Re: Lakland 55-94 a spol.
krása...
Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
Baskytara.com » Baskytara » Lakland 55-94 a spol.
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Nebezpečná zbierka, gratulujem aj k poslednému prírastku.
Hlavne to nenechávaj dlho na tej podlahe
Já se zas tak nestydim, tady to nikdo nezná, spíš mi budou nadávat "ty už jako nemáš Fendra jo??"
Přesně
jinak basa je to hezká, ale ten kufr je nářez
prostě krása : ) parádní basa...bral bych hned...
davidak napsal:Já se zas tak nestydim, tady to nikdo nezná, spíš mi budou nadávat "ty už jako nemáš Fendra jo??"
Přesně
jinak basa je to hezká, ale ten kufr je nářez
tak jinak, řikali "to je nějaká basa z Finska??"
jimmy napsal:davidak napsal:Já se zas tak nestydim, tady to nikdo nezná, spíš mi budou nadávat "ty už jako nemáš Fendra jo??"
Přesně
jinak basa je to hezká, ale ten kufr je nářez
tak jinak, řikali "to je nějaká basa z Finska??"
Taky si to mohli poplíst s Legolandem.
"to je nějaká basa z Finska??"
jo to je super... když jsem jako basový panic tohle jméne slyšel poprvé, tak asociace byly asi podobný
Ještě navíc to přehlasovaný ä v názvu... Beztak je to firma v skrytu vlastněná Finskou vládou.
Jen pro pořádek: Nad tím A není přehláska, ale čárka. Viz http://www.lakland.com/faq.htm
Čárka nebo přehláska, pořád to vypadá víc finsky než emericky...
Nevíte někdo, co přesně dělá ten třípolohový přepínač? Je to podobné jako u ATK? Napište tu někdo polohy zleva prosím.
jedna civka (cili cca 70 pozice pro jb) / obe paralelne (mm) / druha civka (cca 60 pozice)
lidi si to obcas predelaj na jedna z civek/obe paralel/obe serie
lidi si to obcas predelaj na jedna z civek/obe paralel/obe serie
To mě docela zajímá, jsou k tomu nějaké reference, zkušenosti, poznatky? Stojí to za to?
To mě docela zajímá, jsou k tomu nějaké reference, zkušenosti, poznatky? Stojí to za to?
Pokud máš jasno v tom, která cívka je ti blíž a používáš jen tu, tak určitě. Pak máš na tom HB možnosti jako jsou na Sray5 nebo Sterlingu. Ten sériovej zvuk je dost jinej, než ten paralelní (míň cinkavej, středovější, silnější výstup, viz nějakej youtube), takže basu rozšíříš o další, poměrně výraznej zvuk. Což je příjemný, na to že se jedná o jednoduchou výměnu DPDT přepínače.
Ahoj, tak už jsem zpátky z USA a přivezl jsem si s sebou Laklanda 55-02. Kupoval jsem v Bass Central na Floridě za $1499. Původně jsem chtěl za basu utratit o něco víc čili bych nejspíš skončil u bazarového US modelu, ale můj bujarý americký život mě přinutil utáhnout opasek.
Váhal jsem ještě mezi Stingrayem 5 a bazarovým Modulusem Flea 5. Lakland byl z téhle trojce nejlevnější a nejlepší. Má pro mě moc příjemný krk (profil D) čili plošší, úzkou rozteč strun u nultého pražce, který je široký cca 44 mm a standardní rozteč u kobyly 19 mm. Zvukově je to pohádka. Mám LH3 elektroniku. Neberu Lakland jako klon mezi Stingrayem a Fenderem Jazz. Popravdě mi zní dost odlišně. A to je právě ono. Má svůj vlastní charakter. Háčko hraje jako buldozer. Tady se zejména Modulus vůbec nechytal.
Basa váží 4,2 kg a ve skutečnosti je ten javorový top mnohem hezčí než na fotkách. Nikde mi taky nepřepadává a drží přesně tam, kde ji chci mít. Záhadou mi jsou struny. Myslel jsem si, že Lakland dává na své basy Lakland Custom Wound Stainless a dvě náhradní balení jsem si k base přikoupil, ale pak jsem zjistil, že tyhle struny vypadají úplně jinak. Natažené tam mám asi nějaké niklovky, protože jsou hlaďoučké s barevnýma válečkama na konci a bez tapered háčka. Zatím musím říct, že hrajou pořád dobře, tudíž si je tam nechám než se otupí a aspoň se můžu těšit, co se zvukem provedou origoš struny.
S basou jsem teda moc a moc spokojen a doufám, že spolu nějaký čas vydržíme.
btw v Americe bylo krásně a tady se mi vůbec nelíbí
Ahoj, tak už jsem zpátky z USA a přivezl jsem si s sebou Laklanda 55-02.
...gratulace k pěknému nástroji.
Týjo, asi bych návštěvu US využil jinak než na nákup nový basy za takovouhle cenu, ale pěkná je, to jo
Vítej do klubu Lakland 55-02 Deluxe, koukej se nahlásit Brianovi na http://lakland.com/enthusiasts.htm!
A až natáhneš ty ocelovky... MAZEC!
Ničit si pražce ocelofkama, no fuj !
Fůj takový ošklivé ot a ještě zaujaté, styď se a 10x Zdrávas!
Zvukově je to pohádka.
jo, jo. Taky bych si ji někdy v budoucnu rád pořídil. Gratuluju.
Původně jsem chtěl za basu utratit o něco víc čili bych nejspíš skončil u bazarového US modelu
Takže máš skajlajna? Z těch fotek to nepoznám.
Fůj takový ošklivé ot a ještě zaujaté, styď se a 10x Zdrávas!
Chápu, že ocelovky mají razanci ALE. Materiál je tvrdší jako mosaz pražcového drátu. Z toho vyplývá, že si uděláš díry do pražců. U niklových je to obráceně. Mosaz je tvrdší, díry se dělají do strun. Ty se časem ohrajou a vyhodí. Pražce se tak nepoškozují.
Zkrátka, když máš na Lakloše, máš i na kvalitní struny. Do Bugatti Veyron taky nebuděš lít olej z friťáku
když máš na Lakloše, máš i na kvalitní struny
a z jakýho důvodu považuješ (paušálně všechny) ocelovky za nekvalitní struny? jen proto, že jsou tvrdý?
Oceľové struny používam v jednom kuse 3.rok a žiadne vady na pražcoch som si nevšimol. Keby to tak bolo, tak po roku nemám pražce.
Tak niklovky nejsou levný. A ty levný moc nehrajou. Proti ocelovkám mám jen tu jednu výtku-ty pražce. Jinak zvukově jsou i levný ocelovky lepší jak nikl.
No, já koupil od kluka JB USA, což není basa za 2000,- V pražci díra. Prý hráli jenom Kabáty, tak to mydlil víceméně na jednom místě. Je to zkrátka škoda, když si koupí basu na krámě přes 30.000,- a lije do toho olej z friťáku.
Chápu, lidi mají různě agresivní pot. Někomu vydrží struny 14 dní, někomu pár let jako mne. Kupovat struny za litr a co 14 dní je vyhodit taky není ekonomický.
Je to zkrátka škoda, když si koupí basu na krámě přes 30.000,- a lije do toho olej z friťáku.
sorry, ale tohle je dost zcestná argumentace ocelovky=olej z friťáku... osobně považuju ocelovky za extra virgin oliváč
a niklovky za olej z pokrutin
No, já koupil od kluka JB USA, což není basa za 2000,- V pražci díra. Prý hráli jenom Kabáty, tak to mydlil víceméně na jednom místě.
důkaz, že svět je vpravdě pestrobarevný a snad i že vesmír je nekonečný ve svých možnostech.
pepaol napsal:Je to zkrátka škoda, když si koupí basu na krámě přes 30.000,- a lije do toho olej z friťáku.
sorry, ale tohle je dost zcestná argumentace
ocelovky=olej z friťáku... osobně považuju ocelovky za extra virgin oliváč
a niklovky za olej z pokrutin
Kua tak sem to zkusil a jako fritak doma nemam, tak sem usmazil na pánvi olej ze slunecnic...
No basa je ted dost lesklá, klouze to...a kdyz hraju rychle tak to začne vonět jak v Macdonaldu.
S olivacem to je lepsi podle původu me napadaj různý stupnice řecký, italsky někdy i spanelsky.
Takže za me olivac - je zdravější pro basu za 30tis i na kabáty!
Kua tak sem to zkusil a jako fritak doma nemam, tak sem usmazil na pánvi olej ze slunecnic...
No basa je ted dost lesklá, klouze to...a kdyz hraju rychle tak to začne vonět jak v Macdonaldu.
S olivacem to je lepsi podle původu me napadaj různý stupnice řecký, italsky někdy i spanelsky.
Takže za me olivac - je zdravější pro basu za 30tis i na kabáty!
GLISSMASTER!
se musi prima hrat covery kapely Oilwork, ne?
Materiál je tvrdší jako mosaz pražcového drátu
Zase další pepův blud. Mosazné pražce byly možná na Jolanách a akustikách s nylonkama. Pražce jsou obvykle ze slitiny nikl/stříbro, nikl/měď popř. nerezu s různými doplňky (Gotoh extra hard např Nikl/stříbro 18%) . A samozřejmě jsou pražce tvrzené. Jestli tu je nějaký metalurg, tak nám to určitě objasní, tady už tápu.
Kvalitní pražce jsou mnohonásobně tvrdší než to, z čeho je vyrobená struna
Nepoužíval Warwick náhodou mosadz?
...na nulťák a kobylku třeba spector, ale na pražce určitě nikdo.
Z mosazi by to opravdu bylo ojeté za sezónu
Materiál je tvrdší jako mosaz pražcového drátu.
Už na to reagoval Spider...
Já struny absolutně neřeším, jestli nikl nebo ocel a že bych měl někdy problém s "děravěním" pražců...
A tvrdit o ocelovkách, že je to šunt, je hodně odvážné tvrzení... To je jako tvrdit, že dieselový motor je šunt, protože smrdí jak savo (což je pravda , ale totálně mimo na otázku, zda diesel je/není šunt).
pepaol napsal:Materiál je tvrdší jako mosaz pražcového drátu.
Už na to reagoval Spider...
Já struny absolutně neřeším, jestli nikl nebo ocel a že bych měl někdy problém s "děravěním" pražců...
A tvrdit o ocelovkách, že je to šunt, je hodně odvážné tvrzení... To je jako tvrdit, že dieselový motor je šunt, protože smrdí jak savo (což je pravda
, ale totálně mimo na otázku, zda diesel je/není šunt).
Hrál si někdy Kabáty? Pochybuju, tak se do toho nepleť! Nevíš o čem je řeč.
Blud ? Vrať se do školy
Tvdší matroš hobluje ten měkčí.
Tvrdostí kovů se zabýval nějakej Rockwell a taky Vickers. Každý má svoji, ač podobnou metodiku měření tvrdosti materiálu.
http://www.converter.cz/jednotky/tvrdost-rockwell.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zkou%C5%A1 … e_Vickerse
Zde je tabulka tvrdosti materiálů.
http://www.converter.cz/tabulky/tvrdost-mohs.htm
Jakou má tedy ocel tvrdost oproti mědi, cínu, niklu ? Pozn.: Název ocel je slitina Fe + C + jiných prvků
S čistým železem (Fe) se nesetkáme, neboť rychle oxiduje s kyslíkem (koroduje). Pod lidovým označením "železo" skrývá vždy slitina
Odpovím si sám.
Ocel má tvrdost 5-8,5 (dle slitiny).
Slitina mědi, cínu, stříbra a jiných (mosaz, bronz už je slitina) není tvrdší než ocel (viz tabulka).
Pražce pokud nejsou ocelové, tj. ze slitiny, která se nazývá nerez nemohou být tedy TVRDŠÍ než ocelové struny.
Warwick náhodou mosadz?
ty pouzivaj mosad..
Nepoužíval Warwick náhodou mosadz?
Ten přeci používá zvonovinovej bronz.
Jinak dnes lze sehnat i SS pražce...
Vědu bych z toho nedělal. Prostě nekvalitní pražce bude měkkej a udělaj ho i kytarový struny...
Takže máš skajlajna? Z těch fotek to nepoznám.
Jojo. 55-02 je Skyline a 55-94 je USA .
Jojo. 55-02 je Skyline a 55-94 je USA wink.
konečně něco on-topic
Prostě nekvalitní pražce bude měkkej a udělaj ho i kytarový struny...
Vydřou se ještě dřív jak na base. Tenčí struny, vytahování tónů dělá svoje.
Blud ? Vrať se do školy
Tvdší matroš hobluje ten měkčí.
A ta struna po tom pražci nějak brutálně jezdí a hobluje ho za aktivního tření???
Samozřejmě, opotřebení jako takové nezpochybňuji, časem se objeví, ale opravdu tam není namáhání, jako kdyby struna například jezdila po pražci tam a zpátky... Ale tvrdím, že namáhání a opotřebení (kvalitního) pražce z titulu toho, že nejčastěji pražec funguje jako uzel kmitu, je z pohledu několika let naprosto zanedbatelné.
ty voe pepaojle, co tam u vás zobete? Střídám niklovky a ocelovky, oboje maj něco do sebe. Ale těmhle bludům fakt nevěřím, a to jsem mladej dacan... 3x fuj bludům. Na nějaké složení atd xxxxx, samozřejmě fyziku neojebeš ale že by mi mizeli pražce před očima?:D:D A odkdy platí "lepší" muzika=dražší basa. Kabáty rád nemám ale to neznamá že to nemůžu hrát na Foderu ne?
ty voe pepaojle, co tam u vás zobete? Střídám niklovky a ocelovky, oboje maj něco do sebe. Ale těmhle bludům fakt nevěřím, a to jsem mladej dacan... 3x fuj bludům. Na nějaké složení atd xxxxx, samozřejmě fyziku neojebeš ale že by mi mizeli pražce před očima?:D:D A odkdy platí "lepší" muzika=dražší basa. Kabáty rád nemám ale to neznamá že to nemůžu hrát na Foderu ne?
To mne tvrdil borec, kterej mne JB Fendříka prodával. Když jsem položil dotaz, co ta díra v pražci na 1,5 roku staré base. Říkal, to víš, hráli jsme jenom Kabáty (myšleno tak, že protěžoval jednu strunu). Zkrátka jsi to nepochopil, co jsem těma Kabátama myslel. Kdyby jazzoval, tak lítal po krku a díra by nebyla nebo byly naopak všude :-)
Díru udělaly ty ocelofky.
To sou zase kydy. V technický praxi se tohle řeší- např. kolejový vozidla se dycky dělaj tak, aby se kvůli opotřebení měnily u tramvají kola a ne koleje, ale odsuzovat kvůli tomuhle ocelky je přinejmenšim směšný.. Ten rozdíl zdaleka tak zásadní nebude, myslim že ten kabátník by měl ty pražce uplně stejně vymletý i s niklovkama.
Dejme tomu, že slitina pražcového drátu má tvrdost 4.
U oceli se uvádí rozpětí 5-8,5. Hodnota 5 je pro nešlechtěnou ocel. Poznáš tak, že brzy rezaví. Přitom hřebíky se ti jeví jako měkký matroš.
Šlechtěná nerezavějící ocel je s příměsí chromu (chrom má tvrdost 9), a niklu (zvyšuje koroziodolnost).
Nikl má tvrdost jen 3,8.
Závěr:
Nikl je měkčí, než pražcový drát. Ocelové struny jsou tvrdší, než pražcový drát. Ocelové struny tedy opotřebovávají pražce více, jako niklové struny.
Zvukově vychází líp ocelovky. Jsou razantější. U niklovek je zvuk tupější, rozplizlejší, širší a teplejší, barevnější. Vůbec ne razantní. Aby niklovky hrály, musíš koupit ty dražší. A to ještě jen některé značky.
Ocelovky nemůžu hodnotit, protože je nepoužívám. Mám ve skříni jedny červené Warwicky. Zvukově bych řekl, že pomůžou tupé base ke zvuku. Jinak se mne nikl líbí víc.
Pražce můžeš vyměnit max 2x. Po třetí už není do čeho je zatlouct. Ostatně, měnit pražce je celkem riziko. Kytáristi by poreferovali, že po výměně byť pár pražců kytara nehrála jako dřív. Měla vlky ... drnčely struny. Neboť ostatní jsou sjeté, mezi mina trčí pár nových. Zkrátka výměně pražců bych se osobně vyhnul. Používáním niklových strun.
Pro připomenutí:
http://baskytara.com/viewtopic.php?id=8737
Kydy ? O matrošu jsme se učili na strojárně jak střední, tak vysoké. Fyzikální metalurgie, to je panečku humáč !
Kytáristi by poreferovali, že po výměně byť pár pražců kytara nehrála jako dřív. Měla vlky ... drnčely struny.
Basa neni kytara!
Nejsme v pokecu, stopnul bych to než mě odvezou někam na léčení.
aby se kvůli opotřebení měnily u tramvají kola
ani ta kola Davide, pouze nalisované okolky na kolech....... Paparimu asi švihne
Já mám furt trosku strach ze vás tu pepaLOL skoli opravnene...
Pamatuju na brchuv aerodyne strat - kupoval novej a po 2 letech nenarocneho hrani (radove 10-20h tydne MAX) pražce na vymenu
pepaol napsal:Kytáristi by poreferovali, že po výměně byť pár pražců kytara nehrála jako dřív. Měla vlky ... drnčely struny.
Basa neni kytara!
Souhlas, basa není tak choulostivá na ty rozdílné výšky pražců. U kytary (tenké strunky nízko položené) zásadní věc. Výrobci kytar by poreferovali. Že po výměně pár pražců se zestejňují s těmi sjetými (zabrušuje se krk). Což je na pitchu operace. Lepší dorasovat pražce a vyměnit je všechny naráz.
Btw ocelky žerou pražce at si ostravaci aspol myslijo co chtej...
Nepoužíval Warwick náhodou mosadz?
WW má pražce ze zvonového bronzu
Btw ocelky žerou pražce at si ostravaci aspol myslijo co chtej...
Ba, chacharsky pochňápó. Ocelky žeró pražce jak cyp ! Na lakoše natahne ocelky jen cyp !
Chacharsko, kraj razovity. Krava žere šutry ... a vemeno v hadečku !
http://www.youtube.com/watch?v=S1dF9eSQAWk
Blud ? Vrať se do školy smile
Myslíš že by mi na ekonomické fakultě vysvětlili jak je to s tvrdostí ocele ? Já tam zítra skáknu, že mě posíláš...
teda asi jsem idiot,proč ne,ale nikdy sem neslyšel nic o pepaol stupnici tvrdosti oceli nás učili následující
Rozdělení podle oblastí použití
Konstrukční oceli jsou zpravidla nelegované oceli používané ve strojírenství, stavebnictví, apod.
Automatové oceli – jsou oceli s přísadou síry (kolem 2 %), olova a případně manganu (kolem 1 %), který váže síru na MnS.
Oceli na pružiny – „pérová ocel“ nebo též „pružinová ocel“, musí vykazovat dobré statické a dynamické vlastnosti a musí mít vysokou únavovou životnost. Vhodné jsou zde nelegované oceli s vyšším obsahem uhlíku a oceli slitinové se zvýšeným obsahem manganu a chromu (např. ČSN 412041 nebo ČSN 14260).
Ocel k cementování – do této skupiny patří oceli s nízkým obsahem uhlíku, které mají i po kalení dobré plastické vlastnosti. Vysoké tvrdosti povrchu se dosahuje obohacením povrchových vrstev uhlíkem před kalením. (např. ČSN 412023, 412024, 412030, …)
Ocel pro elektrotechnické plechy – pro výrobu jader transformátorů a točivých strojů musí mít charakteristické magnetické vlastnosti, ale současně také schopnost k technologickému zpracování. Těmto účelům nejlépe vyhovují oceli s obsahem 1 až 4,5 % křemíku a s minimálním obsahem uhlíku a dalších legujících prvků.
Hlubokotažné ocele – jsou používány na výrobu hlubokotažných plechů. Plechy musí vykazovat především dobré plastické vlastnosti. Tyto oceli jsou nízkouhlíkové s minimálním obsahem legujících prvků. Zlepšení mechanických vlastností a jejich stability se dosahuje mikrolegováním hliníkem, titanem, vanadem, borem, zirkonem a niobem. Jsou to zejména materiály pro karosářské plechy (např. ČSN 412009).
Ocel k zušlechťování – oceli se středním obsahem uhlíku, které se po kalení popouštějí na vyšší teploty, aby se dosáhlo vysoké houževnatosti při zachování dobré pevnosti (např. ČSN 412042, 412050, 412051, 412052, …). Tyto oceli, jako materiál, lze také koupit už zušlechtěné. Ve třídě oceli za tečkou mají číslo 6, 7, 8. Např.: 12040.6. Zušlechtěné oceli jsou pevnější, ale lze je ještě obrábět - soustružit, frézovat, apod oproti kaleným ocelím, které lze už jen brousit. Zušlechtěná ocel je částečně houževnatá. Zušlechťování se skládá z běžného kalení a popuštění oceli na vyšší teplotu. Při zušlechťování nám nejde primárně o tvrdost oceli, ale o zlepšení mechanických vlastností, např. pevnosti v tahu a struktury oceli. Tím může být pak výrobek lehčí (např. ojnice a spojnice u parní lokomotivy atd).Pro základní orientaci možno uvést, že u obyčejných uhlíkových ocelí se po zušlechtění jejich pevnost v tahu zvýší asi o čtvrtinu.
Korozivzdorné, žáruvzdorné a žárupevné oceli – Jsou vysocelegované oceli, legované především chromem a niklem. Chrom vytváří na vzduchu pasivní vrstvu oxidu chromitého, která brání další korozi. Nikl zvyšuje odolnost v agresivních prostředích (například kyselinách). Korozivzdorné oceli se dělí do čtyř hlavních skupin - martenzitické, feritické, austenitické a feriticko-austenitické. Nejběžnější – austenitické – jsou nemagnetické a používají se i pro výrobu nádobí, tzv. ocel 18–10.
Nástrojové oceli – jsou obyčejné uhlíkové, středně legované a vysocelegované ocele, neboli ocele rychlořezné (jsou samokalitelné) s vyšším až vysokým obsahem uhlíku a používají se na výrobu nástrojů a forem. Označují se číslem 19xxx. (např. ČSN 19855 - Nástroje na těžko obrobitelné materiály a pro nejvyšší výkony, zejména nože na kovy, vrtáky, zápichové nože,frézy, nástroje na ozubení a pod.) Ocel uhlíková a ocel rychlořezná dosáhne při kalení stejné tvrdosti, ale: ocel uhlíková drží tvrdost ostří (břitu) cca do 240 °C, s další teplotou začíná měknout. Ocel rychlořezná drží ostří do 600 °C, v tom je její hlavní význam. Umožňuje mnohem rychlejší obrábění a proto se jí říká rychlořezná. Tato ocel se začala vyrábět už před 1. světovou válkou.
Jako damascénská ocel je označován materiál na výrobu šavlí, mečů, apod. Je znám svou vysokou pružností a pevností. Tento materiál však není jedním druhem oceli, ale sestává z různých druhů oceli, které jsou svařeny v ohni a kováním (spojování materiálu za tepla).
Normalizované zkoušky tvrdosti
U nás jsou normalizovány tři zkoušky tvrdosti podle Rockwella. Tvrdost zjištěnou při těchto zkouškách označujeme HRA, HRB, HRC. Volba Rockwellovy stupnice (tj. druhu vnikacího tělíska) zavisí hlavně na předpokládané tvrdosti zkoušeného materiálu.
HRA
Tvrdost určená diamantovým kuželem při celkovém zatížení 600 N.
Pro slinuté karbidy a tenké povrchové vrstvy.
HRB
Tvrdost určená ocelovou kuličkou (B = ball) při celkovém zatížení 1000 N.
Pro měkčí kovy (25 - 100 HRB).
HRC
Tvrdost určená diamantovým kuželem (C = cone) při celkovém zatížení 1500 N.
Doporučuje se používat pro rozsah HRC = 20 - 67.
V každém připadku platí, že tvrdší materiál má schopnost obrábět ten měkčí. Na to nepotřebuju ani školy stačí selský rozum
Zvukově vychází líp ocelovky. Jsou razantější. U niklovek je zvuk tupější, rozplizlejší, širší a teplejší, barevnější. Vůbec ne razantní.
mno klidne at si ocelky zerou prazce .. ale ze by zvukove vychazeli lip ?? zvlast kdyz maj sirsi, teplejsi a barevnejsi zvuk?? to mi hlava nebere.. razance se da dost ovlivnit stylem hry .. ale ta dalsi veci tezko...
kazdopadne by se to hodilo strcit kdyz uz nekam do temat o strunach...
Lakland dáva na basy standardně tyhle ocelovky. Já jiné nepoužívám na pražcích nemám sebemenší známky nějakého vydření.
Netušil jsem, že moje drobná poznámka o ocelovkách strhne celé tohle téma do věčných debat o strunách. Ať si hraje, kdo chce a na co chce, ale myslím, že tu nejistými úvahami a mlhavými teoriemi zas|ráte Laklandí thread. Doporučuji, abyste na téma struny pokračovali tady: http://baskytara.com/post301018.html#p301018, nebo si založte nové téma. OK?
Skyline je proste neco, jako ma Sadowsky lajnu Metro... Vyrabeny jinde, mozna nejaky rozdily i v necem jinym, ale doufam ze porad idea Lakland.
Urcite tam ale rozdil bude... ty Skyliney jsou delany proto, aby se Lakland zkratka prodaval, nic jinyho v tom neni.
Ale v kazdym pripade, co jsem mohl slyset na vlastni usi, ty basy maji super americkej zvuk, pevnej, v 5-ti strunny verzi na 100% patri k tomu nejlepsimu.
Metro se dělá v Japonsku, cena 2.350-3100 USD, tedy podobná jako u nástrojů vyráběných v USA. Jestliže Skyline stojí 1/3 amerického nástroje, čekal bych větší rozdíl v kvalitě.
Zdravím panové tak konečne jsme se dočkal 55-94 s bartolliny konečne doma )))) viz fotečka, a fšichni moji milášci
Co s tolika Laklandy? Hraje každý z nich výrazně jinak?
Co s tolika Laklandy? Hraje každý z nich výrazně jinak?
.. dobře ty ((:
Co s tolika Laklandy? Hraje každý z nich výrazně jinak?
právě jenom 3 Laklandu není nikdy dost, jo a rozdíly tam jsou jiný roky výroby, jiný snímače, krky, dřevo... každej z nich hraje kapinku jinak a hlavně každej v jinym ladění a asi tak....
právě jenom 3
To je fakt, otázka měla jít spíše na Deafslapa ohledně jeho Fenderů
Inu, proti gustu
Jarda.cz.fnm napsal:právě jenom 3
To je fakt, otázka měla jít spíše na Deafslapa ohledně jeho Fenderů
Inu, proti gustu
jojo je to posedlost )))
Gratulace, lepší než sbírat pivní podtácky
zdárek, začíná se mi stále víc a víc líbit zvuk Laklandu, viz. např. tohle video https://www.youtube.com/watch?v=IsGYY0J4uUY . Zeptám se jen tak do větru jestli nevíte o něčem takovém na prodej, nebo jestli někoho neznáte kdo by o tom uvažoval Dík
Něco podobného je tady: http://www.hudbazar.com/hudbazar2/eshop … line-55-01
Něco podobného je tady: http://www.hudbazar.com/hudbazar2/eshop … line-55-01
Přesně tohohle Lakouše jsem měl (dokonce od stejného člověka-od Lukáše, co už tu více lidem dovez nástroj z venku-fajn spolehlivej chlapík). Basa hraje moc pěkně. Jediné co mi začalo po čase vadit,...byla váha nástroje. Basa je poměrně lehká,...a já už několik let zápasím s fóbií z lehkých nástrojů. Takže než bych se trápil s fobií, jsem basu nakonec prodal. Ale zvukově stále lituju a vzpomínám jak to hrálo,...a jak se na to hrálo na živo. Basa krásně válcovala.
Hastur: diky za odkaz, pěknej kousek, jen sakra škoda že není v černéé
Matej: basa je lehká? A to bych právě tipoval že je to kus dřeva a že něco vážit bude, ale to asi bych tak neřešil, zvukově se mi líbí hodně a řek bych že v kapele se hodně prosadí a ven z PA musí válcovat jak prase, jak píšeš
Uvažuji že bych ji měl jako druhou basu a nebo bych Spectora prodal, ale to se mě tak uplně nechce ... momentálně to sice s kapelou je tak, že spiš si brnkam jen sam pro sebe doma, ale bas asi nikdy není dost
Není na YT třeba live koncert nějaké kapely? Nevím teď kdo hraje na Laklandy ...
Z českejch jsem si ted vzpoměl na basáka od Vildy Čoka http://www.clubjezek.cz/img/mid/341/143716.jpg
zdar scukni se s Jardem Michalem (CZFNM, PopKillers) přeci jen to od sebe nemáte tak daleko
Basa je poměrně lehká,...a já už několik let zápasím s fóbií z lehkých nástrojů.
takze az budu strilet GL nebo sabre mam houknout .. ale 4ky no ...ale vazi k5ti kilum GL tusim i vic
Nevím teď kdo hraje na Laklandy ...
Jaryn Janek, Kuba Vejnar
Udělal jsem velkej výprodej prakticky všech svejch bas a v podstatě se snažim dostat se na dva kusy celkem.. Aktivní MM Sabre a pak jsem chtěl nějakej pěknej Fendroid, univerzální stroj, bez kompromisů (hratelnost, vzhled, hmotnost..). A skončil jsem modelu BG PJ, splňuje všechno. Adam možná sepíše nějaký delší povídání, já snad jen pár fotek na mokrý trávě.
Adam možná sepíše nějaký delší povídání
Tak určitě...
Procitat si tohle vlakno ted po deseti letech je fakt neskutecna prdel.
Dik vsem zucastnenym.
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Baskytara.com » Baskytara » Lakland 55-94 a spol.