Harley Benton B-450

Rok výroby: 2016
Země původu: Čína
Cena: 3.750,- Kč

Popis

Kamarádův GAS znovu dostoupil do realizační fáze a opět v nějakém výprodeji koupil tuto basičku za cenu poloviční, než je ta oficiální uvedená nahoře. Kdo umí, ten umí. A teď už k samotnému nástroji. Ten je moderní koncepce a vybaven je i dvoupásmovou aktivní elektronikou. Celý obchodní název nástroje zní Harley Benton B-450 Vintage White LTD Run. Mimochodem moc nechápu to "LTD Run" v názvu. LTD obvykle znamená zkratku od "Limited" a často má evokovat něco výjimečného v omezeném počtu kusů. No, nevím.

Tělo je překvapivě z olše a kryje ho bílý lesklý neprůhledný lak. Barva je uvedena i v názvu nástroje, tedy ono Vintage White, ač je to obyčejná čistě bílá barva, nic "vintage" na ní nevidím. Každopádně provedení povrchové úpravy je v pořádku, opominu-li občasná malá zažloutlá místa u šachet pro snímače.

Šroubovaný krk o menzuře 34" je dokonce ze tří kusů javoru, a čtvrtým kusem je pak dolepovaná hlava. Ta je zalomená, není potřeba tedy žádných srážečů strun. Profil krku je moderní D, asi bych ho přirovnal k profilu Spectoru, jak si jej pamatuju, pro mě naprosto vyhovující dostatek hmoty. Šířka krku na nultém pražci je 42 mm.

Mechaniky jsou malé, lehké, uzavřené, a bohužel ne moc kvalitní. Chod mechaniky struny D jde místy velmi ztěžka, mechanika struny E zase místy funguje skokově. Nicméně nástroj naladit lze a ladění drží. Čelní strana hlavy je vyvedena v černém lesklém laku s perletí vyloženým logem firmy. Mechaniky jsou černé, stejně tak i ostatní hardware. Na hlavě se nachází i černá plastová krytka výztuhy krku. Hmatník je palisandrový, a rozhodně ne z výběrového materiálu. Skoro nemá žádnou kresbu a místy jsou v něm světlé ďubky. Vzhled hmatníku se dost vylepšil, když jsem ho napustil kondicionérem speciálně určeným pro palisandrové hmatníky. Ale prostě na takhle levném nástroji nelze očekávat přespříliš kvalitní materiály. Co ovšem je nad očekávání, jsou skoro až luxusní výložky hmatníku z umělé perleti místo obvyklých kulatých orientační značek. Ty jsou pěkně zasazené, nenalézám na nich problém. Problém nalézám na pražcích. Těch je dokonce dvacet čtyři a zasloužily by lepší zabroušení hran. Není to nijak tragické, člověk se nepořeže, ale trochu ostřejší jsou. Ani jejich zarovnání v ploše hmatníku není dokonalé, protože struna G na jedenácté poloze drnčí i při správném nastavení průhybu krku a výšky strun nad hmatníkem.

Barevná kombinace černé s bílou bude pro někoho možná nudná, pro mě je příjemná a elegantní.

Snímače jsou dvoucívkové s velkými viditelnými pólovými nástavci ala Music Man, nebo spíše ještě blíže svým tvarem jsou podobné řadě TRBX od Yamahy.

Kobylka je typu mono-rail, jedná se vlastně o samostatné kobylky pro každou strunu. Struna se jen zaklesne, není třeba ji protahovat žádným otvorem, nicméně ráda z tohoto uložení při výměně strun vypadává, je třeba to hlídat. Stejně tak kameny jsou uloženy v drážce základny volně, jen jsou zafixované malými imbus červíky. Při štelování ladění je skoro nezbytné vždy strunu povolit, kámen posunout, strunu naladit, zkontrolovat ladění oktávy a v případě potřeby (tedy často) celý postup znovu opakovat. A samozřejmě občas se stane, že si člověk kamenem posune daleko víc, než by chtěl, no, zkrátka tenhle systém nemám rád. Naštěstí se to prakticky udělá jednou, červíky se dotáhnou, a je na dlouho klid. Červíkem jsou zamknuty i kameny výškové polohy struny. Naštěstí na všechno stačí jeden dodaný imbusový klíč.

Ovládací prvky jsou čtyři. Potenciometr hlasitosti, ten je dokonce nečekaně typu push-pull a jeho vytažením dojde k přepnutí do pasívního zapojení. Pasívní zvuk je nepatrně slabší než aktivní (s korekcemi ve středu). Následuje ovladač poměru snímačů vybavený logicky aretací ve stření poloze. Stejnou středovou aretaci mají i potenciometry výšek a basů. Výšky a basy nemají přespříliš velký zdvih, a jsem tomu rád. S velkým zdvihem výšek obvykle přibývá šum, přespříliš basů zase zvuk udělá slitým a uduněným. Tady je to i naplno stále ještě použitelné a šumu není mnoho.

Elektronika je uschovaná pod černým plastovým krytem na zadní straně těla basy. Kvituji s povděkem, že 9V baterie má samostatnou zacvakávací kapsu. Dokonce je výměna baterie extrémně rychlá. Kapsa se jen vyklopí a baterii lze rovnou uchopit a vysunout, žádné další zajišťovací mechanizmy tam nejsou, a nejsou ani potřeba. Baskytara dokonce hraje i bez vložené baterie, samozřejmě v pasívním režimu, tedy s vytaženým potenciometrem hlasitosti.

Vruty uchycení krku i jejich pouzdra svou černou barvou jen podtrhují dvoubarevný design nástroje, stejně jako zásuvka na kabel na boku nástroje a černé rolny na popruh. Barevné sladění je tedy dokonalé.

Schválně jsem kapsu elektroniky otevřel, abych se podíval na pečlivost provedení. Aktivní elektronika nese nápis Made in China a kapsa elektroniky je celkem úhledně uspořádána. Je vytřená stínící černou barvou, hliníkovou stínící fólií je pak opatřen kryt.

Ještě jedna věc mi vadí, a tou je nepotřebný přesah hmatníku u patky krku.

Díky tomuto přebytečnému kusu palisandru lze jen obtížně slapovat, protože mezi krkem a snímačem není moc místa. Nicméně tento přesah by šel velice snadno odříznout a hezky zabrousit, protože značně přesahuje přes javorovou základnu krku. Prostor pro tuto úpravu tedy je dostatečný, a kdyby ta basa byla moje, už bych to dávno udělal.

Baskytara váží pouhých 3,5 kg a na popruhu perfektně sedí a nepřevažuje se. Cenná to deviza.

Zvuk

Na baskytaře byly z výroby nataženy nějaké ocelové struny .045"-.105", totální hrubá struhadla, nemuzikální, nepoddajné dráty, prostě hrůza. Moc se mi s nimi zvuk nástroje nelíbil a špatně se mi na něj hrálo. Měl jsem doma na mě sice moc tenké struny .040" až .095", se kterými mi před rokem přišel Music Man Sabre, ale nějaký čas jsem ho s nimi provozoval, protože ty struny mě strašně bavily. Strašně inspirativní zvuk měly, vrněly, hladké byly, jsou to ostatně niklovky. Nebyl jsem schopen ale identifikovat jejich původ. I při té jejich malé tloušťce jsou na struně E opatřeny taperingem, tedy zúžením v místě kobylky. Jelikož jsem je sundával ve stále výborném stavu a uschoval si je, měl jsem možnost je nyní natáhnout na tento nástroj. Ten po jejich osazení neuvěřitelně ožil a zvuk se zlepšil o sto procent. S nimi jsou provedené i následující ukázky, které byly nahrány rovnou do zvukovky, jen normalizovány a jinak ponechány bez dalších úprav. Hrál jsem vždy nad aktivním snímačem, v případě obou pak mezi nimi.

Pasívní zapojení

Krkový snímač
Oba snímače
Kobylkový snímač
Bonusová nahrávka ve stejném pořadí snímačů jako výše
Slap na oba snímače

Aktivní zapojení – basy a výšky naplno

Krkový snímač
Oba snímače
Kobylkový snímač
Bonusová nahrávka ve stejném pořadí snímačů jako výše
Slap na oba snímače

Baskytara má poměrně moderní zvuk, což jsem při dané koncepci nástroje očekával. Zvuk s vyřazenými korekcemi mě moc nebavil, ale je rozhodně použitelný. Zařazením korekcí basa dostala tlak. Zvuk se vyjasnil a zhutnil. Nejvíc se mi zvuk líbí na oba snímače a s přidanými basy a výškami skoro naplno, ale i úplně naplno je to použitelné. Každému podle chuti. Mimochodem, byl jsem velice překvapen, že se na nástroji neobjevuje tradiční vlk na pátém nebo šestém, či na sedmém pražci na struně G. Je to možná dáno krkem ze tří kusů a třeba i použitím samostatných kobylek pro každou strunu.

Hodnocení

Nástroj z té nejlevnější kategorie, leč značně povznesen seřízením a dobrými strunami. Původní seřízení nástroje jej dělalo téměř nehratelným. Krk do luku, centimetrový dohmat, hrozné struny. Moc nehrál a hlavně nebavil. Po seřízení a výměně strun je to pohodlně hratelný nástroj se slušným zvukem. Aktivní elektronika je použitelná a nešumí, navíc lze přepnout na pasivní zapojení. Vyvážení nástroje na řemenu je perfektní. Největší výhradu mám k nekvalitním mechanikám a ne úplně dokonale zabroušeným pražcům, a samozřejmě k drnčení té jedenácté polohy na struně G. Další ukáže až čas, tzn. otázka jak dlouho vydrží pražce, kdy se ožvýkají trny ladících mechanik, kdy začnou chrastit poťáky a kdy se vymačká samice jackové zásuvky. A třeba se mýlím a nic z toho se nestane.

Komentář

Rozumím tomu, že lidé plivou na levnou produkci a považují ji za odpad. A samozřejmě značky jako Harley Benton, Dimavery, Stagg, BaCH, Tenson, Ashton, Fade, Jay Turser a další značky jsou synonymem pro totální lowend. Ale i tam se dá již dnes vybrat slušný nástroj, někdy až překvapivě dobrý, zvláště když se správně seřídí. Jasná věc, mouchy a nedotaženosti to má vždycky. Vždycky! U takto levné produkce to snad ani jinak být nemůže. Někdy radši nekoukat pod kryty elektronik a pickguardy. A samozřejmě pokud je ta možnost, tak vybírat na místě a ne přes internet. Člověk se pak vyhne takovým věcem, jako že je špatně usazená kobylka nebo křivě namontovaný krk, či špatně umístěné snímače, o jejich zapojení nemluvě (viz recenze na BaCH) nebo že nástroj tragicky padá na hlavu. Pak už je to jen na tom seřízení, případně strunách.