Fender Custom Shop 1960's Jazz Bass Relic

Rok výroby: 1997
Země původu: U.S.A.

Popis, parametry, konstrukce

Jedná se o klasiku všech klasik, tedy čtyřstrunný Fender Jazz Bass šedesátkového stylu z nejvyšší série Custom Shop, zde navíc v provedení Relic, tedy s umělým zestařením. Jedná se o jeden z prvních reliců Fenderu, o čemž vám více poví v diskuzi Daviďák, kterému děkuji i za tuto zápůjčku.

Tělo baskytary je ze dvou kusů olše v provedení tříbarevný sunburst v nitrocelulózovém laku. Relic je uvěřitelný, ale upřímně řečeno, moc se mi nelíbí. Čtyřvrstvý pickguard v provedení Brown Shell lze sundat, vedení kablíků od snímačů je vnitřkem těla, tedy skryté. To se mi naopak líbí. Navíc tento kus ještě pod pickguardem neobsahuje vyražený nápis "RELIC", který se stal obvyklým později, tedy je sundání pickguardu esteticky a pocitově možné bez nějakého znechucení. A jinak sundání pickguardu je nutné v okamžiku, kdy člověk potřebuje hýbnout s výztuhou krku. V pickguardu je sice výřez, nicméně musel by být podstatně větší. Každopádně pořád lepší než sundávat celý krk.

Šroubovaný javorový krk chycený přes chromovaný neckplate má palisandrový hmatník s dvaceti pražci a smetanovými, kulatými, orientačními značkami.

Původní těžké mechaniky Kluson vyměnil Daviďák za naprosto stejně vypadající, ale podstatně lehčí mechaniky Gotoh Res-o-lite. Baskytara s nimi váží rovné 4 kg a poskytuje perfektní vyvážení na popruhu. Šířka krku na ořechu (nultém pražci) je 38,1 mm, což není nic pro mě, nicméně profil krku je poměrně plný, spíš D než C, takže mi do ruky sedí poměrně slušně, necítil jsem s ním pro mě obvyklé jazzbassové nepohodlí, takže celkem spokojenost.

Kobylka je tradiční styl ala ohnutý plech, kameny pak v podobě válečků se závity. Snímače dva očekávatelné jednocívkové typy s viditelnými dvojicemi pólových nástavců pro každou strunu, ovládání opět klasické v podobě hlasitosti pro každý snímač a společné tónové clony.

Zvuk

Naprosto klasický Jazz Bass. Hodně zvonivý, snímače mají hodně výšek, takže zavadnutí strun tolik nevadí, a pro každý případ je tam ta zmíněná tónová clona. Jazz Bass není úplně můj vysněný nástroj, nemám ho nijak zvlášť rád, navíc jsem ho dostal s hlazenými strunami Thomastik, které mají kromě svého typického hlazenkového projevu i velice nízký tah. Basa mě s nimi vůbec nebavila, podle mě jí tento typ strun vůbec nesluší, což si o Jazz Bassu myslím obecně. Na Jazz Bass jedině roundy a spíše silnější, a ještě radši ocelovky než niklovky, ale to je můj pocit. Tenké hlazenky klidně na Precision, ou jé, ale na Jazz Bass za mě vůbec ne. Naštěstí výměna strun proběhla za nové roundwound niklové Sadowsky Blue Label v tloušťkách 40-60-80-100, které jinak miluju, ale zde bych si představoval něco ala výše, nicméně musím brát, co si přál majitel. Každopádně i s těmito strunami basa neskutečně ožila, dostala tlak, cink, agresivitu, vše, co od Jazz Bassu očekávám. Následují nahrávky rovnou do zvukové karty, nebude-li zmíněno jinak, hráno vždy nad aktivním snímačem, v případě obou pak mezi nimi, a vždy s plně otevřenou tónovou clonou.

"Povinné" nahrávky

Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky

Bonusové ukázky ve stejném pořadí jako výše

Ukázka 1
Ukázka 2 s mírně staženou tónovou clonou

Nahrávka se simulací aparátu přes preamp Darkglass Harmonic Booster, kompresor TC Electronic SpectraComp a preamp Darkglass Microtubes X Ultra, na oba snímače, použito i zkreslení a hra slapem

Hodnocení

Jak už jsem zmínil na začátku, klasika všech klasik. Zpracování perfektní, výborný a dosti variabilní zvuk, bezproblémová seřiditelnost. Co víc dodat a co víc chtít u této koncepce? Zkrátka je to celkově skvělý nástroj.