Sadowsky NYC Ultra Vintage PJ5

Rok výroby: 2009
Země původu: USA
Cena dle aktuálního ceníku: 7.850,- $, tedy cca 180.000,- Kč (+ doprava + DPH + clo)

Úvod

Mám v zásadě podobně koncipovaný nástroj v podobě Fender American Porfessional II Precision Bass V, takže na test tohohle krasavce s trojnásobnou cenovkou jsem se vysloveně těšil.

Popis, parametry, konstrukce

Tělo je z olše v barvě Olympic White, což je stejně pojmenovaná barva, jako mám na nástroji já. Ovšem zde je smetanovější, krémovější, jak můžete vidět v přímém srovnání. Ale vím, že i to se časem dorovná.

Šroubovaný javorový krk má hmatník ze vzácného brazilského palisandru, pražců je dvacet. Hmatník je vážně výstavní, i když je fakt, že si to člověk užije jen při pohledu z blízka, takže v zásadě zbytná věc, ale je prostě přenádherný.

Ladící mechaniky jsou ultra lehké od firmy Hipshot. Trochu mi na nich vadí jediné, a to, že mají menší průměry navíjecích trnů, mám radši ty s větším. Co vysloveně nenávidím je srážeč strun ve formě hrazdičky. Aspoň že krajní struny H a G se dají jen zaklesnout a nemusí se protahovat skrz. Šířka krku na ořechu (nultém pražci) je 44,45 mm, zatímco moje basa má 47,6 mm. Musím uznat, že tato menší šířka je mi malinko příjemnější, ale důležitější je pro mě profil krku a ten mají obě basy podobný a pro mě srovnatelně pohodlný.

Snímače jsou firemní s logem Sadowsky v konfiguraci PJ. Mimochodem i kobylkový snímač, ač to není vidět, má dělené cívky, je tedy bezbrumový, což velice vítám. Kobylka je masívní a naprosto funkční. Má jednu zajímavé specifikum. Je sice konstruovaná jen s umístěním strun do kobylky, tedy tzv. top-load, ale strunu není třeba celou protahovat skrz kobylku. Je tam totiž mezi strunami velká díra a pak menší díra na zaklesnutí, takže člověk protáhne strunu kobylkou směrem od snímačů a zaklesne do výřezu.

To se mi líbí, ale jinak takové ty kobylky se zaklesnutím struny nemám rád, při natahování mi to pak z toho záklesu rádo vypadává, a musím si to hlídat. U tohoto systému s vypadáváním problém nemám. Rozteč strun na kamenech je 19 mm, tedy stejně jako má můj pětkový Precision.

Jinak ovladače směrem od krku jsou v pořadí: hlasitost, poměr snímačů, tónová clona, jejímž vytažením se vyřadí aktivní elektronika, přičemž tónová clona je aktivní v obou režimech, posledním je sdružený (stacked) dvojitý potenciometr korekcí, dole basy, nahoře výšky, obojí pouze v režimu zdvihu. Korekce mají velký zdvih, nesmí se to tedy s nimi moc přehnat. Mně osobně stačí pasívní režim, ale při zapojení baskytary rovnou do DI boxu nebo do mixážního pultu, mohou být velice nápomocné.

Pickguard je v provedení mint, tedy lehce nazelenalý, upřímně řečeno, moc mi k té smetanové nesedí. Ale Daviďák, kterému jsem opět vděčen za zápůjčku, má k base ještě rovněž smetanový, s ním by to mohlo být lepší. Co mi naopak sedí maximálně, je použití kolečka v patce krku coby nástroje pro štelování jeho průhybu.

Baskytara váží 3,9 kg a vyvážení na popruhu je takřka dokonalé.

Zvuk

Zvuk je poplatný konfiguraci PJ. Oba snímače spolu mají jednak jiný zvuk než klasický Jazz Bass, a také je to dáno tím, že Sadowsky jde zvukově svou cestou. Nicméně samotný "P" dělený snímače je poměrně charakteristický zvuk Precisionu. Asi jsem ovlivněn i tím, co mám doma, ale na dělený precižnovský snímač a v pasivu se mi ten zvuk líbí nejvíc. Oba snímače PJ dohromady mým oblíbeným soundem nejsou, ale líbí se mi i zvuk samotného kobylkového snímače, jen se už musí použít aktivka a dostatečně na ní přitlačit na basech. Parádní je přednes struny H, velká spokojenost.

Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, v pasívním režimu a s plně otevřenou tónovou clonou. Nahrávky jsou jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Hráno nad použitým snímačem, v případě obou hráno mezi nimi. Na baskytaře jsou nataženy ocelové roundwound struny Sadowsky Blue Label v tloušťkách 45-65-85-105-130.

"Povinné" nahrávky

Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky

Bonusové nahrávky ve stejném pořadí jako výše, ale doplněny ještě o nahrávku s ocelovými hlazenými strunami Ernie Ball Group III (nahrávky označeny FW) v toušťkách 45-65-80-100-130.

Ukázka 1
Ukázka 1 FW
Ukázka 2
Ukázka 2 FW

Nahrávka v pasivu na samotný P snímač skrz preamp Darkglass Harmonic Booster, kompresor TC Electronic SpectraComp a preamp se simulací aparátu a se zkreslením Darkglass Microtubes X Ultra. V nahrávce jsem použil i zkreslení a slapovou techniku, na konci je ještě ukázka struny H bez a se zkreslením. Opět roundwound a flatwound struny.

Ukázka se simulací aparátu
Ukázka se simulací aparátu FW

Hodnocení

Jak by se dalo očekávat, perfektní zpracování, prvotřídní materiály, skvělý zvuk. Bonusem budiž bezproblémová seříditelnost, kdy nízký dohmat není problém, relativně nízká váha, zvláště na pětistrunný nástroj, a k tomu jako třešnička na dortu výborné vyvážení na popruhu. Falíruje v tom jen ta cena, ta je zkrátka hodně vysoká, pro většinu lidí až astronomická, ale je to za hodně peněz i hodně muziky. Nejsem nadšený z hrazičkového srážeče strun na hlavě a vyměnil bych pickguard za jiné barevné provedení, jinak celkově fantastický nástroj, který mi sedí, a hodně mě baví.

A ještě trocha travního standardu...