Darkglass ADAM (Aggressively Distorting Advanced Machine)

Rok výroby: 2021
Země původu: Finsko
Cena: 14.500,- Kč

Úvod

Před týdnem jsem měl v ruce čerstvou novinku Darkglass Alpha•Omega Φoton (recenze), tedy první produkt tohoto typu, čili v zásadě bych mohl udělat Ctrl+C a Ctrl+V, nicméně zkusím se tomu co nejvíce vyhnout. Čemu se vyhnout nechci, je nějaké to občasné srovnání.

Popis, parametry, konstrukce

Šasi je tenkostěnný hliníkový odlitek s matovaným povrchem v olivínově zelené barvě s bílými popisky a další tištěnou grafikou. Trochu military styl designu, ale i tak skvělý. Nožní spínače jsou kovové, otočné ovladače mají kloboučky plastové, prostřední ovladače ekvalizační sekce jsou dotykové. Příjemně tuhý chod otočných prvků jsem chválil i u AΩΦ, a naopak kritizoval jsem tam dotykové fadery. Tady je satanužel situace ještě horší nebo mám nějaké blbé prsty nebo co. LEDky reagují na několikátý pokus a ještě blbě. Nastavit nějakou požadovanou hodnotu je docela problém, rozhodně nic rychlého a pohodlného. Nožní spínače označené písmeny A, B a C nejsou jen spínače, ale i otočné ovladače. Za tímto účelem jsou válcové plochy vršků spínačů vroubkované. K otočné funkci spínačů přináleží i pět malých světelných diod pod nimi, ale fungují v šesti krocích, přičemž v šestém kroku nesvítí LEDka žádná a funkcionalita příslušející ke spínači je vypnutá. Nad každým spínačem je velká LEDka signalizující aktivní kanál.

První spínač A otáčením nastavuje kompresní poměr v rozsahu 1:4, 1:8, 1:12, 1:20 a ∞:1, nesvítí-li diody, je kompresor vypnutý, respektive s kompresním poměrem 1:1 a tedy ani černý otočný ovládací prvek COMPRESSION nad zvukem nemá žádnou moc. Jinak tento prvek nastavuje práh komprese. Ostatní parametry se dají nastavit softwarově nebo jsou automatické, např. zesílení. Říkají tomu inteligentní komprese. Musím říct, že s kompresorem jsem velice spokojen, funguje skvěle.

Otáčení spínače B nastavuje charakter zkreslení od jemného overdrivu, přes distortion až po chlupatý, agresívní fuzz. Toto otáčení má ještě vliv na další věc, a to barvy centrálních LEDek na ekvalizéru, a po uložení presetu i barvy velkých LEDek u nožních spínačů. Při vypnutém zkreslení jsou namodralé, s měnícím se charakterem se ze světle modré přes modrou a fialovou změní až na červenou. Udělal jsem k tomu opět krátké video bez zvuku.

https://www.youtube.com/watch?v=-upUXdJurd0

Nastavení zkreslení by samozřejmě tímto nebylo kompletní. Přísluší k němu i černé otočné ovladače DRIVE, který nastavuje množství zkreslení, a CHARACTER, který určuje množství výšek, prostě taková trochu tónová clona.

Dalším ovladačem podílejícím se na barvě zvuku je BLEND, který míchá poměr mezi čistým a zkresleným zvukem. BLEND ovšem umí ještě jednu věc ve spojení s posledním doposavad nepopisovaným nožním přepínačem C. Ten svým otáčením nastavuje jednu z pěti IR (impulse response) simulací aparátů. Šestý (nultý) krok opět simulaci vypíná. Simulace je standardně zařazená jen do zkreslené části zvuku, tedy před ovladačem BLEND, ale dá se softwarově zařadit až za BLEND, což mě osobně vyhovuje více, ale opět jako u AΩΦ musím podotknout, že s nějakou charakterově čistší baskytarou modernějšího typu jako Warwick, Spector, Dingwall apod. bych to možná viděl jinak. V okamžiku vyřazení zkreslení, tedy při čistém zvuku, je i zkreslená větev stéle funkční, a lze tedy k původnímu zvuku baskytary přimíchat jen část simulace reproboxu.

Posledním černým ovladačem je LEVEL, neboli celková hlasitost. Dotykové pruhy šestipásmového ekvalizéru jsou na frekvencích: low shelf, 250 Hz, 500 Hz, 1,5 kHz, 3 kHz a high shelf, kdy low shelf jsou vlastně basy zvednuté nebo utlumené až k nejspodnějším frekvencím, podobně high shelf na druhé straně spektra výšky zvednuté/utlumené až k nejvyšším frekvencím. Volitelně se softwarově dá přenastavit ekvalizér na pásma 100 Hz, 200 Hz, 400 Hz, 800 Hz, 1,6 kHz a 3,2 kHz. Zdvih a útlum pásem je ±12 dB.

Stisknutím nožního spínače se aktivuje daný preset. Při změně nějakého parametru začne příslušná LEDka pulzovat, volba se uloží dlouhým stiskem spínače. Nožní spínače mají i další funkce. Současným stiskem A a B se celý preamp vyřadí, současným stiskem B a C se zapne integrovaná ladička.

Levá tři pásma ekvalizéru zobrazují laděný tón, na fotce je tón D#, kdy čtvrté pásmo prvními třemi horními LEDkami symbolizuje #. Krajní dvě pravá pásma pak ukazují stupnici ladění. Prostřední LEDky svítí červeně, jak se přibližujete ke správnému tónu, tak zežloutnou, při správném naladění zezelenají a zeleně se rozsvítí i všechny kontrolky u nožních spínačů, zde správně naladěný tón E.

A jdeme juknout na zadní stranu pedálu, a tedy na tu spoustu vstupů a výstupů. Proberu je zleva doprava.

Prvním je INPUT, neboli vstup pro nástroj. Následuje vstup AUX IN pro externí hudební přehrávač, pak je ovladač hlasitosti následujícího sluchátkového výstupu, další je dvojice jackových výstupů, přičemž softwarově se dá nastavit, co z kterého výstupu jde ven, jestli se třeba na něm uplatní zkreslení, simulace a podobně, pak je zdířka 9V napájení, která požaduje zdroj s minimálně 500 mA, což není fakt málo, a navíc napájecí adaptér není součásti balení. Dalším je vstup MIDI IN pro nějaký MIDI ovladač, který rozšíří počet presetů ze tří až na šest. Posledním je USB-C zásuvka pro propojení pedálu s počítačem. USB slouží nejen pro nastavení a upgrade firmwaru, ale obsahuje i vestavěnou zvukovou kartu, což je super.

A úplně poslední výstup typu XLR DI je na boku preampu. Je doplněný tlačítkem GROUND LIFT pro odpojení země.

Zajímavé je chování vstupu AUX IN. Jeho zvuk se totiž posílá logicky do sluchátkového výstupu, ale i do jackových výstupů, ovšem do XLR DI už ne. Opět podotknu, že by šlo tento pedál použít i jako drátový in-ear systém. Zvuk baskytary se do mixu pošle z XLR DI, odposlech zbytku kapely od zvukaře se přivede do AUX IN, a je vyřešeno. Člověk přijde na hraní s baskytarou, sluchátky a tímto preampem, kde má kompresor, ladičku, zkreslení a simulaci aparátu, leckomu to bude stačit ke spokojenosti a vyhne se tahání dalších krámů.

Aplikace Darkglass Suite

Troufám si říct téměř nezbytnou součástí zařízení je i software Darkglass Suite, ať už v počítačové či mobilní podobě, obě jsou prakticky rovnocenné. V recenzi na AΩΦ jsem ukazoval obě dvě, můžete se tam přesvědčit, že vypadají prakticky totožně, zde tedy budu dávat screenshoty už jen z té počítačové. Dostupné jsou jinak samozřejmě jak pro Windows, tak pro macOS, tak pro Android a pro iOS.

Připojení k počítačové aplikaci díky kabelu dojde automaticky, v případě mobilní aplikace je třeba použít technologii Bluetooth. Párování se udělá tak, že se stiskne kterýkoli z nožních ovladačů a zároveň se otočí jeho vrškem. První sekcí, kterou ukážu, je šumová brána.

Ta má dvě úrovně, buď zabírá méně (less) nebo více (more), práh, kdy začne zabírat se nastaví otočným ovladačem threshold, "nožním" spínačem se dá šumová brána i vypnout, což nedoporučuju, protože prostě skvěle funguje, zvlášť při větší míře zkreslení. Kliknutím na obrázek reproboxu se přepnete do volby pěti impulzních odezev, neboli simulací aparátů.

Přepínání mezi simulacemi se dělá pomocí puntíků dole. Přes ikonu se třemi čárkami v levém horním se dostanete do nabídky dalších voleb.

Mobilní aplikace nabízí ještě navíc YouTube a Spotify, a tedy zamýšlenou možnost si na pozadí pustit podkladovou hudbu, nicméně přes Bluetooth mi streamování hudby nefungovalo ani v iOSu ani na Androidu, a to jak dříve na Photonu, tak ani nyní na ADAMovi. Mám v mobilu zařízení pomocí Bluetooth připojené, ale nevím jak donutit Darkglass aby to přebíral. Přitom čínský "šunt" NUX Mighty Plug (recenze) to umí bez sebemenších problémů.

Jako další ukážu sekci Presets.

Důležitými prvky je nastavení kompresoru. Attack nastavuje rychlost záběru, Release pak rychlost uvolnění komprese. Dalšími důležitými prvky jinak nedostupnými je nastavení citlivosti vstupu zařízení, což reprezentují tlačítka Active, Passive, jako rozdělení nástrojů na ty s pasívní a aktivní elektronikou, kde volba Passive je logicky citlivější/hlasitější. No a dále je tam zmíněná volba zařazení simulace aparátu Before BLEND nebo After BLEND a taky typu ekvalizéru na výchozí Darkglass nebo volitelný Generic. Na rozdíl od AΩΦ je zde ještě jedna další sekce, a to DRIVE s doplňkovými volbami pro zkreslení. Táhla Range umožňují utlumit aplikaci zkreslení na nízkých a na vysokých frekvencích, obě fungují jen do mínusu, do hodnoty -12. Čeho, jestli dB, to není uvedeno. Trochu to funguje jako na Microtube X Ultra (recenze), kde se dá zkreslování basů úplně vyřadit a dokonce i z nižších středů. Tady to funguje řekl bych jen na těch opravdu dosti nízkých frekvencích. Na horní straně spektra to naopak ubírá nepříjemně bzučivé, šustivé výšky zvláště u zkreslení typu fuzz.

Presety nastavené pro jednotlivé spínače se ve výchozím zobrazení ukáží jako Fetched from Preset #, kdy mezi jednotlivými presety/spínači se dá přepínat dole pomocí písmenek A až F, přičemž ABC odpovídá spínačům, ty s písmenky DEF jsou dostupné až s nějakým tím MIDI ovladačem. Předvolby se dají uložit pomocí ikony s disketou, seznam presetů je schovaný pod odkazem Preset List nahoře.

Presety jsou rozděleny na tovární (Factory), od umělců (Artist) a uživatelské (User). Po přihlášení k účtu Darkglassu se dají vlastní i nahrávat do cloudu.

Další sekcí je Settings, tedy obecné volby.

Super věcí je možnost nastavit jas diod pomocí táhla LED Brightness. Diody svítí na maximum perfektně, nyní jsem to štěstí díky povětrnostní situaci neměl, ale na AΩΦ jsem si otestoval, že i na prudkém poledním slunci jsou naprosto dostatečně viditelné, zde to bude stejné. Dále je tam nastavení chování jednotlivých výstupů a v mobilní aplikace je navíc ještě odkaz do nastavení Bluetooth, ale stejně jako u AΩΦ mi to píše Audio pairing (not connected), a jak jsem psal, nepřišel jsem na to, jak ho zprovoznit. Pro upgrade a kontrolu firmwaru je nahoře odkaz Firmware, stejně tak tam je i mapování MIDI přepínače, kterým ovšem nedisponuji, takže k této funkcionalitě vám opět více říci nemohu.

Zvuk

Zvukových barev lze namíchat širokou škálu. Čistý zvuk je nejen díky výběru simulace velmi variabilní, ale podepisuje se na něm i možnost mixu simulace s čistým zvukem baskytary. A u toho se chvilku zastavím. V manuálu je totiž uvedené jenom levé schéma z následujícího obrázku.

Takto to bylo v první verzi zařízení, které mělo na sobě popisek jen jako "ADAM". Tato, dalo by se říct druhá verze, má celý nápis Aggressively Distorting Advanced Machine.

Po instalaci novějšího firmwaru do první verze nebo zde přímo v této novější verzi lze již umístit simulaci právě až za BLEND, což odpovídá druhému schématu, které jsem si musel "vyfotošopovat", abych vám ho mohl ukázat. Kdybyste to srovnali se schématem pro AΩΦ, zjistili byste, že se drobně liší. Zde i v čisté větvi je zařazen kompresor, který je popsán jako Multiband Compressor. Je nastavený napevno, tak, jak ho léty ve studiu vypiloval k dokonalost Adam "Nolly" Gedgood, pro kterého je vlastně tento preamp stavěn a po němž nese i jméno.

Díky tomuto speciálnímu kompresoru a vzájemnému míchání jsem měl i pocit, že se čistý zvuk liší od čistého zvuku, který jsem si prakticky se stejnými parametry nastavil na AΩΦ. Reprezentativní ukázky různých dosažitelných zvuků si každý z vás může najít na YouTube, já nahrál jen moje předvolby, tak, jak bych je použil. Nahrál jsem je s mou baskytarou Fender American Prefessional II Precision Bass V s niklovými roundwound strunami, které pravda už nejsou sice nejčerstvější, ale stále jsou slušné. První část je zvuk samotné baskytary rovnou do zvukové karty, následuje ukázka čistého zvuku přes ADAMa se simulací aparátu a kompresorem, pak ukázka zkreslení, které jsem pro sebe našel jako víceméně použitelné, a kdy jsem se opět snažil ho alespoň trochu přiblížit k mému zvuku přes zmiňovaný Microtubes X Ultra, a nakonec jsem udělal pokus o fuzz.

Ukázka ADAM

Pro srovnání ještě uvádím zkreslenou ukázku ADAMa a mého používaného zvuku s Xkem.

Ukázka ADAM vs. Microtubes X Ultra

Hodnocení

Zpracování není co vytknout, funkcemi je preamp nabitý k prasknutí, skvělý kompresor, použitelná ladička, mnohostranně konfigurovatelný zvuk včetně výborné šumové brány a vestavěná zvuková karta už je jen pověstnou třešinkou na dortu. Ale budu trochu kritičtější, a vytknu hned tři věci. První je stejně jako u AΩΦ přepínání presetů, které má jednak prodlevu, a taky při něm dojde k drobnému výpadku zvuku. Dále, jestli jsem si u AΩΦ stěžoval na necitlivé dotykové fadery ekvalizéru, tady mi to fungovalo ještě podstatněji hůř. Inovace zajímavá, ale provedení trochu kulhá. To byla druhá věc. A třetí věcí je ladička. Na AΩΦ funguje spolehlivěji, tady je nějaká extra rychlá, registruje sebemenší odchylky ladění během kmitu struny a docílit opravdu ustálení zelených LEDek je lehce obtížné, a to zejména u struny H, tu mám pocit moc nezvládá. Překvapivě. Použitelná ladička je, ale prostě čekal jsem ji o něco lepší, vždyť je to zařízení z velké části určené právě pro hráče na pěti a vícestrunné baskytary. Čtvrtou věcí je to nešťastné Bluetooth streamování hudby, to jsem nerozchodil, otázka tedy, zda to vůbec umět má, hezké by to každopádně bylo. V návodu o tom pravda nic nepíší. Možná počítají s tím, že prostě člověk i s tou aplikací použije kabel do AUX vstupu, u kterého použití s hudbou na pozadí vysloveně uvádí. Celkově hodnotím preamp hodně vysoko, je to parádní kousek hardwaru a vlastně i softwaru. Ovšem nepatrně více mi sedí mnohokrát zmíněný Darkglass Alpha•Omega Φoton, ale i tak si opravdu počkám až Darkglas udělá podobně koncipovanou variaci na bázi Microtubes X.

Oficiální webová stránka: https://www.darkglass.com/creations/aggressively-distorting-advanced-machine/