Téma: Wal Mk1
Wal Mk1
Rok výroby: 1992
Země původu: Velká Británie
Bazarová cena cca 9000 €, např ZDE
Úvod
Wal je anglická firma vyrábějící baskytary svého vlastního originálního vzhledu, a i ty obvyklé komponenty jsou mnohdy jinak než u dalších výrobců. Za firmou stojí člověk jménem Ian Waller, který první nástroj vyrobil v roce 1976. Bohužel cena, byť jen bazarových nástrojů, je pro mnohé jistě absurdně šílená. A ono, kdybyste chtěli nový nástroj, tak kromě toho, že se není jak dozvědět aktuální cenu, tak na oficiálních stránkách mají napsáno, že jsou plně vytíženi na následující čtyři roky a v současnosti další objednávky vůbec nepřijímají, což má jistě i značný podíl na výši bazarové ceny těchto nástrojů, protože jinak je není možné vůbec získat. Je ta cena adekvátní? Dva nástroje této firmy už jsem zapůjčené měl (první, druhý), a tenkrát jsem klasické recenze nepsal, dnes to udělám, tak třeba někomu odpovím i na tuto otázku.
Popis, parametry, konstrukce
Tělo je sendvič ze tří kusů. Ve středu je mahagon, přední a zadní deska je ze dřeva sycamore, což je těžko říct, co to je. Podle Wikipedie by to mohl být platan, javor nebo fíkovník, vyberte si. Kresba desek je každopádně zajímavá až úchvatná.
Zajímavá je i konstrukce krku. Je to opět sendvičová konstrukce kombinace javoru a mahagonu, ale ke dvěma kusům mahagonu přibyly čtyři kusy javoru, prostřední javorová část je totiž ze dvou kusů.
Hmatník je hodně světlý, ale zajímavě probarvený. Jedná se o indický palisandr. Pražce jsou nízké v počtu jednadvaceti. Orientační značky jsou perleťové.
Ladící mechaniky lehčího typu od firmy Schaller jsou uspořádány stylem 2+2. Srážeč pro všechny struny je jen se zaklesnutím, což kvituji s povděkem, podobně umísťovaný hrazdičkový styl srážeče bytostně nenávidím. Šířka krku na ořechu je 41,3 mm, profil je poměrně plný, skvěle mi sedí do ruky.
Kobylka vlastní konstrukce je opravdu masívní, a jinak perfektně funkční. Rozteč strun 19 mm, struny se jen zaklesnou. Zajímavé je štelování výšky kamenů, červíky jsou v nich totiž ukotvené v pevné poloze, a pohyb závitu nastává až v základně kobylky. Je tedy nutno kroutit imbus klíčem opačně, než je obvyklé, ale to je jen o zvyku. Tento systém se mi líbí v tom, že pak z kamenů netrčí konce těch červíků, ale jsou v kameni hezky zapuštěné. Vlastní konstrukce jsou i snímače. Ty jsou vůbec speciální. Jedná se o humbuckery, ovšem s pojmem dvoucívkové snímače bych byl hrubě nepřesný. Každý snímač totiž neobsahuje dvě cívky, ale rovnou osm, tedy kolem každého pólového nástavce je samostatná cívka. Pólové nástavce jsou navíc výškově stavitelné, výškově je samozřejmě stavitelný i celý snímač jako takový. Na fotce ještě můžete vidět dobře přístupné štelování výztuhy krku v jeho patce. Co mi moc nevyhovuje, a na co bych si musel hodně zvykat, je velká vzdálenost mezi strunami a přední plochou těla, což mi způsobuje nepohodlí při slapu.
Rovněž unikátní je i aktivní elektronika. Ovladači je celková hlasitost, poměr snímačů a tónová clona pro každý snímač. Kloboučky jsou hliníkové v černém provedení, mají na sobě stupnice a vedle kloboučků jsou do dřeva zapuštěné kovové budlíky coby označení polohy.
Teď si asi říkáte, co to plácám o aktivní elektronice. Kde jsou basy a výšky? Nikde. Tedy basy v zásadě ano. Ale ty se nastavují jinde. Vysloveně vesmírné až orgasmické je provedení elektroniky jako takové. Posuďte sami.
Kromě dokonale estetického provedení se v ní nacházejí čtyři modré trimry. Popis je na následujícím obrázku.
Nastavit lze celkovou hlasitost, baskytara má totiž opravdu silný výstupní signál, a pak pro každý snímač lze jen snížit množství basů. Poslední trimr nastavuje tzv. pick attack, tedy jakési zvýraznění pro hru trsátkem. Tento zvuk se uplatní v okamžiku, kdy vytáhnete klobouček volume. Vytahovací (push-pull) jsou i potenciometry tónových clon na obou snímačích, ty zase zdůrazní jiné středové frekvence, zvuk je pak modernější, nabroušenější. Jinak plastový kryt šachty elektroniky je perfektně vyříznutý, stíněný fólií a je přimontován sedmi šroubky. Šroubky, nikoli vruty. Po obvodu šachty jsou do dřeva zapuštěna závitová pouzdra.
Vstup na nástrojový kabel je ve dvojím provedení. Klasický jackový a pak symetrický XLR.
Baskytara váží 4,45 kg a díky krátkému hornímu rohu na popruhu trochu přepadává na hlavu, ale je to ještě snesitelné.
Zvuk
Možná si říkáte, dva snímače, dvě tónové clony, přičemž 90% lidí nechává obvyklou tónovou clonu pořád plně otevřenou, to asi nebude zvukově nic mimořádného. Opak je pravdou. Ty tónové clony totiž nejsou úplně obvyklé. Mají zcela jiný průběh charakteru zvuku než obyčejné tónovky, které znáte např. z Precisionů a Jazz Bassů, navíc fungují nezávisle na sobě, na rozdíl od jiných nástrojů, které mají dvě hlasitosti a dvě tónové clony. Tam se to chová tak, že když na jednom snímači úplně stáhnete tónovku a na druhém ji necháte plně otevřenou, stejně ten výsledný zvuk je hodně ovlivněný tou plně staženou tónovkou. Tady vůbec ne, a je to dokonce jeden ze zvuků, který se mi hodně líbil (viz níže). Průběh tónové clony je dle slov výrobce vlastně LPF (low pass filter), a zvukově mi hodně připomíná speciální tónovku Stellartone ToneStyler. Ta má velice podobný průběh. Zde porovnání průběhu klasické tónovky se ToneStylerem, Wal bude mít něco podobného, jen aktivního.
Na baskytaře byly nataženy nové niklové roundwound struny Sadowsky Blue Label v tloušťkách 40-60-80-100. Nahrával jsem jednak rovnou do zvukové karty a pak skrz můj pedalboard s preampem Darkglass Harmonic Booster, kompresorem TC Electronic SpectraComp a dále preampem Darkglass Microtubes X Ultra se simulací aparátu a zkreslením.
Nejprve zvuk s plně otevřenou tónovou clonou v pořadí krkový snímač, oba snímače, kobylkový snímač.
Další zvuk je skrz pedalboard, tedy se simulací aparátu a využitím kompresoru, použil jsem tam zkreslení a slap. Použil jsem tam takové celkem očekávatelné až samozřejmé nastavení, tedy oba snímače 50/50, přičemž obě tónové clony jsem stáhnul o 30%.
Ukázka se simulací – N50/B50 NT-30 BT-30
Oblíbil jsem si ale jiné zvuky. První byl zvuk se snímači 50/50, ale pro krkový úplně stažená tónová clona, naopak pro kobylkový plně otevřená. Zvuk má tak skvělý prostor, může dýchat. Opět jen skrz pedalboard, použito i zkreslení a slap.
Ukázka se simulací – N50/B50 NT-100 BT+0
S tímto zvukem jsem nahrál i následující video do projektu Dandarýn, jehož jsem součástí.
https://www.youtube.com/watch?v=CnhYroSXGtY
Další zvuk, který jsem objevil, je parádně naprděný. Je to jen na kobylkový snímač, přičemž jsem stáhnul skoro úplně tónovou clonu, tedy cca o 90%. Basa mimochodem skvěle zvládá podladění, a to jsem tady provedl u struny E, kterou jsem podladil do D, a taky tento zvuk skvěle funguje se zkreslením, které jsem u "aparátové" ukázky rovněž použil.
Ukázka do zvukovky – B100 BT-90
Ukázka se simulací – B100 BT-90
Tento zvuk se mi hodil do této písničky.
https://www.youtube.com/watch?v=Jy4uVeiz014
A poslední zvuk, který se mi rovněž hodně zamlouval, má dosti precižnovský charakter, tedy aktivní byl jen krkový snímač, kdy jsem ještě stáhnul tónovku cca o 30%. Rovněž si tento zvuk skvěle rozumí se zkreslením a je vhodný i na slap.
Ukázka do zvukovky – N100 NT-30
Ukázka se simulací – N100 NT-30
S ním jsem spáchal tohle video:
https://www.youtube.com/watch?v=ZMmuar478GA
V žádné ze zvukových ukázek jsem nepoužil zvuk s vytažením některé tónové clony, tedy onen modernější charakter, nehodil se mi, a jak jste mohli vidět, trsátkem nehraju, takže jsem nevytahoval ani potenciometr volume.
Hodnocení
Nevšední baskytara, raritní, butiková záležitost, žádná masovka, také vysoce ceněná, a právem, musím říct. Perfektní zpracování, výběrové materiály a hardware, neokoukaný vzhled, ač vintage stylu, a navíc to nejdůležitější, skvělý inspirativní zvuk. Zvuk je přes zdánlivě jednoduché ovládání maximálně variabilní a nakroutíte tam cokoli od vrčáku po sameťák. Seřiditelnost nástroje je absolutně bezproblémová i po těch třiceti letech. Líbí se mi, že to dělají jinak, není to jen bezduchá kopírka Fenderu, Gibsonu a dalších. Až na ladící mechaniky mají vlastní hardware, skvělou kobylku, unikátní konstrukci snímačů, unikátní speciální aktivní elektroniku a další drobnosti. Ano, cena je hodně vysoká, ale v tomto případě platí, že za hodně peněz dostanete i hodně muziky.
Opět obrovský dík Daviďákovi za zápůjčku.
A ještě travní standard...
