Harley Benton PJ-5 SBK Deluxe Series

Rok výroby: 2023
Země původu: Čína
Cena: 3.555,- Kč

Popis, parametry, konstrukce

Jedná se o pasívní pětistrunnou baskytaru od značky Harley Benton, což je privátní značka německého obchodu Thomann. Baskytara spadá do Deluxe série, což znovu, jako již v několika případech, nechápu, co je zrovna na tomhle nástroji luxusního. Nic tam totiž nevidím. Tělo je z lípy a je provedeno v matném černém laku, což odpovídá označení v názvu SBK, tedy Satin Black. Tahle barva je sice na jednu stranu elegentní, ale také má nevýhodu v tom, že je na ní vidět sebemenší mastné máknutí, kapka potu, a špatně se to díky tomu matnému povrchu čistí.

Ve stejném černém matném provedení je javorový krk s hmatníkem z materiálu pojmenovaného Roseacer, což je ve skutečnosti jen zase javor, jen tzv. pečený/karamelizovaný, aby připomínal palisandr (rosewood). Pražců je dvacet a jejich hrany jsou dobře začištěné. Menzura je obvyklých 34".

Krk má sice šířku jen 45 mm, ale je doslova monstrózní. Mám rád masívní krky s plným profilem, ale tohle už je skoro moc. Baskytara váží 4,2 kg, ale díky tomu lehkému lipovému tělu a mega krku basa na popruhu brutálně padá na hlavu. Velká škoda. Ladící mechaniky jsou vskutku mizerné, ostatně jako celý zbytek hardwaru. Většina z nich má těžký chod a velkou vůli. Když je struna třeba nadladěná, je nutno hodně povolit, než vůbec zareaguje, podobně pak při utahování. Mechaniky, jakožto ostatní hardware, je proveden v matné černé barvě. V černé matné barvě těla je i zadní strana krku a přední strana hlavy. Na ní se tak pěkně vyjímá firemní logo s perleťovým efektem, to je snad jediná "deluxe" záležitost, kterou bych byl ochoten připustit.

Základnou kobylky je ohnutý plech, černá barva z válečkových kamenů se snadno odře hned při první výměně strun. Jinak kobylka svou funkci plní a její štelování je bezproblémové. Snímače v konfiguraci PJ mají poměrně slušný zvuk, ale jsou značně mikrofonní, přenáší tedy všemožné ruchy včetně občasného drnčení nedostatečně předepjatých pružinek v kobylce. Minimálně krkový dělený snímač je určen pro baskytaru s jinou roztečí strun, ani jedna struna totiž neprobíhá prostředkem mezi pólovými nástavci. Chápu, že je to basa za tři a půl tisíce, ale tohle by neměl být zas takový problém si to ohlídat a doladit. Kobylkový jednocívkový snímač má rozteče pólových nástavců v pořádku, ale díky tomu, že je celý malinko vyosený, tak je to prostě taky mimo.

Když už mluvím o rozteči strun, ta je na kobylce 18 mm. A když zmiňuji problémy, tak rozteče strun na ořechu (nultém pražci) by taky mohly být udělány lépe, jelikož struny E a H jsou oproti ostatním strunám dost blízko u sebe. Ovládání je klasické, tedy hlasitost pro každý snímač a tónová clona. Čtyřvrstvý pickguard je na první pohled moc pěkný, na ten druhý ale zjistíte, že to není skutečný celuloid, ale tisk, některé vzory se na něm opakují. To je opravdu ten tisk o tolik levnější než tradiční výroba? To mi hlava nebere.

Co mě překvapilo velice, je téměř dokonalé seřízení nástroje včetně dohmatu a ladění oktáv, ale nedokážu říct, zda to již tak přišlo z Číny nebo si s tím někdo u Thomanna pohrál, ale nástroj byl prakticky ve stavu vybalit a hrát. Jinak seřiditelnost nástroje je bezproblémová, kobylka funguje, přístup k výztuze krku je otvorem na hlavě.

Zvuk

Zvuk kupodivu není vůbec špatný, a celkem překvapivě hraje velice dobře i struna H. Teda ono to Háčko hned z výroby prakticky vůbec nehrálo, ale stačilo vyměnit shitózní převozní struny za nové, byť nejlevnější červené Warwicky, a voila! Snímače poskytují celkem silný signál, a také ostřejší zvuk, což je vlastnost všech levných snímačů na levných baskytarách, kde tímto dohánějí nedostatky horšího dřeva. Ale nejen, že jsou snímače dosti mikrofonické, v kapse elektroniky chybí jakékoli stínění, tedy baskytara bez dotyku strun brumí jako prase, teda vlastně medvěd, chci říct vosa. A samozřejmě kombinace PJ je náchylná na brum jako taková. Samotný "P" snímač je, co se týká brumu, tichý, "J" singl je prostě singl, ten už není vyvážen ničím, takže brumí nejen samostatně, ale i v kombinaci s děleným snímačem, ale to bych neviděl jako vadu tohoto levného nástroje, to je prostě očekávatelné chování PJ kombinace. Věc, co mě příjemně překvapila, je extrémně dlouhý sustain, což přisuzuji zejména tomu monstróznímu krku.

Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Použité struny jsou nové niklové roundwound Warwicky v tloušťkách 40-60-80-100-130. Hráno vždy nad aktivním snímačem, v případě obou pak mezi nimi.

"Povinné" nahrávky

Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky

Bonusová nahrávka ve stejném pořadí jako výše

Struna H ve stejném pořadí jako výše

Nahrávka se simulací aparátu, kde bylo použito i zkreslení a hra slapem, na konci ještě ukázka na struně H.

Hodnocení

Kritizoval jsem. Kritizoval jsem hodně, spoustu věcí, ale narovinu říkám, že při ceně tři a půl tisíce je to až neuvěřitelné, co za ty prachy dostanete. Nástroj je seřiditelný, pohodlně hratelný (až na to přepadávání na hlavu), zvuk vůbec není špatný, dokonce i Háčko hraje, ano, ladící mechaniky jsou mizerné, ale svou funkci splní. Je to prostě levný nástroj se spoustou kompromisů, much a mušek, ale když si vzpomenu, jak jsem v roce 1998 za podobně mizerný Ibanez TR70 dal 6200 Kč z prázdninové brigády, přičemž průměrný plat v ČR byl tenkrát 13 tisíc, tak viděno tehdejší optikou by dnes ten Ibanez musel stát 20 tisíc, což by nikdo z vás za takový shit nedal. Takže znovu říkám, že za 3500 je to neuvěřitelný nástroj, škoda těch několika naprosto zbytečných nedotažeností a chyb. Správná volba snímače s ohledem na rozteč pólových nástavců, pečlivější umístění snímačů, pečlivější tvorba drážek v ořechu, vytřít šachtu stínící barvou, a hned to mohlo být úplně někde jinde a skákal bych nadšením. Takhle holt jen konstatuju, že celkem slušně to hraje, ale jinak je to zkrátka levná odfláknutá Čína.

Webové stránky modelu: https://harleybenton.com/product/pj-5-sbk-deluxe/

A ještě jedna interiérová fotka: