parkrat se mi hlavne kostenej nulak zlomil/rozpad pri vyndavani .. 

 Ja vetsinou odskabnu pripadnej lak a pak to pomoci staryho mosaznyho nulaku jako perliku vyklepu opatrne ze strany kladivkem ...

Trochu z jineho soudku, kde si sehnal Hacko 145?

Normálně na Kytarách. Mám rád obyč. Daddario BT. Mají 220BT, 170BT a 160BT. Stačil mail a poslali mi tahy koupitelných a sedících strun k sadám: XLB135, XLB145 a XLB160. Všechny volně koupíš.

Rádo se stalo. Pozor, existují ve verzi normal i tapered!