S tím "přemikrofonováním" máš samozřejmě pravdu, jmenuje se to přeslechy. Jde to primárně omezit co největším přiblížením mikrofonu ke zdroji zvuku, tak, že jej nemusíš mít vytavenej tolik, mix není maršál
Pak mikrofon nesnímá tolik ostatní zvuky, jsou pro něj již "moc daleko". Třeba u bubnů to ještě gejtujou, expandujou komprimujou, atd. Víš, to znamená mít vedle mixu ještě nejlépe dvoumetrovej rack plnej různejch mašinek a to není zrovna levný...nebo mít digitál ... což není také levný
Každopádně, jak jsem poradil, zkus na to nějakej šiťáckej mikrák:
1) má menší citlivost, "neslyší" dál než cca metr, což se výborně hodí proti vzniku vazby a snímání hlasitýho zdroje zblízka.
2) má "strašnou" charku, tzn, že může snímat menší fq rozsah než teba Shure SM57. Tzn, že může "sednout" na danej zvuk kejtry. Většinou shitky neberou správně basy a příkře řežou vejšky, zvýrazňujou středy, což je, byla a stále bude primární frekvence kytary. I v metalu.
3) je jasný, že při pokusech bude zvuk různých mikrofonů různé kvality velice různý a nejvíce líbivý ten z nejlepšího mikrofonu! To je při ozvučení pouze kytary samozřejmé. Ale pouze kytara v kapele nehraje a méně může znamena více, může to prospět.
4) zkuste zaexperimentovat s polohou, kombo otočené zády/bokem do publika, vpodstatě jako odposlech, tak moc parády neudělá. Což se bude dát zrovna v případě takovýhohle prcka přežít, pokud to bude znatelně ku prospěchu věci...
5) a pokud jsme u toho pódiovýho šrumlu tak nejvíce se na přeslechách podílejí zpěvové mikráky, které chtě nechtě musí mít vysokou citlivost a není neobvyklé, že bicí a kytary z něj lezou tak nahlas, že je nemusíš zvučit ...