Fender Precision Bass '57 RI (PB57-US)

Fender Precision Bass '57 RI (PB57-US)

Rok výroby: 1997
Země původu: Japonsko

Popis, konstrukce, parametry

Jedná se o čtyřstrunnou baskytaru nejklasičtější konstrukce firmy Fender, tedy s jedním děleným jednocívkovým snímačem a s pasívní elektronikou. Menzura je klasických 34". Baskytara vychází z modelu z roku 1957 (RI = reissue) a je vyrobena v Japonsku. Jedná se o vyšší "US" řadu, která má snímač vyrobený v USA. Oficiální japonské stránky jsou tyto: http://fenderjapan.co.jp/pb57-us.html

Tělo nástroje je z olše (alder) a je vyvedené v barvě Candy Apple Red, která je mou nejoblíbenější barvou. Krk včetně hmatníku je z jednoho kusu javoru (maple) a má tedy logicky na zadní straně tzv. tchoří pruh z palisandru (rosewood). Krk je osazen dvaceti tenkými pražci a je kompletně lakovaný lesklým lakem, tedy je lakovaný i hmatník, což nástroji dodává pocit luxusu, a já osobně lakované hmatníky miluju a tento konkrétní krk mě uchvátil na první pohled. Ke štelování průhybu krku slouží šroub umístěný v patce krku. Bohužel tento šroub není přístupný a je tedy nutno odmontovat od těla celý krk, což považuju za pořádný fail a největší slabinu tohoto nástroje, ale když to tak v roce 1957 dělali, tak je to prostě reedice se vším všudy. Nicméně snažím se používat stále stejné struny (Fender Super Bass 8250) a tak tuto operaci zřejmě nebudu moc často provádět.

Krk je k tělu přišroubován čtyřmi vruty přes obdélníkovou chromovanou destičku bez jakéhokoli označení. Krk je uložen čistě a bez jakýchkoli škvír. Na patce krku se dále nalézá sériové číslo a nápis Crafted in Japan.

Na přední straně hlavy je stříbrné konturované logo Fender a označení modelu. Do drážky v krku je zasazen bílý plastový ořech (nultý pražec). Záslepka otvoru výztuhy je opět z palisandru. Šířka krku na nultém pražci je rovných 42 mm, přestože takovým standardem u Precisionu je 41,3 mm.

Původní vintage ladící mechaniky jsem vyměnil za tvarově přesně odpovídající, ale lehčí od firmy Hipshot. Konkrétně se jedna o typ HB2 CR. Tyto ladící mechaniky jsou celkově o více než 90 gramů lehčí než původní. Jediné, co jsem z mechanik musel nechat původní, jsou vodící pouzdra, protože ta od Hipshotu mi z děr na hlavě vypadávala, mají z nepochopitelných důvodů menší průměr. Kotoučový plochý srážeč strun pro struny D a G je úplně plochý i na spodní straně, nemá tedy drážky pro vedení strun, ale zjevně nejsou potřeba. Na zadní straně hlavy je ještě přidaná rolna na popruh, kterou jsem též vyměnil za novou a hlavně menší a tedy nepatrně lehčí. Nicméně nikoho jsem nikdy připínat popruh k hlavě neviděl. Možná by tato rolna mohla sloužit pro zavěšení nástroje na věšák v obchodu nebo doma, nevím.

Snímač je klasický dělený jednocívkový s Alnico magnety, s viditelnými pólovými nástavci. Poloviny snímače mají vůči sobě opačně zapojené cívky kvůli omezení brumu. Jak již bylo řečeno, tento snímač byl vyroben v USA. Snímač byl zapuštěn u struny E dost hluboko a při povolení štelovacího vrutu pružný pěnový blok nebyl schopen snímač zvednout. Dal jsem tedy na onen vrut pružinku z propisovačky a teď je vše v pořádku.

Původní vintage kobylku z ohnutého plechu se závitovými kameny jsem vyměnil za masívní (a podstatně těžší) kobylku Gotoh GEB201B CR.

Původní jednovrstvý bílý pickguard jsem též vyměnil za též v Japonsku vyrobený třívrstvý pickguard v provedení White Pearloid, tedy v bílé perleti. Pickguard mi v Japonsku objednal a zajistil Daviďák, za což mu velký dík. Není bez zajímavosti, že na zadní straně v místě elektroniky je nalepená hliníková fólie jako stínění.

Při výměně pickguardu jsem zjistil, že kromě šachty na snímač a šachty na elektroniku nejsou na těle žádné další vyfrézované drážky pro vedení kabelů.

Ovládací prvky jsou klasicky dva, a to je hlasitost a tónová clona. Po těch patnácti letech jsou potenciometry značně ochozené, na můj vkus s nimi lze otáčet až moc lehce, ale kupodivu vůbec nechrastí a není s nimi jediný problém. Mimochodem vyměnil jsem i kloboučky potenciometrů za nové.

Zvuk

Z baskytary leze klasický středobasový precižnovský zvuk. Řekl bych jeden z nejlepších, co jsem měl možnost slyšet. Dokonce mám pocit, že po výměně kobylky se ten charakter ještě víc zvýraznil. Těším se na podzimní basový sraz, kde doufám budu mít možnost přímého srovnání s nějakými sestřičkami. Baskytara má i překvapivě hodně výšek, takže ani slap není kupodivu problém. Při větším hrábnutí do strun basa krásně chrochtne a lehce nakresluje. V kapele krásně tmelí, což je nejdůležitější. Je to takový pracant, dělník, který perfektně zvládá svou práci.

Zvukové ukázky

Nahráno ještě s původní kobylkou rovnou do zvukovky, vše s otevřenou clonou, nové struny Fender Super Bass 8250 o síle .045 - .110tw.

Hra blízko krku
Hra nad snímačem
Hra blízko kobylky
Slap

Tohle jsou nahrávky se 4 měsíce starými flatwound (hlazenými) strunami D'Addario Chromes (.045-.065-.085-.100). Nahráno opět rovnou do zvukovky, vše s otevřenou tónovou clonou.

Hra blízko krku
Hra nad snímačem
Hra blízko kobylky
Slap

Video

Zvuk ve videu jsem nahrál již s novou kobylkou přes zesilovač TecAmp Puma 1000 s mírnou úpravou ekvalizace na zesilovači a lehce nastaveným kompresorem (též na zesilovači) a s novými strunami Warwick Yelow Label o síle .045 - .105.

https://www.youtube.com/watch?v=hnjIYv7MPD0&hd=1

Spolehlivost, životnost

Všechno je velké a masivní, tak jak to Leo s týmem vymysleli před více jak půl stoletím. Klasická konstrukce, klasické materiály, klasický zvuk, prostě klasika. Patnáct let tato kráska přečkala bez větší úhony, takže troufám si věřit mi vydrží třeba až do konce života. Jak možná mnozí z vás víte, mým zamilovaným zvukem je Music Man StingRay. To zůstává v platnosti i nadále, ale rozhodně se teď k tomu přidal i tenhle "Preclík".

Hodnocení

Výborný nástroj, který jsem navíc pořídil za velmi příznivou cenu. Vytknul bych mu jen dvě věci. První je již zmíněná špatná přístupnost šroubu výztuhy krku a druhou věcí je lehké přepadávání na hlavu. Naštěstí toto jsem poměrně úspěšně vykompenzoval lehčími ladícími mechanikami a těžší kobylkou. Na zbytek pomohl i široký neklouzavý popruh. Toto přepadávání kromě poměrně masívních mechanik bude způsobeno i olšovým tělem. Potkávám se na vystoupeních s Precisionem z jasanu a tam se žádné přepadávání nekoná. Tato moje baskytara váží 4,1 kg, což je o rovného půl kilogramu méně než má můj jasanový StingRay, což je baskytara podobné velikosti.

Galerie

Poznámka: Až po této recenzi jsem namontoval do baskytary nový snímač Seymour Duncan SPB-3. Něco o něm včetně zvukových ukázek najdete v recenzi ZDE.