Lakland 55-94 a spol. (Stránka 3 z 3)

Nebezpečná zbierka, gratulujem aj k poslednému prírastku.
Hlavne to nenechávaj dlho na tej podlahe

Přesně

jinak basa je to hezká, ale ten kufr je nářez

tak jinak, řikali "to je nějaká basa z Finska??"

jo to je super... když jsem jako basový panic tohle jméne slyšel poprvé, tak asociace byly asi podobný

Jen pro pořádek: Nad tím A není přehláska, ale čárka. Viz http://www.lakland.com/faq.htm

pěknej Lakatoš

jedna civka (cili cca 70 pozice pro jb) / obe paralelne (mm) / druha civka (cca 60 pozice)

lidi si to obcas predelaj na jedna z civek/obe paralel/obe serie

To mě docela zajímá, jsou k tomu nějaké reference, zkušenosti, poznatky? Stojí to za to?

Ahoj, tak už jsem zpátky z USA a přivezl jsem si s sebou Laklanda 55-02. Kupoval jsem v Bass Central na Floridě za $1499. Původně jsem chtěl za basu utratit o něco víc čili bych nejspíš skončil u bazarového US modelu, ale můj bujarý americký život mě přinutil utáhnout opasek.
Váhal jsem ještě mezi Stingrayem 5 a bazarovým Modulusem Flea 5. Lakland byl z téhle trojce nejlevnější a nejlepší. Má pro mě moc příjemný krk (profil D) čili plošší, úzkou rozteč strun u nultého pražce, který je široký cca 44 mm a standardní rozteč u kobyly 19 mm. Zvukově je to pohádka. Mám LH3 elektroniku. Neberu Lakland jako klon mezi Stingrayem a Fenderem Jazz. Popravdě mi zní dost odlišně. A to je právě ono. Má svůj vlastní charakter. Háčko hraje jako buldozer. Tady se zejména Modulus vůbec nechytal.
Basa váží 4,2 kg a ve skutečnosti je ten javorový top mnohem hezčí než na fotkách. Nikde mi taky nepřepadává a drží přesně tam, kde ji chci mít. Záhadou mi jsou struny. Myslel jsem si, že Lakland dává na své basy Lakland Custom Wound Stainless a dvě náhradní balení jsem si k base přikoupil, ale pak jsem zjistil, že tyhle struny vypadají úplně jinak. Natažené tam mám asi nějaké niklovky, protože jsou hlaďoučké s barevnýma válečkama na konci a bez tapered háčka. Zatím musím říct, že hrajou pořád dobře, tudíž si je tam nechám než se otupí a aspoň se můžu těšit, co se zvukem provedou origoš struny.
S basou jsem teda moc a moc spokojen a doufám, že spolu nějaký čas vydržíme.
btw v Americe bylo krásně a tady se mi vůbec nelíbí

Týjo, asi bych návštěvu US využil jinak než na nákup nový basy za takovouhle cenu, ale pěkná je, to jo

Ničit si pražce ocelofkama, no fuj !

jo, jo. Taky bych si ji někdy v budoucnu rád pořídil. Gratuluju.

Chápu, že ocelovky mají razanci ALE. Materiál je tvrdší jako mosaz pražcového drátu. Z toho vyplývá, že si uděláš díry do pražců. U niklových je to obráceně. Mosaz je tvrdší, díry se dělají do strun. Ty se časem ohrajou a vyhodí. Pražce se tak nepoškozují.
Zkrátka, když máš na Lakloše, máš i na kvalitní struny. Do Bugatti Veyron taky nebuděš lít olej z friťáku

Oceľové struny používam v jednom kuse 3.rok a žiadne vady na pražcoch som si nevšimol. Keby to tak bolo, tak po roku nemám pražce.

sorry, ale tohle je dost zcestná argumentace ocelovky=olej z friťáku... osobně považuju ocelovky za extra virgin oliváč a niklovky za olej z pokrutin

Kua tak sem to zkusil a jako fritak doma nemam, tak sem usmazil na pánvi olej ze slunecnic...

No basa je ted dost lesklá, klouze to...a kdyz hraju rychle tak to začne vonět jak v Macdonaldu.

S olivacem to je lepsi podle původu me napadaj různý stupnice řecký, italsky někdy i spanelsky.

Takže za me olivac - je zdravější pro basu za 30tis i na kabáty!

basy přicházejí a odcházejí
------------------------------------------------------------------------
Fender Precision '86, GK 700RB-2, Line6 410

se musi prima hrat covery kapely Oilwork, ne?

Nepoužíval Warwick náhodou mosadz?

Z mosazi by to opravdu bylo ojeté za sezónu

Hrál si někdy Kabáty? Pochybuju, tak se do toho nepleť! Nevíš o čem je řeč.

basy přicházejí a odcházejí
------------------------------------------------------------------------
Fender Precision '86, GK 700RB-2, Line6 410

ty pouzivaj mosad..

Jojo. 55-02 je Skyline a 55-94 je USA .

Vydřou se ještě dřív jak na base. Tenčí struny, vytahování tónů dělá svoje.

ty voe pepaojle, co tam u vás zobete? Střídám niklovky a ocelovky, oboje maj něco do sebe. Ale těmhle bludům fakt nevěřím, a to jsem mladej dacan... 3x fuj bludům. Na nějaké složení atd xxxxx, samozřejmě fyziku neojebeš ale že by mi mizeli pražce před očima?:D:D A odkdy platí "lepší" muzika=dražší basa. Kabáty rád nemám ale to neznamá že to nemůžu hrát na Foderu ne?

To mne tvrdil borec, kterej mne JB Fendříka prodával. Když jsem položil dotaz, co ta díra v pražci na 1,5 roku staré base. Říkal, to víš, hráli jsme jenom Kabáty (myšleno tak, že protěžoval jednu strunu). Zkrátka jsi to nepochopil, co jsem těma Kabátama myslel. Kdyby jazzoval, tak lítal po krku a díra by nebyla nebo byly naopak všude :-)
Díru udělaly ty ocelofky.

Dejme tomu, že slitina pražcového drátu má tvrdost 4.
U oceli se uvádí rozpětí 5-8,5. Hodnota 5 je pro nešlechtěnou ocel. Poznáš tak, že brzy rezaví. Přitom hřebíky se ti jeví jako měkký matroš.
Šlechtěná nerezavějící ocel je s příměsí chromu (chrom má tvrdost 9), a niklu (zvyšuje koroziodolnost).
Nikl má tvrdost jen 3,8.

Závěr:
Nikl je měkčí, než pražcový drát. Ocelové struny jsou tvrdší, než pražcový drát. Ocelové struny tedy opotřebovávají pražce více, jako niklové struny.
Zvukově vychází líp ocelovky. Jsou razantější. U niklovek je zvuk tupější, rozplizlejší, širší a teplejší, barevnější. Vůbec ne razantní. Aby niklovky hrály, musíš koupit ty dražší. A to ještě jen některé značky.
Ocelovky nemůžu hodnotit, protože je nepoužívám. Mám ve skříni jedny červené Warwicky. Zvukově bych řekl, že pomůžou tupé base ke zvuku. Jinak se mne nikl líbí víc.

Pražce můžeš vyměnit max 2x. Po třetí už není do čeho je zatlouct. Ostatně, měnit pražce je celkem riziko. Kytáristi by poreferovali, že po výměně byť pár pražců kytara nehrála jako dřív. Měla vlky ... drnčely struny. Neboť ostatní jsou sjeté, mezi mina trčí pár nových. Zkrátka výměně pražců bych se osobně vyhnul. Používáním niklových strun. 

Pro připomenutí:
http://baskytara.com/viewtopic.php?id=8737

Kydy ? O matrošu jsme se učili na strojárně jak střední, tak vysoké. Fyzikální metalurgie, to je panečku humáč !

Nejsme v pokecu, stopnul bych to než mě odvezou někam na léčení.

Já mám furt trosku strach ze vás tu pepaLOL skoli opravnene...
Pamatuju na brchuv aerodyne strat - kupoval novej a po 2 letech nenarocneho hrani (radove 10-20h tydne MAX) pražce na vymenu

basy přicházejí a odcházejí
------------------------------------------------------------------------
Fender Precision '86, GK 700RB-2, Line6 410

Btw ocelky žerou pražce at si ostravaci aspol myslijo co chtej...

basy přicházejí a odcházejí
------------------------------------------------------------------------
Fender Precision '86, GK 700RB-2, Line6 410

Ba, chacharsky pochňápó. Ocelky žeró pražce jak cyp ! Na lakoše natahne ocelky jen cyp !
Chacharsko, kraj razovity. Krava žere šutry ... a vemeno v hadečku !
http://www.youtube.com/watch?v=S1dF9eSQAWk

teda asi jsem idiot,proč ne,ale nikdy sem neslyšel nic o pepaol stupnici tvrdosti oceli nás učili následující
Rozdělení podle oblastí použití
Konstrukční oceli  jsou zpravidla nelegované oceli používané ve strojírenství, stavebnictví, apod.
Automatové oceli – jsou oceli s přísadou síry (kolem 2 %), olova a případně manganu (kolem 1 %), který váže síru na MnS.
Oceli na pružiny – „pérová ocel“ nebo též „pružinová ocel“, musí vykazovat dobré statické a dynamické vlastnosti a musí mít vysokou únavovou životnost. Vhodné jsou zde nelegované oceli s vyšším obsahem uhlíku a oceli slitinové se zvýšeným obsahem manganu a chromu (např. ČSN 412041 nebo ČSN 14260).
Ocel k cementování – do této skupiny patří oceli s nízkým obsahem uhlíku, které mají i po kalení dobré plastické vlastnosti. Vysoké tvrdosti povrchu se dosahuje obohacením povrchových vrstev uhlíkem před kalením. (např. ČSN 412023, 412024, 412030, …)
Ocel pro elektrotechnické plechy – pro výrobu jader transformátorů a točivých strojů musí mít charakteristické magnetické vlastnosti, ale současně také schopnost k technologickému zpracování. Těmto účelům nejlépe vyhovují oceli s obsahem 1 až 4,5 % křemíku a s minimálním obsahem uhlíku a dalších legujících prvků.
Hlubokotažné ocele – jsou používány na výrobu hlubokotažných plechů. Plechy musí vykazovat především dobré plastické vlastnosti. Tyto oceli jsou nízkouhlíkové s minimálním obsahem legujících prvků. Zlepšení mechanických vlastností a jejich stability se dosahuje mikrolegováním hliníkem, titanem, vanadem, borem, zirkonem a niobem. Jsou to zejména materiály pro karosářské plechy (např. ČSN 412009).
Ocel k zušlechťování – oceli se středním obsahem uhlíku, které se po kalení popouštějí na vyšší teploty, aby se dosáhlo vysoké houževnatosti při zachování dobré pevnosti (např. ČSN 412042, 412050, 412051, 412052, …). Tyto oceli, jako materiál, lze také koupit už zušlechtěné. Ve třídě oceli za tečkou mají číslo 6, 7, 8. Např.: 12040.6. Zušlechtěné oceli jsou pevnější, ale lze je ještě obrábět - soustružit, frézovat, apod oproti kaleným ocelím, které lze už jen brousit. Zušlechtěná ocel je částečně houževnatá. Zušlechťování se skládá z běžného kalení a popuštění oceli na vyšší teplotu. Při zušlechťování nám nejde primárně o tvrdost oceli, ale o zlepšení mechanických vlastností, např. pevnosti v tahu a struktury oceli. Tím může být pak výrobek lehčí (např. ojnice a spojnice u parní lokomotivy atd).Pro základní orientaci možno uvést, že u obyčejných uhlíkových ocelí se po zušlechtění jejich pevnost v tahu zvýší asi o čtvrtinu.
Korozivzdorné, žáruvzdorné a žárupevné oceli – Jsou vysocelegované oceli, legované především chromem a niklem. Chrom vytváří na vzduchu pasivní vrstvu oxidu chromitého, která brání další korozi. Nikl zvyšuje odolnost v agresivních prostředích (například kyselinách). Korozivzdorné oceli se dělí do čtyř hlavních skupin - martenzitické, feritické, austenitické a feriticko-austenitické. Nejběžnější – austenitické – jsou nemagnetické a používají se i pro výrobu nádobí, tzv. ocel 18–10.
Nástrojové oceli – jsou obyčejné uhlíkové, středně legované a vysocelegované ocele, neboli ocele rychlořezné (jsou samokalitelné) s vyšším až vysokým obsahem uhlíku a používají se na výrobu nástrojů a forem. Označují se číslem 19xxx. (např. ČSN 19855 - Nástroje na těžko obrobitelné materiály a pro nejvyšší výkony, zejména nože na kovy, vrtáky, zápichové nože,frézy, nástroje na ozubení a pod.) Ocel uhlíková a ocel rychlořezná dosáhne při kalení stejné tvrdosti, ale: ocel uhlíková drží tvrdost ostří (břitu) cca do 240 °C, s další teplotou začíná měknout. Ocel rychlořezná drží ostří do 600 °C, v tom je její hlavní význam. Umožňuje mnohem rychlejší obrábění a proto se jí říká rychlořezná. Tato ocel se začala vyrábět už před 1. světovou válkou.
Jako damascénská ocel je označován materiál na výrobu šavlí, mečů, apod. Je znám svou vysokou pružností a pevností. Tento materiál však není jedním druhem oceli, ale sestává z různých druhů oceli, které jsou svařeny v ohni a kováním (spojování materiálu za tepla).
Normalizované zkoušky tvrdosti

U nás jsou normalizovány tři zkoušky tvrdosti podle Rockwella. Tvrdost zjištěnou při těchto zkouškách označujeme HRA, HRB, HRC. Volba Rockwellovy stupnice (tj. druhu vnikacího tělíska) zavisí hlavně na předpokládané tvrdosti zkoušeného materiálu.
HRA
Tvrdost určená diamantovým kuželem při celkovém zatížení 600 N.
Pro slinuté karbidy a tenké povrchové vrstvy.
HRB
Tvrdost určená ocelovou kuličkou (B = ball) při celkovém zatížení 1000 N.
Pro měkčí kovy (25 - 100 HRB).
HRC
Tvrdost určená diamantovým kuželem (C = cone) při celkovém zatížení 1500 N.
Doporučuje se používat pro rozsah HRC = 20 - 67.

mno klidne at si ocelky zerou prazce .. ale ze by zvukove vychazeli lip ??  zvlast kdyz maj sirsi, teplejsi a barevnejsi zvuk?? to mi hlava nebere.. razance se da dost ovlivnit stylem hry .. ale ta dalsi veci tezko...
kazdopadne by se to hodilo strcit kdyz uz nekam do temat o strunach...

Zdravím panové tak konečne jsme se dočkal 55-94 s bartolliny konečne doma )))) viz fotečka, a fšichni moji milášci

Co s tolika Laklandy? Hraje každý z nich výrazně jinak?

právě jenom 3 Laklandu není nikdy dost, jo a rozdíly tam jsou jiný roky výroby, jiný snímače, krky, dřevo... každej z nich hraje kapinku jinak a hlavně každej v jinym ladění a asi tak....

jojo je to posedlost )))

zdárek, začíná se mi stále víc a víc líbit zvuk Laklandu, viz. např. tohle video https://www.youtube.com/watch?v=IsGYY0J4uUY . Zeptám se jen tak do větru jestli nevíte o něčem takovém na prodej, nebo jestli někoho neznáte kdo by o tom uvažoval Dík

Přesně tohohle Lakouše jsem měl (dokonce od stejného člověka-od Lukáše, co už tu více lidem dovez nástroj z venku-fajn spolehlivej chlapík). Basa hraje moc pěkně. Jediné co mi začalo po čase vadit,...byla váha nástroje. Basa je poměrně lehká,...a já už několik let zápasím s fóbií z lehkých nástrojů. Takže než bych se trápil s fobií, jsem basu nakonec prodal. Ale zvukově stále lituju a vzpomínám jak to hrálo,...a jak se na to hrálo na živo. Basa krásně válcovala.

zdar scukni se s Jardem Michalem (CZFNM, PopKillers) přeci jen to od sebe nemáte tak daleko

Jaryn Janek, Kuba Vejnar

Basa prudí muziku

Tak určitě...