Považuju se za puntičkáře na padání za hlavou- a když jsem si vybíral basovku měl jsem na řemenu skoro všechny modely které měli ve kšeftě. a nakonec bral radši tu s kazy v lepení bloků těla,a těžkou jako sviňa, která se převažovala nejméně. Důležité poznamenat, že to byl korejský jazzbass - tento typ díky masivnímu krku a rozměrné hlavě na převažování obvykle hodně trpí. Zkoušel jsem tenkrát i 2 další stejný basy stejnýho modelu a výrobce , se stejným dřevem korpusu i krku a JB od Fenderu -všechny táhly mnohem víc než ta moje.
Asi má jistou roli jak hustě fládrovaný -těžký je dřevo, případně jak blbě vyberou jednotlivé bloky korpusu aby vyvážení bylo horší nebo lepší než u nástrojů z jednoho trámu se stejnou hustotou let dřeva.
edit: abych ten příběh dopověděl-když jsem kvůli bolestem svalů a šlach okolo páteře, kyčle a ramene musel vyhledat neurologa a podstoupit rehabilitace. A po doporučení učitele ať si pořídím širší polstrovaný popruh a dávám si na to majzla, že nejsem první ,jemu známý,případ. Hned jsem svou javorovou krásku nahradil podstatně lehčí basou(donedávna jsem nástroje z agathisu považoval za vhodné leda do kamen nebo táboráku). Když na to máte figuru, není nad nástroje s tlustým krkem,širokým korpusem z jasanu,javoru,mahagonu. Křehká děvčata a my neduživí chcípáci musíme holt hledat kompromis mezi perfektním vyvážením a zvukovými kvalitami nástroje a zachováním vlastního zdraví.