Ten hmatník má určitě vliv, alespoň tak to cejtim já.
Ta moje 75ka byla úžasná na slap, na věci, kde se basa dere dopředu- funkovější figury, groovy a tak. Ale třeba olšopalisandrový ESP mělo zvuk plnější a hutnější, na sólo žádnej extra Miller sound, ale potom ve věcech, kde basa jede poctivý rovný spodky, rooty a tak, fungovalo ESP líp.
Já tuhle hutnost u 75ky trošku postrádal a přemejšlel nad změnou snímačů a kdesicosi, nakonec mě ovšem ESPčko svym charakterem inspirovalo k nákupu olšovýho Laklanda- a nelituju.
Celkově mám pocit, že olše líp funguje jako kapelní tmel, byť ten zvuk není tak líbivej, u jasanu to je podle mý zkušenosti naopak, ten zvuk je vejškovější a průraznější, víc o sobě dává vědět. Třeba při hraní v RnR revivalu(něco jako hrajete vy, deafe) ta 75ka vylejzala z celkovýho zvuku o dost víc, než bych chtěl, nebylo jednoduchý dostat z ní ten typickej pam pam pam 12 zvuk, i když struny už byly jetější.
Ona je to alchymie, třeba kombinace olše+palisandr+Bartolini byla u Laklandu pro moje uši né úplně šťastná, toho "medu" tam bylo až moc. Po výměně snímadel je zvuk krásně rovnovážnej, basa se posunula hoodně jinam. Takže těch ovlivňujících faktorů tam je asi milion.