Včera jsem mrkl na noc s Andělem, P. J. Rybou a Deanem Brownem. Odmyslím-li si Anděla, tak to hodnotím docela kladně. Sice úvodní věc podle mě nestála za moc - nelíbil se mi zvuk pětky fendra JB ani to, co na ni Ryba hrál, nelíbil se mi bubeník, nelíbila se mi absence groovu... No ale jakmile vzal do ruky bezpražec, tak to bylo jiné kafe, moc pěkný melodický linky to byly a docela se mi líbilo, že šlo slyšet vliv folklóru až dechovky. Je to zajímavá změna. Nicméně Dean Brown opravdu pro mě dokázal, že s Marcusem Millerem hrál další groovovej král, jeho kytara groovovala tak, jak basa P. J. Ryby ne.
V tomto se shodnu s Tomem Kedziorem, té muzice celkově chyběl groove, ale já jsem to zase na druhou stranu v tomto případě nehodnotil jako vadu - líbilo se mi to odlišné zpracování. P. J. Ryba má zajímavou techniku, jen mi připadá, že ten svůj doublethumb použivá pouze na zrychlení svých melodických běhů.
Jinak bych asi na ně s Deanem Brownem do klubu zašel..:)
Neuser for president! Sadowsky, Fender a Vlasak taky...