Harley Benton B-550

Rok výroby: 2016
Země původu: Čína
Cena: 4.400 Kč

Úvod

Před více jak pěti lety jsem měl od stejného kamaráda zapůjčenou čtyřstrunnou verzi B-450, která vůbec nebyla špatná. Tenkrát udávali jako název série tohoto modelu honosný název "LTD Run". Ale asi pochopili, že označit názvem "limited" něco s cenou okolo čtyř tisíc je prostě trapné. Současný název série je tak nyní "Progressive Series", za což už se může schovat cokoli, nástroj moderního ražení tomu názvu odpovídá. Každopádně i tento dnes mnou recenzovaný nástroj je ze stejného roku jako ta čtyřka.

Popis, parametry, konstrukce

Tělo je překvapivě z olše, při téhle ceně bych čekal spíš agathis či něco podobného, lak je v lesklém provedení v bílé barvě. Lak je poměrně tenký, kopíruje totiž dřevo pod ním. Na zadní straně se tak třeba zřetelně rýsuje suk jak kráva (Ø 5 cm), ale je vidět jen pod určitým úhlem pohledu.

Krk je javorový ze tří kusů s dolepovanou skloněnou hlavicí. Narážím na další věc, která se mi nelíbí, zatímco u čtyřstrunné sestřičky byly tři kusy symetrické, zde jsou dány šikmo. Víceméně je to tak, že krajní díl pod strunami G a D je stále stejně široký, střední taktéž, a tedy krajní díl pod strunami E a H se směrem od těla k hlavě neustále víc a víc zužuje. Je-li to záměr nebo šlendrián, těžko říct. Podle mě spíš to druhé, jelikož nic extra estetického to není, nicméně ani nic, co by nějak vadilo funkčně. Dolepovaná hlava je už z jednoho kusu. Přední strana je lakovaná černě, s perleťovým firemním logem. Mechaniky jsou malé, lehké, uzavřené, a stejně jako u čtyřstrunné sestřičky musím říct, že ne moc kvalitní. Chod nemají extra hladký, místy skokový, ale jinak ladění drží. Jejich provedení je černé, ostatně jako zbytek hardwaru.

Šroubovaný krk chycený k tělu čtyřmi vruty přes černá, kovová pouzdra má profil označený jako "modern D", a je opravdu macatý. Šířka krku na ořechu (nultém pražci) je 45 mm. Mám rád macaté krky. Sice jsem si teď zvykl na širší, ale i tento je mi pohodlný. Menzura je standardních 34".

Kritický u modelu B-450 jsem byl u palisandrového hmatníku bez kresby. Zde u B-550 naopak musím vysloveně chválit, tento palisandr má krásnou kresbu, a smutně musím konstatovat, že mnohonásobně hezčí než u mého Fenderu za padesát. Dokonale jsou provedené perleťové výložky orientačních značek. Nechápu, že v této cenové relaci se s tím vůbec dělají. Na boku hmatníku jsou už jen obvyklé bílé tečky.

Pražců je 24, typ medium-jumbo. Nástroj jsem dostal v trestuhodném stavu, léta se válel někde, údajně se jeho předchozí majitel snažil na to naučit, ale nešlo mu to. Když jsem viděl ten dohmat, tak jsem se vůbec nedivil, na to by ani Victor Wooten nezahrál ani Ovčáci čtveráci. Navíc struny rezavé jak lišky, nejspíše ještě originální tovární, které jsou naprosto tragické i v novém stavu. Od nich trpěly i pražce. To samozřejmě spravil bavlněný hadřík a silichrom. Pochlubím se i stavem před a po.

Hnidopiši si asi všimnou na hmatníku u pražců zbytků silichromu, co se tam dostaly při leštění přes papírovou pásku, to jsem samozřejmě ve finále také vyčistil a hmatník jsem i napustil lněným olejem, což kupodivu nebylo potřeba, nevsákl moc ani první nátěr, čímž palisandr hmatníku opět v mých očích stoupnul v ceně.

Snímače jsou dvoucívkové (humbuckery) s velkými viditelnými pólovými nástavci ala Music Man. Elektronika je aktivní, ovládací prvky směrem od krku ke kobylce jsou v pořadí: hlasitost, poměr snímačů, basy, výšky, přičemž ovladače poměru snímačů, basů a výšek mají aretaci ve střední poloze. Ovladač hlasitosti je typu push/pull, jeho vytažením se elektronika přepne do pasivního režimu. Kapsa 9V baterie je na zadní straně těla, a jde o zacvakávací typ. Zásuvka na nástrojový kabel je na boku těla.

Kobylka je typu moonorail, má kolejničky pro každou strunu samostatně. V drážkách jsou velké kameny, které určují polohu, v každém kamenu pak drážka pro druhý kámen určující výšku struny. Obě tyto části mají speciální červíky na jejich fixaci.

Samozřejmě jejich funkce aretace nebyla aplikována, takže po sundání strun a obrácení nástroje se mi skoro celá kobylka vysypala na zem. Nicméně poloha i výška strun se mi povedla udělat docela v pohodě, ač šoupat s kamenem polohy kvůli ladění v oktávách při plném napětí struny je lehce problematické, jelikož s tím většinou hne člověk víc, než by chtěl. Taky u jednoho výškového kamene byl problém, že nechtěl jít za žádnou cenu níž. Prostě byl o nějakou tu desetinku milimetru širší než drážka v základně kobylky, takže se vždycky na jedné straně vzepřel. Takže pilník a brousit. Provedení veškerého hardwaru je v černé barvě, naštěstí na tu obroušenou plochu stačilo použít speciální černý lak v tužce a vypadá to zase jak z výroby, ne-li lépe. Štelování kompletně všech červíku kobylky je naštěstí jedním typem imbus klíče o rozměru 1,5 mm. Rozteč strun na kobylce je jen 16,5 mm, tudíž je trochu obtížnější hrát slapem. A s tím se pojí další věc, a tou je zbytečně nesmyslně přečuhující a při slapu překážející nefunkční kus hmatníku na konci krku. Ten bych úplně nejradši odříznul a srovnal s javorovou základnou krku pod tím.

Zmíním další problém, který jsem objevil. Jak jsem říkal, že baskytara byla totálně zanedbaná, tak nejen, že byly povolené matice držící mechaniky na hlavě, ale i všechny matice držící potenciometry v těle. Aby se mi tedy neprotáčely, a abych uvnitř neurval nějaký drátek, musel jsem odmontovat kryt kapsy abych měl jak si daný potenciometr přidržet. Kryt ovšem není moc přesně vyrobený, je trochu větší než obvod kapsy, takže do ní byl vruty vysloveně narvaný, vmáčknutý. Při jeho demontáži se pak vyštípl kus dřeva i s lakem na jedné hraně kapsy. Trochu jsem to zatřel odolným lakem v tužce, žádná velká krása to není, ale asi lepší než holé dřevo. Prostě levná basa, no.

A ještě jeden problém, který v současnosti problémem není. Výztuha krku je dvojčinná, tedy umí udělat průhyb krku na obě strany, jak je potřeba. Na baskytaru jsem dal poměrně tenké struny s docela nízkým tahem, a výztuha je nadoraz. Teď problém není, ale kdyby na to chtěl někdo dát silnější struny, tak možná už bude. Každopádně nyní jsem dosáhl parádně nízkého dohmatu, a to bez drnčení. Matice výztuhy je přístupná pod černou, plastovou krytkou na hlavě, imbus je na to potřeba o rozměru 4 mm.

Baskytara váží rovné 4 kg a na popruhu sedí skvěle, je dobře vyvážená, na hlavu nepadá. Chválím.

Ještě jednu věc jsem nepochopil, což neberte jako výtku k výrobci, ale nejspíše k nějakému předchozímu majiteli. Nevím, proč je na krku, a dokonce i na těle, vyražené písmeno "D". Aby si tu basu dotyčný Dement poznal, nebo proč jako? Ještě mě napadlo, že to udělali ve fabrice, čímž odznačili nějakým způsobem úplně nevyhovující Defektní díly, z nich to poskládali, někdo to za suchý z nosu koupil a prodal to pak se slevou oproti normální již tak nízké ceně, nevím. A ještě mě napadla jedna hypotéza, mám dojem, že to pochází z polského e-shopu, který ve výprodejích prodává předváděcí (Demonstrační) kusy, ale to mě zase nenapadá, proč ten nástroj tak znehodnotit, byť nějakým drobným poznačením, jen kvůli tomu, že byl někde vystaven.

Zvuk

Zvuk má moderní charakter, je pevný, zvonivý, příjemně mě překvapil hodně dlouhý sustain. Volbou poměru snímačů je zvuk dosti variabilní, od sameťáku po vrčák. Stejně jako u čtyřstrunné sestřičky mě zvuk nebavil bez korekcí, a musel jsem si basy i výšky přidat. Chválím, že aktivka nemá nesmyslně velký zdvih. Pasívní režim o je něco slabší než aktivní s korekcemi ve středu, beru ho spíš jako nouzové řešení, když prostě není baterka. Až překvapivě dobře hraje struna H, což jsem u takhle levného nástroje nečekal. Bravo!

Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, přičemž na korekcích jsem přidal jak basy, tak výšky o cca 50%. Nahrávky jsou jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Hráno nad použitým snímačem, v případě obou hráno mezi nimi. Na baskytaře jsou nataženy nové niklové roundwound struny Sadowsky Blue Label v tloušťkách 40-60-80-100-125.

"Povinné" nahrávky

Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky

Bonusové nahrávky ve stejném pořadí jako výše

Ukázka 1
Ukázka 2

Abych simuloval, jak asi hraje baskytara přes aparát, použil jsem svůj pedalboard s preampem Darkglass Harmonic Booster, kompresorem TC Electronic SpectraComp a preampem se simulací aparátu a se zkreslením Darkglass Microtubes X Ultra. Hráno na oba snímače. V nahrávce jsem použil i zkreslení a slapovou techniku a na konci ještě hru na samotné struně H, bez a se zkreslením.

Ukázka se simulací aparátu

Hodnocení

Je to prostě levný nástroj, což je při zevrubném pohledu vidět. Divně kladené části krku, ne moc kvalitní mechaniky, narvaný kryt do kapsy elektroniky, výztuha nadoraz, chybně vyrobený kámen kobylky, a další nedotaženosti zmíněné v recenzi. Ale na druhou stranu musím pochválit krásný hmatník, obecně slušné povrchové zpracování krku a těla, výborné vyvážení na popruhu a hlavně překvapivě dobrý zvuk včetně struny H. Jak jsem psal už v recenzi čtyřstrunné sestřičky, vůbec nerozumím tomu, jak to za ty prachy mohou vyrobit, převést přes půlku světa, a ještě na tom vydělat. To fakt nechápu. Kdyby třeba řekli, tahle basa stojí sedm tisíc, tak řeknu OK, rozumná cena za hodně muziky, ale za čtyři a půl? Mimochodem značka Harley Benton patří německému obchodu Thomann.

Webové stránky: https://harleybenton.com/product/b-550-wh/