Ernie Ball Music Man BIG-AL

Rok výroby: 2010
Země původu: U.S.A.

Popis, parametry, konstrukce

Jedná se o poměrně raritní, krátce (2009-2015) vyráběný model baskytary firmy Ernie Ball Music Man. Vychází z dosud vyráběného signature modelu elektrické kytary Albert Lee, z čehož nejspíš vychází i název modelu BIG-AL – Velký Albert Lee. Model se standardně vyráběl s jedním humbuckerem typickým pro baskytary Music Man, ale volitelně byl k dispozici právě možná v ještě daleko žádanější variaci SSS, tedy se třemi singly, jednocívkovými snímači. S jedním snímačem tenkrát dělal Music Man modelů spoustu, čistě se singly žádný. Vyráběl se i v pětistrunné verzi a volitelně i jako bezpražcová varianta.

Tělo nástroje je z afrického mahagonu krytého lesklým polyesterovým lakem v provedení Vintage Sunburst. Rozměrný pickguard je v provedení Brown Shell, ale dostal jsem k dispozici i variantu White Pearle. Výměna pickguardu je snadná, není potřeba demontovat žádnou elektroniku nebo snímače.

Na zadní straně těla jsou dvě zacvakávací kapsy na 9V baterie pro aktivní elektroniku.

Krk je z javoru s moc pěkným palisandrovým hmatníkem. Pražce jsou široké, vysoké, bystrozraké. Je jich dvaadvacet.

Masívní otevřené ladící mechaniky s logem Music Man jsou od firmy Schaller, jsou uspořádány pro Music Man v typickém rozvržení 3+1, díky tomu je hlava malá. Krk je úzký, má na ořechu jazzbassových 38,1 mm. Ořech (nultý pražec) je kompenzovaný. Krk na zadní straně je ošetřen jen olejem a voskem, léty hraní samozřejmě tedy zašel. Hlava je jinak lakovaná matným lakem.

Kobylka je opět typická pro Music Man, tedy poměrně masívní typ s bočními sloupky zapuštěnými do těla. Ovládací prvky jsou popsané na následujícím obrázku, obsahují dva zdvojené potenciometry ovladačů čtyřpásmových korekcí, hlasitost, tónovou clonu, která je dostupná jen v pasívním zapojení, a čtyři přepínače. Jeden přepínač je pro pasívní/aktivní zapojení, tři přepínače zapínají jednotlivé snímače. Když není zapnutý žádný přepínač snímačů, pak fungují snímače 1 a 2 v sériovém řazení, jinak ostatní kombinace snímačů jsou paralelní. Snímače mají neodymové magnety.

Opět typické pro Music Man je snadno dostupné a snadno použitelné kolečko pro štelování průhybu krku v jeho patce. Baskytara váží 4,4 kg, a i přes tuto celkovou váhu a úzký krk s malou hlavou se trochu na tu hlavu převažuje, ale není to nic tragického. Neblahý vliv na to zřejmě má díky tvaru a velikost horního rohu poloha rolny na popruh. Nicméně když si zavěsím na popruh nástrojovou a in-ear vysílačku, je vyvážení perfektní.

Zvuk

Ač je možná obrovská variace zvuků, zvuk si při každé z nich stále zachovává musicmanovský charakter, tlačivost (punch) a rychlý nástup tónu (attack). Aktivní elektronika, i díky tomu, že je čtyřpásmová, umožňuje širokou škálu úprav zvuků. Abych ukázal nějakou porovnatelnou řadu zvuků, vypnul jsem aktivní elektroniku a nahrál jednotlivé kombinace snímačů v pasívním zapojení s plně otevřenou tónovou clonou rovnou do zvukové karty. Použité struny jsou niklové roundwound struny Rotosound v tloušťkách 45-65-85-105.

Cívka 3 – snímač u krku – pod tímhle zvukem trochu cítím jakoby krkový snímač Rickenbackeru nebo nějakého Gibsonu SG

Cívka 2 – prostřední snímač – podobný charakter jako Fender Precision Bass '51

Cívka 2 a 3 – prostřední a krkový snímač – zvuk s charakterem podobným jako obvyklý Fender Precision Bass

Cívka 1 a 3 – kobylkový a krkový snímač – já tam zase slyším celkem dost Rickenbacker nebo opět Gibson SG

Cívka 1 – kobylkový snímač – podobný charakter jako má kobylkový snímač Fender Jazz Bass

Cívka 1 a 2 paralelně – kobylkový a prostřední snímač – celkem hodně blízko obvyklému zvuku ala Music Man StingRay

Cívka 1 a 2 sériově – kobylkový a prostření snímač – celkem hodně blízko obvyklému zvuku při sériovém zapojení cívek na basách Music Man StingRay5 nebo Music Man Sterling

Cívky 1, 2 a 3 – všechny tři snímače – zvuk bych charakterově přirovnal k Music Manu Sabre nebo nějakému jinému Music Manu v konfiguraci HH, tedy se dvěma humbuckery a při zapojení obou současně

Úpravou ekvalizačních korekcí se k popsaným předlohám můžete přiblížit ještě více, ale podotýkám, že cílem určitě nebylo vyrobit baskytaru, která má všechny tyhle zvuky obsahovat, ale prostě jen poskytnout variabilní zvuk v širokém spektru charakterů, což se myslím povedlo.

Nahrál jsem i ukázky se simulací aparátu a kompresorem. Baskytaru jsem prohnal postupně preampem Darkglass Harmonic Booster, kompresorem TC Ellectronic SpectraComp a preampem Darkglass Microtubes X Ultra. Následují ukázky mých oblíbených zvuků, které jsem si našel.

Paralelní zapojení cívek 1 a 2 – použil jsem i zkreslení a slap, jinak tento zvuk ala StingRay mi nejlépe fungoval v kapelním zvuku

Sériové zapojení cívek 1 a 2 – taky zajímavý zvuk, hutný, průrazný

Paralelní zapojení cívek 2 a 3 – takový trochu jiný Precision, taky velice dobře funguje v kapele

Hodnocení

Nevšední nástroj extrémně variabilního zvuku, leč se zachováním charakteru typického pro baskytary Music Man. Zpracování je perfektní, ne každému ale bude sedět neobvyklý tvar těla a pickguardu, který je poměrně extravagantní až vysloveně kubistický. Mně osobně hlavně nesedí úzký krk, ač profil má poměrně plný, takže to není ten nejnepohodlnější krk, co jsem potkal, ale preferuju jiné rozměry, leč samozřejmě mnozí zrovna tento krk budou milovat. A taky mi trochu překáží krkový snímač při slapu, osobně bych upřednostňoval jednosnímačovou variantu i přes podstatně menší zvukovou variabilitu. A ještě jedna věc mě nepotěšila, a to poměrně vysoká hmotnost, ale i ta je vlastně u nástrojů z doby produkce odpovídající, a zdaleka ne ani nejvyšší. Celkově ale musím nástroj pochválit, jedná se opravdu o prvotřídní kousek.