Téma: Headrush Gigboard
Headrush Gigboard
Rok výroby: 2019
Země původu: Taiwan
Cena: 14.000,- Kč
Popis, parametry, ovládání
Jedná se o multiefektové zařízení z větší části určené pro kytaristy, ale i basákům má co nabídnout, jak si ukážeme v této recenzi. Dneska to vezmu poměrně zkratkovitě (na tak funkcemi nabité zařízení), nechci tu totiž suplovat manuál ani všemožné videonávody, které si je každý, předpokládám, schopen dohledat na internetu. Chci se zaměřit hlavně na použitelnost tohoto multiefektu pro nás basáky.
Na tuhle mašinku jsem se moc těšil, protože i já sám již nějaký ten čas nepoužívám klasický basový aparát, jen in-ear odposlech. A tenhle multiefekt kromě spousty vysloveně efektů obsahuje i simulace aparátů, potažmo jednotlivých zesilovačů, reproboxů a dokonce i mikrofonů k jejich snímání. Pravda, mezi aparáty vévodí hlavně ty kytarové. Z basových zesilovačů jsou přítomny jen dva zástupci Ampegu, a to konkrétně zesilovač v zásadě z komba B-15 a pak klasický zesilovač SVT-CL. Žádné další basové zesilovače ani jiných značek se nenabízejí, pominu-li kombo Fender 59 Bassman, které sice v prvopočátku bylo stavěno jako basový aparát, ale rychle se z něj stal typický kytarový aparát. V basových boxech je situace ještě více tristní, naleznete tam jen Ampeg SVT-810E. Nicméně lze nahrát svoje vlastní impulzní odezvy (IR), které se dají stáhnout z internetu, případně je na něm zakoupit. Zvuk rovněž ovlivňuje volba mikrofonů a jejich umístění. K výběru je k dispozici několik dynamických, několik kondenzátorových a dokonce i jeden páskový mikrofon. U každého mikrofonu lze navíc zvolit, zda je umístěn v ose nebo mimo osu reproduktoru, což má také nezanedbatelný vliv na zvuk.
Šasi tvoří plechová krabice a je opravdu masívní a těžká, multiefekt váží 3,2 kg, což v ruce docela překvapí, člověk čeká daleko menší váhu. Na horní straně se vyjímá 7" dotykový displej, který musím vysloveně pochválit. Funguje naprosto precizně a je prostě skvostný, zkrátka vestavěný tablet. Zajímalo by mě, co posloužil jako základ operačního systému, osobně tipuji nějaký ten Linux, nikde jsem k tomu nic nenašel. Systém po zapnutí nabíhá rovných 20 sekund, vypínání je o poznání rychlejší (5 s). Kromě dotykového displeje horní strana obsahuje dva velké otočné prvky, ten označený jako MASTER ovládá celkovou hlasitost, ten s popisem PUSH TO ENTER je krokový a také klikací. Otáčením se lze jednak pohybovat mezi jednotlivými parametry a po jeho stisknutí těm parametrům nastavit opět otáčením i jejich hodnotu. Obě tyto činnosti je možné provádět samozřejmě také na dotykovém displeji, případně tyto způsoby kdykoli kombinovat. Já osobně jsem si zvykl mezi parametry přecházet ťukáním po displeji, hrubou hodnotu nastavit opět tažením ovladače prstem na displeji, ale precizovanou hodnotu jsem nastavoval už otočným ovladačem.
Pohybovat se mezi parametry a nastavovat i jejich hodnoty lze dokonce i pomocí nožních spínačů. Spínače jsou celkem čtyři. Delším sešlápnutím spínače označeným číslem 2 se aktivuje tzv. HANDS-FREE mód, kdy se spínači prochází mezi parametry a také jim nastavuje hodnoty. Na toto ovládání jsem si nezvykl, rychlejší je prostě nebýt líný a sehnout se k zařízení na zemi. Z hands-free módu se odchází trochu nelogicky spínačem č. 4. Ten má další funkci. Jeho delším sešlápnutím se aktivuje ladička. Stupnice ladičky má 11 segmentů, ale jelikož svit jednoho segmentu přechází na dva a pak zase jen na jeden a tak dále přes celou stupnici, virtuálních segmentů je tedy vlastně dvojnásobek, než těch na první pohled viditelných, má tedy dostatečné rozlišení. Ladička je rychlá a je dobře vidět. Naprosto bez problému ladí i strunu H na pětistrunné baskytaře. Polohu tónu určují červené segmenty, při přesném ladění svítí prostření segment zeleně.
Co mi strašně moc vyhovuje, je to, že lze nastavit, zda aktivace ladičky umlčí výstup, nebo bude zvuk stále průchozí. K tomu slouží tlačítko displeje MUTE. Hned vedle jste si na fotce asi všimli i možnosti změnit ladění komorního A (standardně 440 Hz).
Jinak čtyři nožní spínače slouží k přepínání efektů. Přepínání efektů může být dvojí. Buď je jeden efekt přiřazen ke každému spínači, nebo spínače přepínají celé pressety. Dokonce je dostupný i jakýsi hybridní mód, kdy lze jednomu spínači přiřadit i skupinu efektů.
Dlouhým sešlápnutím spínače 3 se zapíná LOOPER.
Při pohledu na obrázek zadní stěny multiefektu si dovedete představit, jak je celé zařízení vysoké.
Kromě vstupu INPUT na nástroj je tam možné připojit dva expression pedály (EXPR a TOE), následuje mono nebo stereo výstup (podle počtu použitých kabelů), dále zdířka na sluchátka (PHONES), ale u dalšího konektoru označeného jako EXT AMP je jeho popisek trochu zavádějící. Neslouží jako klasický výstup na externí zesilovač, nýbrž se sem dá připojit kabel, kterým lze ovládat obvyklý jednoduchý footswitch. Tento footswitch pak je následně implementován přímo v multiefektu. Zajímavé řešení. Následuje dvojice výstupu (FX SEND) a vstupu (FX RETURN) efektové smyčky, dále zásuvky rozšiřujícího MIDI pedálu, zásuvka USB umožňující zařízení fungovat jako zvuková karta a nahrávat do něj vlastní impulzní odezvy a aktualizace firmwaru, a na konci už je jen zásuvka na přiložený napájecí adaptér a tlačítkový vypínač. Napájecí adaptér se mi moc nelíbí, je notebookového typu, tedy tenký kabel – cihlička – silný kabel, víc by se mi líbil jen jeden síťový kabel a transformátor vestavěný v zařízení, to by bylo lepší řešení. K napájení zařízení potřebuje kromě 19 V i značných 3,42 A.
Dostávám se konečně k samotnému ovládání. Efektů včetně zesilovačů a boxů lze použít celkem 11 a lze je skládat sériově za sebou nebo i paralelně vedle sebe, přičemž u paralelního řazení jsou dostupné dvě různá rozložení. Já sám jsem byl nucen použít právě jedno z paralelních větvení, ale o tom až později.
Do prázdného políčka se symbolem + lze vybrat libovolný efekt nebo aparát a box. Aparáty a boxy mohou být na jedné pozici dokonce dva. Již umístěný efekt lze samozřejmě změnit, tak zcela odebrat a také změnit jeho pozici v řetězci. Přesouvat efekty lze pouhým jejich podržením a přesunem na jakoukoli pozici v rámci displeje, v tom je dotykové ovládání úžasné. Jednoduše tak můžete efekty přehazovat a okamžitě slyšíte dopady na zvuk. Úprava parametrů se dělá poklepáním (dvojklikem) na daný efekt/zesilovač/aparát. U všech efektů je k dispozici vždy několik přednastavení, ze kterých člověk může vycházet, nemusí tak všechny parametry nastavovat od nuly. Efektům můžete přiřadit hardwarové ovladače (nožní spínače), případně je nechat neustále zapnuté. Např. takovému kompresoru jsem žádný spínač nepřiřazoval, nechal jsem ho zapnutý trvale. Podobně třeba aparát a box. Efektům lze přiřadit jednu z palety barev, které pak odpovídá i barevné podsvícení u přiřazeného spínače. Konfigurovatelný je i vstup a výstup, tedy hlavně vstupní citlivost a celková hlasitost. Celou sestavu (rig) pak samozřejmě můžete uložit a pojmenovat. Za tímto účelem se na obrazovce objeví plnohodnotná QWERTY klávesnice. Když proběhne nějaká změna, u názvu předvolby se objeví hvězdička a zařízení se umí i dotázat, když odcházíte, zda tuto změnu chcete uložit. Při změně jen parametrů již umístěného efektu se mi ale hvězdička nezobrazovala, člověk pak na to musí myslet, že sám aktivně musí sestavu uložit. Možná to vyřeší budoucí aktualizace firmwaru.
Zvuk
Začal jsem s klasickým sériovým řazením efektů. Na začátek patří dynamické efekty jako autowah, flanger a podobně. K autowahu mám výtku. Jednak je divně pojmenovaný, takže jej není snadné nalézt, a jednak neumí reagovat na dynamiku. Prostě kváká tak, jak mu nastavíte rychlost a rozsah. Na jeho ruční (nožní) ovládání byste museli mít expression pedál. Za dynamické efekty jsem umístil kompresor. Výběr kompresorů není velký, v zásadě jsou tam jen dva. Nakonec jsem použil ten jednodušší, který má jen dva parametry, protože ten komplexní, kde jsem si mohl nastavit všechny parametry komprese (ratio, threshold, attack, release, knee) nefungoval k mé spokojenosti, ač všem parametrům rozumím a vím, co dělám. Dále jsem si připojil zesilovač a box a přiřadil mu mikrofon. Když jsem byl spokojen se zvukem, dal jsem do řetězce ještě zkreslení. Je tam několik overdriverů a fuzzů, ale nebyl jsem s nimi vůbec spokojen (zvláště při srovnání s mým Darkglass Alpha Omega Ultra). Na elektrickou kytaru by asi použitelné byly, na basu moc ne, a dělal jsem s nimi psí kusy, pořád to nebylo ono.
Vzpomněl jsem si ale, na to, jak jsem kvůli stejnému problému zapojil zkreslení v softwarovém AmpliTube 4. Tam jsem taky se zkreslením nebyl vůbec spokojen, ale vyřešil jsem to tak, jak to někteří basáci dělají s reálnými aparáty. Použil jsem jedno z paralelních rozložení, signál tak rozdělil, jednou cestou běží čistý signál basy skrz kompresor a zesilovač Ampeg SVT-CL, a do druhé větve jsem umístil kytarový zesilovač Soldano Super Lead Overdrive SLO-100, který se mi zvukově líbil na zkreslení nejvíc. Zkusil jsem i pro čistý a zkreslený zvuk použít vždy samotný box, ale nakonec jsem po spojení signálů z obou zesilovačů prohnal zvuk boxem Ampeg SVT-810E snímaný páskovým mikrofonem, tedy použil jsem box jen jeden. Kytarový aparát dělající zkreslení jsem pak přiřadil jednomu z nožních spínačů, aby bylo možno jednoduše přepínat mezi čistým a zkresleným zvukem. Jak se mi to povedlo, si můžete poslechnout v následující ukázce. První část je čistý zvuk baskytary rovnou do zvukovky, tedy bez využití Headrush Gigboardu, druhá část je výše popisovaný čistý zvuk s použitím multiefektu a třetí část se zapnutým zkreslujícím aparátem.
Hodnocení
Trochu jsem se bál, že až si tenhle mulťák vyzkouším, že si ho hned poletím koupit, ale takové nadšení se zase nekoná. Nicméně musím uznat, že i pro basáka je to velice použitelné zařízení. Zpracování je kvalitní, bytelná konstrukce je ale vykoupena vyšší váhou. Super je ladička, díky možnostem řazení efektů jsem dosáhl i uspokojivého zkreslení pomocí simulace aparátu, jinak přítomné zkreslovací krabičky mě neuchvátily, rozhodně ne na použití s baskytarou. Kompresor mě neuráží, efekty typu chorus, flanger i oktáver jsou velice dobře použitelné, reverb a delay bych stejně spíš nevyužil. Zklamal mě nepřítomný autowah reagující na dynamiku (typ touch). Jinak multiefekt má spoustu vstupů a výstupů, snad jen chybí DI box s XLR, ale jinak je to zařízení nadupané možnostmi. Perfektní je dotykový displej a vyzdvihnu bych intuitivní ovládání, ani jednou jsem kvůli tomu nemusel nahlédnout do manuálu, všechno bylo jasné a logické víceméně na první sáhnutí. Jo, ale musím si rýpnout do výrobce. Co mi přijde trapné, že to až hraničí s klamáním zákazníka, je render displeje z oficiálních stránek (viz první obrázek v recenzi), kde jsou efekty reálně prokreslené, ale ve skutečnosti se pak zobrazují jako obyčejné barevné obdélníky.
Oficiální stránky: https://www.headrushfx.com/products/gigboard
Ukázka softwarového prostředí a ovládání:
