Columbus JB

Rok výroby: 1973/1974
Země původu: Japonsko

Popis, parametry, konstrukce

Mikulík žil, Mikulík žije, Mikulík bude žít! Je fakt, že se tu na fóru docela dlouho neukázal, tak alespoň ukážu jeho basu. Je to typ ala Jazz Bass z lawsuit éry firmy Matsumoku z počátku sedmdesátých let minulého století. Tělo je z překližky, což maskuje i provedení tříbarevného sunburstu. Neprůhledná černá barva na zkosení pro pravou ruku je v tomto ohledu dosti výmluvná, to samé u vybrání vzadu na těle.

Krk je javorový s palisandrovým hmatníkem, bílým lemováním (bindingem) a s průsvitnými plastovými obdélníkovými výložkami, nejedná se tedy rozhodně o žádnou perleť, ale nijak mi to nevadí, líbí se mi i tak. Krk přes jeho malou šířku (38,1 mm na ořechu) má docela plný profil, do ruky mi sedí dobře. Poměrně silných pražců je dvacet.

Ladící mechaniky jsou lehké, s malými listy i s malými navíjecími trny, moc se mi nelíbí, nicméně jsou naprosto bezproblémové, ladění drží a chod mají hladký. Přístup k výztuze krku je na hlavě.

Snímače mají netypicky oblé konce, ale jinak jsou jazbassově typické. Stejně obvyklé je ovládání hlasitost – hlasitost – tónová clona a kobylka z ohnutého plechu a s kameny v podobě válečků. Pickguard je v provedení brown shell.

Baskytaru jsem bohužel zapomněl zvážit, ale odhadem to bude někde kolem 4,2 kg a na popruhu na hlavu nepadá, vyvážení je výborné.

Zvuk

Od překližky jsem mnoho nečekal, přistupoval jsem k ní s lehkým despektem, nicméně jsem si názor musel poopravit. Baskytara hraje výborně. Naprosto typický Jazz Bass, ve zvuku hodně vnímám rezonanci samotného nástroje a desítky let jeho vyhrávání. Kombinace snímačů je variabilní, tak, jak to člověk od jazzbasového stylu čeká. Co bych vytknul, je snad jen hlasitější struna G. Trochu pomohlo oddálit snímače pod touto strunou, ale i tak je výraznější než ostatní struny.

Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou vyvedeny rovnou do zvukovky, s plně otevřenou tónovou clonou a jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Hráno vždy nad aktivním snímačem, v případě obou hráno mezi nimi. Použité struny jsou úplně nové čtyřicítky Elixir Nanoweb (40-60-75-95)

"Povinné" ukázky

Krkový snímač
Oba snímače
Kobylkový snímač

Bonusové ukázky

Bonusová ukázka 1 ve stejném pořadí jako výše
Bonusová ukázka 2 ve stejném pořadí jako výše

Slap na oba snímače

Ukázka přes software AmpliTube se zapnutou simulací basového aparátu snímaného mikrofony, kde jsem zařadil i zkreslení.

Hodnocení

Zpracování nástroje je výborné, zub času se na něm samozřejmě již projevil, a to nejen v laku, ale i ve chromování hardwaru. Nicméně vše je stále naprosto bezproblémově funkční a baskytara je i bezproblémově seřiditelná. Ač se jedná o překližkouvou basu, zvukově nijak nestrádá, je to plnohodnotný nástroj. Když už jsem zmínil hodnotný zvuk nástroje, jeho cena je spíš nízká. Tyto staré baskytary se prodávají v rozmezí od deseti do dvaceti tisíc, překližkové spíš u té dolní hranice, což je zlomek toho, co stojí americké originály z těchto let. Za pár korun je tak možno získat starý osobitý nástroj s vintage puncem, a při troše štěstí i s výborným zvukem, což je i případ tohoto kousku.

A ještě alespoň dvě interiérové fotky: