Co jsem tak pochytil...

- vlivů na zvuk je asi bambilión, ale když basu vytáhnu čas od času u táboráku, není to až taková věda (odborné seřízení pro zvuk i pohodlí hraní každopádně stojí za to, ale překážkou může být třeba cena)
- pozice kobylky je daná výřezy v efách, jak je na obrázku, ale běžně se, třeba kvůli zkrácení mezury, mírně posouvá

- rozteč nohou kobylky závisí na nástroji, noha kobylky musí být na E straně nad basovým trámcem, na G straně je pak v ose nohy duše
- když se brousí styčná plocha kobylky, aby odpovídala zakřivení desky, tak šmirglem položeným na vrchní desce basy v místě uložení kobylky (s nějakou tenkou podložkou proti poškrábání povrchu desky)
- kobylka se hraním, laděním a vůbec provozem naklání směrem ke krku, tak to občas zkontrolovat - její plocha směrem ke struníku má být k vrchní desce v pravém úhlu
- drážky pro struny, jak na ořechu, tak na kobylce, ne hlubší, než na 1/2 průměru strun, a je dobré je "namazat" grafitem - měkká tužka ideální
- je pravidlo pro délku strun za kobylkou, myslím že 1/6? aktivní menzury struny (tzn. např. u menzury 104 cm je délka struny mezi kobylkou a ukotvením ve struníku 17 cm)
- struník by neměl být moc dlouhý, aby bylo jeho zavěšení dost volné
- jak vyrobit duši - dřevo, průměr... jde jistě najít, lze ji ale koupit hotovou, pak se určí poloha (v ose G nohy kobylky, kousek směrem ke stunníku - jaký, to je otázka, říká se např. 1x průměr duše, cca. 2 cm), tam se začne, délka se měří takovou roztahovací měrkou, která se dá i vyrobit doma, délka duše tak akorát, aby tam šla trochu ztuha, pozor na sklon konců podle tvaru přední a zadní desky! Někdo doporučuje hrany duše mírně zkosit, aby při stavění nerýpaly do desek. Je dobré si pak tu polohu třeba tužkou na tyčce na deskách označit. Stavět se dá i bez speciálního nástroje pomocí provázků, umět to se hodí. A hodí se k tomu světlo a zrcátko... Když ta výchozí pozice nevyhovuje, posouváním se pak mění rezonance desky a tím zvuk a hlasitost - viz obrázek (pokud je ale původní duše pro novou pozici krátká, je třeba vyrábět znovu).

- když se odlepí deska a luby nebo třeba uložení krku, tak lepit vhodným lepidlem (ne epoxid, vteřiňák atd.) a do lehce rozevřené spáry ho v rozumné míře dostávat nějakou plochou špachtlí, injekcí atp.
- lihový lak třeba na starých Strunalech (Cremonách) je většinou na krku nepříjemně lepkavý, tam bych se nebál ho odtranit a nechat dřevo, případně ho napustit nějakým olejem/voskem
- u starých nástrojů často původní mechaniky nedrží ladění, dá se omotat provázek okolo osiček ladících kolíků - jakoby stáhnout jím lehce všechny najednou, čímž se vzpříčí a trochu to pomůže