Téma: Neuser Courage
Neuser Courage
Rok výroby: 1993
Země původu: Finsko/Slovensko
Původní cena těchto nástrojů byla 6.000 $ až 8.000 $
Popis, parametry, konstrukce
Finsko-slovenská firma Neuser už nějaký čas neexistuje, webové stránky jsou zrušené, informace se tedy dohledávají těžko. Trochu pomohl článek z Muzikusu. Hlavním tvůrcem nástrojů, který dal i jméno značce, je Robert Neuszer, který nyní funguje víceméně už jen jako opravář hudebních nástrojů.
Baskytara má průchozí krk ze tří kusů javoru a dvou kusů ořechu.
Křídla těla jsou ze dvou téměř stejně silných částí. Zadní strana je z ořechu a horní deska zabírající jen nepatrně menší tloušťku těla je z bubingy. Baskytara je ošetřená průhledným nitrocelulózovým lakem, který je místy už lehce popraskaný, což se samozřejmě po tolika letech tak nějak i očekává. Nitro je opravdu tenké, krásně je vidět, jak kopíruje póry dřeva, zvláště na přední straně těla.
Tělo na zadní straně je klenuté a navíc i vybrané v místě, kde má člověk basu v sedě opřenou o trup. Je to asi ten nejvíc ergonomicky přizpůsobený nástroj, jaký jsem zatím poznal.
Šířka krku na ořechu (nultém pražci), který je mosazný, je kompromisních 40 mm, tedy ani jazzbassový ani precižnovský, prostě na půl cesty mezi nimi. Krk je pro mě svým profilem pohodlný, přestože mám radši o malinko širší krky. Co už mi tak moc nesedí, je poměrně malý rádius hmatníku, je dost oblý, mám radši plošší hmatníky.
Hlava je pro Neuser naprosto charakteristická, a za mě tedy jedna z nejošklivějších. Mechaniky v uspořádání 2+2 jsou od japonské firmy Gotoh. Jsou ve zlatém provedení, ostatně jako zbytek hardwaru. Přístup k výztuze krku je uložen hodně hluboko v hlavě, musel jsem pro štelování průhybu krku použít dlouhou stranu imbus klíče a na krátkou dát nástavec kvůli větší páce, abych s maticí vůbec pohnul.
Hmatník je z ebenu a nese 24 pražců. Nedávno jsme tu diskutovali sesychání ebenu a dřeva obecně, zde musím dát mým kritikům zapravdu. I zde se dřevo evidentně léty seschlo a pražce nepatrně vylezly na boku hmatníku ven. Je to opravdu jen malinko, nějak o tom při hře nevím, ale při přejetí prstem to cítit je. Zde by si nástroj servis kytaráře zasloužil. Orientační značky ve tvaru zatržítka jsou z nádherného abalonu (perleti z ulit mořského měkkýše – ušně mořské, jak praví Wikipedie).
Snímače jsou typ soapbar od firmy Bartolini a aktivní elektronika je od firmy EBS, označení typu EBS-P2, evidentně designovaná přímo pro Neuser.
Aktivní elektronika je napájená jednou 9V baterií. Nejen kryt elektroniky, ale i kryt baterie bohužel používá snadno strhnutelné vruty. Tedy ne, že by se strhl závit přímo na vrutu, ale závit ve dřevě bohužel velice snadno. Šachta na aktivní elektroniku je stíněná měděnou fólií.
Aktivní elektronika je dvoupásmová (basy a výšky), dalšími ovladači je hlasitost a poměr snímačů a to vše je doplněno dvoupolohovým páčkovým přepínačem, o kterém bude řeč níže v sekci Zvuk. Kobylka je masívní a umožňuje jak uzamčení polohy, tak i výšky kamenů. Díky tomuto stažení dojde k maximálnímu kontaktu jednotlivých částí kobylky. Vchodka na nástrojový kabel je zapuštěna šikmo do těla, je tedy vhodněji uzpůsobena na používání rovného zakončení kabelu.
Baskytara váží 4,2 kg a díky malé hlavě, lehkým mechanikám a ne nijak masívnímu krku poskytuje výborné vyvážení na popruhu.
Zvuk
Co oceňuji na aktivní elektronice, je to, že je použitelná v celém rozsahu. Lze dát všechno naplno a pořád to zní dobře, což není úplně tak samozřejmé. Samozřejmě nejlépe to nepřehánět, ale v některých případech by se to hodit mohlo.
Následující nahrávky jsou vyvedeny rovnou do zvukovky a kromě normalizace ponechány bez úprav. Korekce na base byly ponechány ve středové poloze, není-li uvedeno jinak. Ve středové poloze ani nezáleží na poloze dvoupolohového páčkového přepínače. Použité struny jsou niklové Elixiry v perfektním stavu. Hráno nad aktivním snímačem, v případě obou pak mezi nimi.
Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky
Bonusové ukázka 1 ve stejném pořadí jako výše
Bonusová ukázka 2 ve stejném pořadí jako výše
A jdeme na výše avizovaný přepínač. Ten funguje zajímavým způsobem. V horní, řekněme výchozí, poloze fungují basy a výšky klasickým způsobem. Přibývají nebo ubývají, tak, jak by člověk očekával. Ovšem v druhé poloze přepínače, tedy směrem dolů, najednou potenciometr výšek funguje jinak. A dokonce jinak se chová u přidávání výšek, jinak se chová při jejich ubírání. Výšky pak nefungují jako klasické výšky, ale spíš jako filtr středů.
U první ukázky jsem použil slapovou techniku na oba snímače, kdy jsem basy přidal cca o 30% a výšky přidal cca o 50%. První část je s přepínačem nahoru, tedy klasické chování korekcí, druhá část je s přepínačem dolů, kdy jsou korekce slyšitelně víc do "V". Výšky zůstanou přidané, ale výrazně ubudou středy.
Ukázka slapu s vlivem přepínače při přidání výšek
Pro ukázku druhého konce chování potenciometru výšek s přepínačem jsem použil prstovou techniku. Hráno opět na oba snímače, basy přidané skoro naplno, výšky naopak úplně stažené. První část je s přepínačem nahoru, tedy klasické chování korekcí, druhá část je s přepínačem dolů, kdy výšky zůstanou potlačené, ale ve zvuku výrazně přibudou středy. Zvuk se stane hodně vrčivý a průrazný.
Ukázka prsty s vlivem přepínače při ubrání výšek
Oblíbil jsem si zvuk, kdy jsem přepínač nechal v klasické horní poloze, nepatrně upřednostnil kobylkový snímač, basy přidal skoro naplno a výšky přidal zhruba o 50%. V ukázkách jsem na konci se stejným nastavením nahrál slap a pak ještě jednou, ale s přepínačem v dolní "filtrované" poloze.
Poslední nahrávku "mého" zvuku jsem prohnal softwarem AmpliTube se simulací basového aparátu snímaného mikrofony.
Ukázka "mého" zvuku přes AmpliTube
Hodnocení
Luxusní materiály jsou podtrženy skvělým zpracováním, kvalitním hardwarem a skvělým zvukem. Zvuk je velice variabilní a díky páčkovému přepínači je možné velice rychle dosáhnout výrazné změny. Vyzdvihnu rovněž i výbornou ergonomii a vyvážení na popruhu a také perfektní seřiditelnost. Původní cena je převysoká, nicméně dnes se tyto nástroje dají koupit vysloveně za hubičku, jelikož leckterý vlastník netuší, co má doma za skvost. Neekluje-li se vám tvar hlavy, můžu jen doporučit.