Leviathan Music PJ Bass

Popis, konstrukce, parametry

Kamarád si na Aukru koupil basičku a dal mi ji na seřízení a otestování. Jedná se o čtyřstrunnou pasívní baskytaru vyrobenou v malé sérii speciálně pro vydavatelství Leviathan Music, zřejmě v rámci nějakého merchandisingu. Je to typ PJ, tedy kombinuje typ snímače "Precision" u krku a "Jazz Bass" u kobylky. Baskytara je kupovaná sice z druhé ruky, ale je úplně nová nepoužívaná. Stála 1800,- Kč, čemuž, jak se dočtete dále, odpovídá i kvalita zpracování. Dalo by se říct, že toto je klasický případ, jak by se nástroje, a to ani levné, neměly dělat.

Tělo je z neznámého snad masivu, moc jsem to nezkoumal a krk jsem nesundával, a pod černý lesklý lak s drobnými vadami není vidět. Krk je z javoru a je hodně macatý, a to jakože opravdu hodně. Na nultém pražci má klasickou "precižnovskou" šířku, tedy 41,3 mm. Baskytara váží rovné 4 kg a díky macatému krku na popruhu docela přepadává na hlavu. Miluju macaté krky ala StingRay nebo Precision, ale tohle je už skoro až moc. Hmatník je palisandrový a obsahuje 20 pražců typu medium-jumbo. Hrany pražců jsou pěkně zapravené, ruku si tedy o ně nerozříznete. Ovšem na jejich usazení do hmatníku se moc nekoukalo. Pražce vystupují, čímž myslím, že nejsou do hmatníku zatlačené nadoraz. Tuto operaci jsem musel provést až já. Dále, kde se nepracovalo s pečlivostí, je přechodová hrana mezi krkem a hlavou vzadu na krku. Trochu broušení by to ještě zasloužilo. Mechaniky jsou otevřené, vypadají bezproblémově a ladění drží. Uvidí se, z jakého jsou materiálu asi až po nějakém tom čase. Na přední straně hlavy je logo vydavatelství, ovšem bez jakéhokoli nápisu je těžko identifikovatelné, čímž myslím, že logo si s firmou Leviathan Music spojí asi málokdo.

Ořech, tedy nultý pražec, je z bílého plastu a s pečlivostí se zde opět nesetkáme, jak je vidět z vyteklého lepidla.

Krk je přišroubován k tělu čtyřmi vruty přes chromovanou destičku. Usazení krku není co vytknout.

Kobylka je z ohnutého plechu a není extra kvalitně zpracována, jak je vidět z další fotky. Navíc dlouhý polohovací šroub pod strunou G je poměrně dost ohnutý. Ještě to vypadá, že někdo namontoval kobylku o centimetr blíž ke krku, než měla být, a pak to předělával, protože jsou v laku v místě, kde by uchycující vruty byly, vidět stopy pravděpodobně po dírách na ony vruty, které někdo jen černým lakem zapravil a trochu zaleštil.

Snímače jsou klasické černé s viditelnými pólovými nástavci. Nicméně opět tu pokulhává zpracování. Musel jsem dát pod dělený snímač silnější pružinky, ale hlavně šachta na tento snímač je vyfrézována šikmo vůči kobylkovému snímači, což už vážně zavání diletantstvím. Je to vidět i na následující fotce.

Dalším diletantstvím je kryt šachty elektroniky. Ten vypadá, jak když to někdo pižlal kuchyňským nožem a k ideálnímu tvaru se blíží jen vzdáleně.

Elektronika je pasívní v klasické kombinaci hlasitost – hlasitost – tónová clona.

Kloboučky potenciometrů jsou chromované, a ne moc kvalitní. Na první pohled je vše v pořádku, ovšem uvnitř se skrývá řada problémů. Násuvné kloboučky jednak šmajdají (osy potenciometrů nejsou kolmé na rovinu těla), a kloboučky pak drhnou o lak na těle. Vnitřní "tisícihran" u jednoho kloboučku byl úplně stržený, čili se klobouček po otočení potenciometru na doraz dál protáčel. Taky vnitřní plastové vložky kloboučků uvnitř moc nedrží a musel jsem je zalepit. Potenciometry jsou kapitola samo o sobě.  Díky tomu, že kloboučky potenciometrů nemají zajištění pomocí červíku, bylo kvůli jejich příliš snadnému vyndání (velká vůle) nutno upravit šířku štěrbiny osy potenciometru, tedy ji roztáhnout, aby klobouček lépe držel. To se mi povedlo u dvou, nicméně u třetího potenciometru při pokusu o rozšíření se jedna polovina osy ulomila, dobře, ulomil jsem ji já. Nicméně ze vzhledu plochy lomu bylo jasné, že se jedná o tzv. křehký lom, materiál pro osu je evidentně naprosto nevhodný. Tuto úpravu jsem dělal na různých basách a kytarách už mockrát, ale tohle se mi stalo vážně poprvé. Kdo si nedokáže představit o čem v tomto odstavci mluvím, tady přikládám fotku.

Zvuk

Zvuk je kupodivu poměrně dobrý. Je čistý, pevný, nicméně trochu sterilní. Basa nemá svůj "ksicht", a ani se o napodobení např. zvuku Precisionu na krkovém snímači nesnaží. Výstupní signál mají snímače spíš slabší. Zvuk mě bavil hlavně v poloze všechno naplno. Přikládám tradiční zvukové ukázky. Nahráno je to na nové struny Warwick Red Label rovnou do zvukovky.

Snímač u krku
Snímač u kobylky
Oba snímače
Slap na oba snímače

Hodnocení

Za ty prachy na hospodský hraní v sedě, ostatně k tomuto účelu si ji kamarád pořídil, není co řešit, a basa je rozhodně hratelná. Seřídit šla poměrně dobře a svou úlohu zastane. Zpracování, jak vyplývá i z recenze, je spíše podprůměrné a s ohledem na cenu i očekávatelné.