Squier Vintage Modified Jazz Bass 70s

Rok výroby: 2018
Země původu: Indonésie
Cena: 9.000,- Kč

Popis

I zastesklo se mému kamarádovi po baskytaře typu Jazz Bass a nemaje moc peněz, a vlastně ani tu nutnou potřebu investovat desetitisíce, obrátil se na mě o radu, co za rozumné peníze koupit, aby to alespoň trochu slušně hrálo. Vyloučili jsme předem všechny Harleye Bentony, Bachy, Stagy, Corty i Vintage a sáhli po base vzhledově 1:1 s originálním Fendrem. Mexická produkce už byla moc peněz, nezbylo tedy nic jiného než Squier. Tam jsme sáhli po vyšší řadě Vintage Modified, konkrétně po sedmdesátkové řadě. Zalíbily se nám totiž výložky hmatníku a shodou okolností v té době běžel nějaký ten Black Friday a basička byla v akci za sedm tisíc, tedy významně níže, než je současná cena. Trochu jsem zaloboval za mou oblíbenou barvu Candy Apple Red, ale ona stejně byla tuším zrovna i nejlevnější.

Basa je celojavorová, tedy tělo, krk i hmatník. Krk včetně hmatníku je opatřen lesklým lakem, navíc hmatník nese černé obdélníkové výložky. Dřevo krku je opravdu krásné jak zepředu, tak i zezadu, skvěle jsou udělané jak černé výložky, tak lemování. Lak je naprosto bezchybný.

Logo Squier je zlaté ve vintage stylu, mechaniky jsou poměrně lehké, chod mají příjemně hladký a ladění drží. Přístup k matici výztuhy je na hlavě. Šířka krku na ořechu je typických jazzbassových 38,1 mm, ale profil krku je poměrně plný, což mám rád, výborně mi sedí do ruky. Až překvapivě dobře. Vím, že sedmdesátkové kusy měly spíš profil "U" než "C", ale že by to dodrželi i u Squieru jsem neočekával. Stalo se, a je to dobře.

Stejně tak jsou v sedmdesátkovém stylu provedeny i jednocívkové snímače, kdy je ten kobylkový umístěn o malinko blíž ke kobylce, než jak tomu bylo v šedesátých letech, viz následující obrázek.

U snímačů se projevila první vada v dílenském zpracování. Na fotkách to asi neuvidíte, ale krkový snímač je usazen nepatrně šikmo oproti kobylkovému, nejsou rovnoběžné. Šroubky na jedné straně měly být přibližně o jeden milimetr vedle, holt asi bylo ke konci směny, pracovník už hlady šilhal. Není to moc, ale při bližším pohledu to vidět je. Škoda.

Jinak ovládání je klasické VVT, tedy hlasitost pro každý snímač a společná tónová clona. Kloboučky potenciometrů jsou chromované, možná by stálo za to je vyměnit za černé plastové, typičtější pro Jazz Bass, ale nějak mně ani tyto nevadí.

Pickguard je třívrstvý černý, ale vypadá spíš jako dvouvrstvý, nejspodnější vrstva je hodně tenká. To je konstatování, nikoli výtka. Pickguard není možné sundat a hrát bez něj, pod ním se totiž nachází pro Squier typická past na mamuta, kterou vedou dráty od snímačů. Jinak kapsa je vyfrézována čistě a je vytřená černou stínící barvou, ale i tak na mě z prostoru elektroniky vypadlo asi půl kila pilin. Při montáži pickguardu zpět se projevila další vada levných nástrojů, a to stržené závity vrutů u několika děr. Naštěstí pro tento případ mám extra tvrdé bambusové špejle, které tento neduh spolehlivě odstranily. Chválím usazení snímačů s dostatečným odpružením, není tedy problém naštelovat jejich správnou výšku.

Kobylka je v klasickém vintage stylu ohnutého plechu. Vyměnit ji lze kdykoli, ale v zásadě k tomu stejně jako u ladících mechanik nevidím důvod. Dokud to funguje, není tlak na výměnu.

Baskytara váží jen 3,9 kg, a co musím důrazně vyzdvihnout a pochválit, je vyvážení na popruhu, na což jsem hodně háklivý až nepříčetný. Zde je vše v pořádku, basa sedí perfektně.

Baskytara umožňuje bezproblémové seřízení nízkého dohmatu, a tedy spolu s příjemným krkem, nízkou hmotností a dobrým vyvážením poskytuje i pohodlnou a ničím nerušenou produkci basových tónů, o kterých vám něco povím v následující kapitole.

Zvuk

Čekal jsem, že baskytara bude nějak rozumně hrát, ale v zásadě jsem byl připravený na všechno. Ale tohle jsem nečekal, na všechno jsem evidentně připravený nebyl. Ta baskytara nehraje dobře. Hraje výborně! Parádně tlačí, Éčko jak hrom, když se vezme za struny, úplně člověk chce hrát stylem Geddy Lee, víte, co myslím…

https://www.youtube.com/watch?v=RmTOAUEZRBo

Ta basa si vysloveně žádá, aby jí člověk pořádně naložil. Zazvoní, zavrčí, zaštěká. Jdeme na ukázky.

Opět nejdříve jen rovnou do zvukovky a ponecháno bez úprav, jen normalizováno. Použité struny jsou ještě z výroby a stále ve výborném stavu. Měly by to být niklové struny Fender, pětačtyřicítky. Tónová clona vždy plně otevřená. Hráno nad aktivním snímačem, v případě obou pak mezi nimi.

"Povinné" ukázky

Krkový snímač
Oba snímače
Kobylkový snímač

Bonusová ukázka ve stejném pořadí jako výše

Slap na oba snímače

To zdaleka nevystihuje to, jak skvěle hraje baskytara přes aparát. Pro tuto představu jsem prohnal Squiera skrz kompresor TC Electronic SpectraComp (recenze) a hlavně přes preamp Darkglass Alpha Omega Ultra (recenze) se zapnutou simulací aparátu. Ukázky jsou v následujícím pořadí: první část je na krkový snímač, druhá část na oba snímače, pak na kobylkový snímač a s přidáním zkreslení, pak to samé na oba snímače a s přidáním zkreslení plus neumělý Leeovský bordel na konci (odpusťte, trochu jsem se nechal unést) a nakonec slap na oba snímače.

Ukázka přes Darkglass

Hodnocení

Jsem vysloveně nadšen, zvláště s ohledem na cenu. Na první pohled úžasný vzhled, na druhý pohled opravdu výborné zpracování, až na ten třetí nepatrně šikmý krkový snímač, ale je to milimetřík, při běžném pohledu si toho nevšimnete. Dostal mě zvuk. Typický agresívní, zvonivý, sedmdesátkový Jazz Bass. K tomu přispěla nejen poloha snímačů, ale i javorové tělo, které je zvukově rozhodně blíže jasanu než olše, lípa nebo nedejsatan agathis. Jasan zdůrazňuji, protože se v sedmdesátých letech dělaly baskytary Fender převážně z jasanu. Měl jsem na zkoušce s bluesovou kapelou nejen tuto baskytaru, ale i další dvě se skoro desetinásobnou cenovkou oproti této. Zkoušky míváme dvě hodiny, v půlce děláme přestávku. Ty tři basy jsem prostřídal během první hodiny, vždy po čtyřech písničkách. Klukům, a dokonce i mně, se tahle levná kráska líbila zvukově nejvíc. A to Jazz Bass v posledních letech moc nemusím. Fakt ne. Ale druhou půlku zkoušky už jsem hrál jen na Squier a děsně jsem si to užíval, což by mělo o tomto nástroji leccos vypovědět. Snímače mě tedy nejen že neuráží, ale absolutně nevidím důvod pro jejich výměnu, avšak zároveň netvrdím, že by tento krok nemohl ještě víc nástroj pozvednout. Velkou devizou je relativně nízká hmotnost a perfektní vyvážení na popruhu. Za ty peníze pravděpodobně lepší (nový) nástroj neseženete.