Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
Baskytara.com » Aparatura » Jak je to s těma kmitočtama?
Stránky 1
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Prosím, vysvětlete mi, jak to že struna E, která má 44Hz,hraje na boxu, jehoš nejnižší kmitočet je uváděn v hodnotě např. 55hz. vůbec tomu nerozumím. Hraju jen na čtyřku a líbí se mi bedna 4x8 z Pardubic. U ní pan inženýr uvádí spodní kmitočet právě těch 55Hz. Mám to na jazz a lehký bigbeat. Jak je to s těmi Hz. Dik za přivzdělání.
box nepřesne hrát na 55hz, on strunu zahraje, ale ne s takovou razancí, je to docela normální jev... pokusím se najít téma, kde se to řešilo
.....
1) struna jestli má uvedeno že je naladěná na 44Hz hraje všechny násobky nahoru tj 44,88,176,352,704..... i dolů 44,22,11,5.5 ,....
2) box má uvedenou citlivost že když tam pustíš např 1W výkonu tak to bude dělat kravál např 96dB/W/m ve frekvencích např 50Hz až 5kHz s tolerancí třeba -3dB a mimo toto uvedené pásmo hraje třeba o 4dB potišej (nižší pásma), nebo klidně hlasitěji (někdy se to stává při vyžších frekvencích) ale hraje pořád
A pokud bedna má psany frekvenční rozsah od 30nahoru a druhá od 50nahoru tak ta od 50ti muže klidně daleko lépe hrát spodek, protože tam už záleží na maxikmální výchylce....aby reprák nevyletěl když do něj pustiš plný výkon.
A osobně bych si rozmyslel jestli 4x8 bude stačit ...je to docela neobvyklá sestava, zvuk bude asi specifický, ale v kapele aby to nebylo málo, jak budeš chtít basovat tak to asi nebude dobré.
ten box hocke 408 jsem zkoušel, a líbilo se mi, že je to fakt skoro box do kapsy - hned velde měl Hockerminátor box 4x12"
je to box, co by fakt asi už chtěl 15" pod sebe, ale i sám hrál konkrétně a pěkně
1) struna jestli má uvedeno že je naladěná na 44Hz hraje všechny násobky nahoru tj 44,88,176,352,704..... i dolů 44,22,11,5.5 ,....
I dolů? To přece néééééééé! To by chudák Fourier musel sežrat vlastní klobouk.
no...tak teď nevím, jestlli ho nesnědl, protože jistý si tady nejsem....ledapokus, který nebude jednoznačný. Hrát vysoký ton (třeba 440Hz) a na ekvalizéru přidat hodně nižší frekvence..a já myslím že to bude reagovat. Ať zjistíme co snědl děda Fourier
reagovat to bude
I dolů? To přece néééééééé! To by chudák Fourier musel sežrat vlastní klobouk.
Nevím, kdo to je, ale hraje to násobky nahoru i dolů... opravdu.
Hrát vysoký ton (třeba 440Hz)...
440 Hz by odpovídalo 26. poloze na struně G a to už je na baskytaře obvykle mimo hmatník 
. Pro měření - viz níže - jsem použil tón A na prázné struně, tj. 55 Hz (podle analyzátoru jsem měl lehce podladěno na 54.683 Hz).
...na ekvalizéru přidat hodně nižší frekvence..a já myslím že to bude reagovat...
Nevím, kdo to je, ale hraje to násobky nahoru i dolů... opravdu.
Nevím, jestli si dobře rozumíme, tak to trochu rozeberu:
Absolutní výška základního tónu struny je dána výrazem:
kde
l ... délka struny
F ... napětí struny
s ... hmotnost 1 metru struny
Struna kromě tohoto základního tónu vydává i vyšší harmonické složky (alikvóty), které významnou měrou dotvářejí celkový charakter tónu:
Z matematického pohledu můžeme rozložit takové periodické vlnění pomocí Fourierovy transformace na nekonečnou řadu vyšších harmonických periodických funkcí s různou energetickou úrovní. Pod základní frekvencí ale žádné její celistvé podíly (tj. 1/2, 1/4, 1/8 atd.) již nejsou. Je tam jen neharmonické (neperiodické) spektrum subfrekvencí, které se projevují spíše nežádoucí formou (zázněje, clicks & pops...).
Tady je spektrální analýza tónu A na prázdné struně (55 Hz):
(pokud je obrázek nečitelný, uložte a otevřete si jej na svém PC) Všimněte si, že na 27.5 Hz a 13.75 Hz vůbec žádná energie není, jsou tam naopak jakési díry (tzv. uzly)!
U některých stejnosměrně vázaných tranzistorových zesilovačů bývá toto "infraspektrum" oříznuto strmou frekvenční zádrží vyššího řádu, aby při slapu nebo když plácnete rukou přes struny, nevypadly membrány u reproduktorů. Tento filtr mívá kritický kmitočet kolem 40 Hz, pro 5 strunné basy je vhodné, aby byl dělící kmitočet nižší (majitelé GK vědí). U lampových koncových stupňů tento problém odpadá, protože výstupní transformátor tak nízké kmitočty nepřenese.
Můj závěr do pranice:
Pod základním kmitočtem tónu je matematicky nedefinovatelné obecné spektrum neperiodických kmitů, které nemají na výsledný charakter zvuku významný vliv.
Odpověď na původní Dědkův dotaz:
Spektrální analýza potvrdila známý fakt, že vyšší harmonické kmitočty (zejména 2. a 3.) mívají u baskytary někdy i vyšší energetickou úroveň (význam) než základní frekvence tónu. Proto může přes reprobox (nebo zesilovač atd.), který má pod 60 Hz již znatelný pokles citlivosti, hrát baskytara nejen dobře, ale naopak právě tudy vede cesta...
Přemýšlím, kam tento příspěvek vystavit, pže třeba pro mě má zásadní inforamční charakter! Jen doplněk, ve kterym mě kdyžtak opravte, nic o tom nevím, nikam nekoukám, jen odvozuju:
1. harmonická k tónu A (55Hz) je opět A, akorát o oktávu výš (110Hz), 2. harmonická je kvinta k tomuto tónu , tedy E (165Hz), 3.harmonika kvarta k předchozímu aneb znovu A (220Hz), ale už 2 oktávy od základny, 4. harmónium pak velká tercie od minulýho, C# (275Hz), od něj malá tercie jest 5. háravou Monikou - E (330Hz), odtud další malá tercie( JAKTO???) na G (385Hz) 6.hormonem, dále velká sekunda na 7.harmonickou - A (440Hz), další velká sekunda na 8. - H (495Hz), ještě jedna na 9.- C# (550Hz) a jubilejní 10. na D# (605Hz) atd.atd.
Z toho možno vyvodit, že elektronky preferující sudé harmonické vlastně staví nad základní tón přednostně jeho velkou tercii, malou septimu, velkou nonu, zvětšenou undecimu ad., nikoli násobky a bližší násobky základního tónu (kvinty). Proto ta libozvučnost?
No konečně jsem se dozvěděl, jak to vlastně je - díky 4ksch!
Pod základním kmitočtem tónu je matematicky nedefinovatelné obecné spektrum neperiodických kmitů, které nemají na výsledný charakter zvuku významný vliv.
Počítej si co chceš, ale udělej razantní cut pod 60 Hz a podívej se, jak to změní zvuk tónů nad 80 Hz. Matematika a fyzika je pěkná, ale někdy je jednodušší to zkusit. Stjeně tak si vezmi dobře nahranou basu (řtyřku) a udělej co největší boost na 25 Hz... a uvidíš!
Pro hnidopichy: ano, šířka boostu/cutu nesmí zasahovat na frekvenci hraného tónu, to bych vás jinak takovým pokusem obelhal:)
Jak se to projeví? Nemáš někde na obrázku křivky?
...no projeví se to tak, že uslyšíš, že tam jsou nejen frekvence nad ale i pod:)))
@ tao-kan: Konečně nějaký názor! Proto jsem to také nazval Můj závěr do pranice (myslím názorové ).
NEpsal jsem, že pod tím základním tónem je prázdno. Jen tam nejsou žádné kmity harmonické (periodicky se opakující), které by byly nějak frekvenčně odvozeny od základního tónu. Tady opravdu platí ta hnusná matematika/fyzika, kterou jsem si dovolil ověřit i experimentálně.
Jestli to infra-spektrum je vhodné/nutné/žádoucí pro dobrý zvuk baskytary či nikoli, ponechám laskavě na p.t. čtenáři. Můj názor je uveden výše, tao-kanův níže a oba můžeme mít pravdu. Já prostě ty spodky nekompromisně uřezávám.
@ Dan: Zkreslením se k původnímu zvuku přidávají další harmonické složky a tím vlastně vzniká nový souzvuk.
Ten Tvůj převod sudých a lichých harmonických na hudebních intervaly je velmi trefný a věřím, že toho Fouriera takhle pochopí i další kolegyně a kolegové.
Já prostě ty spodky nekompromisně uřezávám.
No tak samozřejmě když míchám, tak basu pod cca. 35 Hz (u 4ky) uříznu, to je jasný... právě proto, že tam "jsou"
Takže conclusion: jsou tam, ale jsou to jen "ruchy", ano? Jinak 4kschovi díky za potvrzení, ale je mi to divný, myslel jsem, že je to právě obráceně (že lampy preferujou ty základní násobky a ne durovej sedmičkovej 9/11# akord...)
jsou tam, ale jsou to jen "ruchy", ano?
Ale prd! Pokud zahraju na 2. pražci na D-struně éčko (80Hz), a useknu např vše pod 60Hz, tak ten zvuk totálně poseru. Prostě si to zkuste...
Nemělo by to tak bejt, pokud máš kvalitní eq... Málo kterej eq má ale takovej náběh, aby ořízl frekvenci přesně na 60 Hz a napříklat v 65 už hrálo v 0db toleranci... Wono, tam nemáš jen ten danej tón. Máš tam spoustu ruchů (např jak se prstem opíráš o vedlejší strunu) který sou frekvenčně mnohem níž, než tón struny a který tam prostě patřej, a ty tam pak holt tomu uchu chybí... Toť taky jen můj názor.
Ale prd! Pokud zahraju na 2. pražci na D-struně éčko (80Hz), a useknu např vše pod 60Hz, tak ten zvuk totálně poseru. Prostě si to zkuste...
Tak sem hod frekvencni charakteristiku takto nastaveneho equalizeru a muzem se bavit
4ksch ma pravdu, pod zakladnim tonem uz opravdu "nic" neni.
PS: Equalizer mas jaky? Analog ci nejaky digitalni?
...no projeví se to tak, že uslyšíš, že tam jsou nejen frekvence nad ale i pod
Ale to já vim... Spíš mě zajímalo jaká část toho spektra je vypíchnutější (stejně jako se tu psalo o sudých a lichých alikvotech).
4ksch: zkus prosím ,prosím gatě nosím, změřit i souzvuk dvou tónů třeba (estruna): A a (astruna) C# . jestli se tam ponese i o oktávu nižší A. Kdyžtak dík.
hezke takle se mi to libi pekne spektrum...
ze ja nesel radsi na fyziku nez na chemii..
Další laboratorní cvičení pro zájemce o akustiku, teorii vlnění a spektrální analýzu:
Pokus [1] - rozložíme tón na harmonické kmitočty a ty si jeden po druhém poslechneme
Ve 2. poloze na struně G jsem nahrál tón A (110 Hz) a postupně jsem ho proháněl přes velmi strmý Čebyševův pásmový filtr 18. řádu (takřka obdélníková charakteristika), který jsem přelaďoval na jednotlivé harmonické kmitočty. Abych se zavděčil i tao-kanovi, úplně nejdřív jsem nahrál, co projde přes dolnofrekvenční propust 0 - 90 Hz (opět Čebyševův filtr 18. řádu). Přes kvalitní bedny uslyšíte jenom zhoupnutí membrány - úder na strunu. Na zvukové ukázce je tedy nahráno toto pořadí:
Původní tón, infra-pásmo do 90 Hz a pak jednotlivé harmonické v pásmech 110, 220, 330, 440, 550, 660, 770, 880, 990, 1100 a 1210 Hz.
Ukázka: http://ulozna.soulslavers.com/soubory/4 … onicke.mp3
Pokus [2] - nevzniká žádný nový kmitočet, pouze zázněj (interference) současně znějících frekvencí
Jak navrhoval Dunde.e, nahrál jsem tón A na struně E (55 Hz), tón C# na struně A (69 Hz) a pak oba současně:
Ukázka: http://ulozna.soulslavers.com/soubory/4 … ouzvuk.mp3
Na výsledné spektrální analýze (dolní graf) je jen to, co tam má být: Součet dvou dílčích spekter (horní dva grafy):
Pokus [3] - uřežeme si spodky
Dvakrát stejná vyhrávka, podruhé se strmě odříznutým pásmem pod 60 Hz, jak navrhoval tao-kan:
http://ulozna.soulslavers.com/soubory/4 … -motiv.mp3
A tady je ten zbytek 0 - 60 Hz, který jsem odřízl:
http://ulozna.soulslavers.com/soubory/4 … ytek60.mp3
Pro zajímavost jsem ještě posunul dělící kmitočet trochu výš a zbylo tohle:
0 - 100 Hz: http://ulozna.soulslavers.com/soubory/4 … tek100.mp3
0 - 200 Hz: http://ulozna.soulslavers.com/soubory/4 … tek200.mp3
Motto
Mám jednoho kamaráda kytaristu a ten si do svého Marshalla kupuje jedině párované EL34. Ani podrobnou spektrální analýzou výstupního signálu jsem ho nepřesvědčil, že ten příplatek za "párování" vyhazuje oknem. Prý to pak nemá ten "teple kulatý" tón. Přitom kdybych mu tajně vytáhl jednu lampu, věřím, že by to nepoznal. Jsem si proto jistý, že ani tímhle dalším rozborem nepřesvědčím ty, kteří našli jinou pravdu. Není to ostatně ani mým cílem. Předkládám jen fakta a je jen na Vás, zda je přijmete, vyvrátíte, či doplníte.
4ksch: dík za měření. S tím dvojzvukem, sem o tom slyšel že kostelní varhany májí pro nízké tony dvě píšťaly a tím že se smíchají vytváří hlubší zvuk (píšťala by musela být jinak moc dlouhá a zvuk by měl i velkou prodlevu). Jenže podle toho měření to tak vůbec nevypadá, takže buď je to "kec" anebo to lidské ucho vnímá jinak
hezká diskuze, díky za osvětlení(přesně tohle patří do FAQu!). ještě bych se rád zeptal, jak je to s flažoletama- proč jsou někde krásně silný, proč někde jen s velkym umem, co jsou "umělý" flažolety atd.. nějakou teorii mám, zase je to jenom fyzika, ale rád bych slyšel někoho takhle fundovanýho, jako jste tady vy
4ksch: Díky za ukázky. Musím poslechnout až doma, pač tady si to pouštím (POKUS 3) a zní to stejně (aby nek když mi tady ty bedny hrajou tak od 80 Hz) . Takž eaž doma na monitorech. Jinak já při mixu rozhodně ořezávám frekvenci basy, je to nutnost, pač většinou je hloubš kopák a pak tam vzniká bordel. Nejenže používám cutoff, ale i některé problematické frekvence 80Hz, 100 Hz, kde je moc věcí je potřeba vyříznout, tak aby každý nástroj měl svém místo.
Jestliže posloucháte basu samotnou, tak je jasné, že jakýkoli výše popisovaný zásah do zvuku se bude zdát špatným, nicméně v celém mixu je to potřeba.
4kschi, měním ti titulek a vynáším do nebes, neb tohle jsem dlouho řešil, hledal a potřeboval... Jinak, POKUS 3 mně tu zní taktéž dvakrát stejně, možná že akorát ty nárazy o struny nejsou tak vehemetní, ale to si taky možná namlouvám díky pokusu č.1...
to davidak: čím vyšší flažolet, tím slabší, to můžeš vidět na grafu č.1 (pže flažolety obecně jsou taktéž jen alikvótami základního tónu, v případě přirozených fláků od prázdné struny, v případě umělých od kteréhokoliv tónu)...
4ksch na hrad! Díky, právě jsem si pěkně rozšířil obzory
4ksch: Šikulka Mazec
Tohle téma by vážně mělo být v F.A.Q.!
Je to tam Tohle by opravdu nemělo zapadnout
Jelikož jsem před mnoha léty dokončil elektrotechnický učňák,něco málo o tom vím a proto když to má hrát dolů,musí na to být vercajk že? 
a proto jsem si do své stáje nedávno pořídil bedýnku(jeden kolega to taky nazval lednicí,i když je to ,,jen" jedna vosumnáctka selection v TE bedně) která má v parametrech rezonanční kmitočet 28Hz.Asi je zřejmé,přoč to vlastním-brnkám totiž pětku a dost nahlas čauwec J.
Docela zajímavý applet z oblasti Fourierovy analýzy, který může některé jevy názorně vysvětlit (třeba proč jsou liché násobky kmitočtů výraznější). http://www.falstad.com/fourier/
Stránky 1
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Baskytara.com » Aparatura » Jak je to s těma kmitočtama?
