Fender Precision Bass 51 Reissue

Popis a fakta:
Jedná se o kopii první elektrické baskytary z roku 51. Vyrobeno v Japonsku. Dle výrobního čísla a nápisu „Crafted in Japan“ se jedná o celkem novější kus, konkrétně z roku 2006.
Tělo je jasanové, bez jakéhokoliv vybrání či ergonomických tvarů, čili rovné jako fošna. Nepohodlnost může být především v případě použití trsátka a basy níže u kolen. Já mám basu dost vysoko a hraji především prsty, tudíž mě nikde nic netlačí a nevadí mi to. Nicméně se jedná o subjektivní poznatek, většině lidí tyto neergonomické tvary opravdu vadí. Baskytara má barvu Butterscotch Blonde (s černým pickguardem). Druhá varianta byla 2-Tone Sunburst s pickguardem bílým. Hlavní vizuální nedostatek těla je díra-šachta ukrytá pod pickguardem. Možno vidět na fotce zde:

Já to vyřešil zacpáním a zalepením kartónkem zabarveným v co nejvíc stejné barvě a dokreslenými léty, nicméně poznat to celkem jde. Tady vizuální mínus. Na rozdíl od originálu či nějakých Custom Shop kusů zde nemáme do těla předvrtané dírky pro kovový kryt snímače a kobylky – nepřítomnost těchto krytů je jeden z rozdílů oproti originálu z roku 51.

Krk je z javoru, lakovaný, vzadu nesmí chybět palisandrový tchoří pruh. Hmatník je také javorový a lakovaný. Radius je 9,5“, spíše macatý. Krk je na omak a hraní příjemný, leč samozřejmě není tak rychlý, resp. se na něj nehrají tak snadno rychlé běhy jako na můj Ibanez. Další nevýhodou může být špatný přístup k výstuze krku – pro její štelovaní je nutné odšroubovat celý krk od těla. Spíš než o nedostatek se asi jedná o slušný fail. Možná to tak ale měla ta první basa v padesátém prvním roce, tak možná reissue se vším všudy. Pražců je klasicky 20, srážeč strun pro struny G a D. Na base jde nastavit i nízký dohmat, ovšem nemůžu říct, že by zvuku basy příliš slušel. Možná je to můj subjektivní pocit, ale zvuk se pak jaksi ztenčuje. Navíc už mi nejde moc níže zašroubovat snímač. Lepší je mít dohmat trošičku vyšší – struna se pak může více rozeznít a zvuk se mi zdá mohutnější.

Baskytara má samozřejmě jak známo snímač jeden (single-coil), který prostě a jednoduše nebrumí a nevydává pazvuky. Nevýhodou je, že není umístěn v žádném pouzdře, tudíž není možné, či přinejmenším není doporučené, se o něj opírat prstem. Celkem detail, na který jsem si velice rychle zvyknul a už mi přijde nepřirozené si na jiných baskytarách palec o snímač opírat, ale pro někoho (a v praxi jsem to také viděl) je to velice zásadní problém. Snímač má celkově dost silný výstup. Zvukem bych se nebál ho i trochu popsat jako HB. Spíše něco mezi. Zároveň ale nemá zvuk jako klasický půlený PB snímač.

Mechaniky jsou s reverzním chodem – opět malý detail na který jsem si já rychle zvykl, ale po přejití z klasiky trošku šok a nějaký čas člověk točí na opačnou stranu.

Struny jsou skrz tělo. Klasikou na těchto prvních padesátkových preclech je kobylka se dvěma kameny a bez drážek pro struny. Samozřejmě s tím souvisí trošku horší seřizování dohmatu a hlavně oktáv. Vždy to bude asi trošičku o kompromisu, ale myslím, že zásadní problém to bude leda tak pro lidi s absolutním sluchem – kompromis nikdy není tak velký, aby to běžný smrtelník poznal. Což je určitě dobře.

Elektronika samozřejmě pouze  Volume-Tone. Potenciometry jsem již vyměnil, protože chrastily (zvláštní, vzhledem k celkem malému stáří basy). Menším nedostatkem může být hlouběji umístěný konektor pro kabel – dostanete se tam pouze rovným jackem, nikoli lomeným. Zajímavé je, že tento vstup pro kabel se mi neustále povoluje a „vypadává“ ven. Jednou se mi při hraní stalo, že to dokonce zůstalo viset jen na drátech ven z basy. Příčinou ale může být těžký kroucený kabel, který používám. Povolení zachyceno zde na fotce:

Použití a zvuk:
Díky přítomnosti jednoho snímače a pouze tónové clony logicky nemáme k dispozici moc zvuků. Může se tedy zdát, že se jedná o „one-trick pony“. Proti tomu se dá argumentovat klasickou poučkou, že vše je v rukách, ale samozřejmě z logiky věci – z jednoho singl snímače a tónové clony neuděláme naprosto univerzální basu.

Jak popsat zvuk jako takový? Řada z vás asi na tu basu hrála nebo ji vlastnila, takže by mi možná s popisem pomohla. Zvuk bych popsal jako syrový, neučesaný, dravý a především strašně živočišný. U žádné jiné basy jsem neměl takový pocit, že z toho „leze dřevo“. Zároveň můžeme z basy za pomoci tónové clony a změny techniky hry udělat více „kontrabas zvuk“. Poloha je v nižších středech – nádherné tmelidlo a přitom krásně leze ven a je ji všude dost. Výšek má basa pomálu. Slapovat se dá, ale jak jsem popisoval, ten zvuk bude takový neučesaný (jak když slapujete na PB). Výšky nebudou cinkat, basy nebudou rány z děla.

Dá se tedy říct, že basa je ideální na použití do kapely nebo do nějakého tělesa. Na sólové hraní by asi měla příliš mnoho limitací. Nicméně já už delší dobu používám jenom ji a to i na domácí žbrblání a blbnutí s efekty. Na různé změny zvuku používám buď změnu polohy kde hraju, stylu hry nebo si pomůžu ekvalizérem či tónovou clonou.

Base sedí skvěle jak hlazenky tak roundy. S hlazenkama a staženou tónovou clonou je basa hodnější a víc vintage. U roundů a trsátka to zase víc chroupe a basa se stává agresivní (nečekaně).

Pocit a spolehlivost:
Baskytara z Japonska, tudíž všecko sedí, lícuje a je perfektní. Baskytara už se dále nevyrábí, což je na jednu stranu škoda, na tu druhou ji to dává jakýsi status raritnější kousku. Krom změny potenciometrů nebylo třeba řešit nic. U nastavení dohmatu je potřeba si také pohlídat výšku snímače – stalo se mi, že při slapu už struny narážely na pólové nástavce a pak se ozývají opravdu super zvuky. Jak jsem navíc psal – snímač má sám o sobě dost silný výstup.

Hlavní nevýhody:
Všechny jsem zmínil v průběhu recenze, ale uvedu je tady ještě pohromadě. Ono to vypadá, že je jich celkem dost:

-    špatný přístup k výstuze krku
-    kobylka má jen dva kameny
-    díra v těle pod pickguardem
-    vstup jen pro rovný kabel
-    snímač není v krytu – nelze si o něj opírat palec
-    méně výšek
-    tělo je rovná deska

Hlavní výhody:
-    vzhled a pocit, že je to prostě pekelně vintáž
-    zvuk
-    tlačí a prolézá kapelou
-    kvalita zpracování

Závěr:
Jednalo se o mou vysněnou basu, tudíž ji nekriticky přijímám se všemi dostatky i nedostatky. Vzhled miluju, zvuk je naprosto skvělý a pořídil bych si ji znovu v každém případě. Pořídil jsem ji za tuším 13 500,-, což je myslím výborná cena.

Ukázky:
Bohužel jelikož stále nemám zprovozněno nahrávací zařízení, musím vyhrabat některé ukázky z youtube, za což se omlouvám:

Hlazenky a tlumítko:
http://www.youtube.com/watch?v=kvc9C2wRCZg

Zde praktický totožná Stingova basa:
http://www.youtube.com/watch?v=M66Mr-qSLMg

Od 1:31 Custom Shop verze padesátjedničky:
http://www.youtube.com/watch?v=YwdOUmGEClE

Jinak si vás dovolím odkázat na Aidamovu recenzi, kde jsou ukázky:
http://baskytara.com/topic14572-fender- … -1993.html