Co se týče beden, jsem zastáncem spíše toho uzavřeného řešení. Vysvětlím proč.
Co potřebuju na pódiu? Především tvrdý, konkrétní zvuk. A pokud jde o "hutnost"- pocit těch "plných" basů nedělají ty nejnižší frekvence, ale naopak spíš středobasy, tedy frekvence mezi 100 (možná trochu níž) a 200, možná 250 Hz. Na což hřeší spousta výrobců "komerční" elektroniky a často i renomovaní výrobci u svých komerčních řad. (Sluchátka nebo bedny, které basy ve skutečnosti moc nehrají, zato mají přehulený středobas a potrhané středy.)
Ty úplně nejnižší frekvence znějí poměrně tvrdě - ale hlavně mají jednu (na pódiu poměrně výraznou) nectnost. Šíří se všesměrově a mají tendenci lepit se na všechny mikrofony v okolí (a následně přidělávat vrásky zvukaři). Pro vysvětlení mého přístupu: na konci osmdesátých let a začátku devadesátek jsem hrál a dělal zvukaře v klubu (a užil jsem si s tím své) pak jsem dlouho pauzíroval a k muzice se začal vracet velmi pomalu během "desítek". Takže nijak netoužím po tom, aby se mi membrána reproduktoru plácala jako třtina ve větru a hrála frekvence, které oč méně ve skutečnosti slyším, tím větší "bordel" mají tendenci na pódiu dělat.
Takže když jsem se před časem rozhodl udělat si novou bednu (a už jsem věděl, co chci) zvolil jsem si 10" "tvrdý a rychlý " reproduktor (B&C speakers 10CLA64), neodym, s poměrně velkou citlivostí. Bednu jsem si navrhl uzavřenou, s objemem odpovídajícím přibližně ekvivalentu pro dané repro, asi 20l a co nejlehčí konstrukce. Takže jsem provedl lety ověřené konstrukční řešení (které s nástupem lehkých beden začal používat třeba Trace Elliot.
) tedy stěny z překližky 6mm (přední deska 10mm) a s klecovou výztuhou a s vyztuženými rohy. Sice poměrně pracné, ale vzhledem k nízké váze se to vyplatí, hmotnost celé osazené bedny je cca 5,5 kg. Stěny jsou ještě navíc zevnitř "vymazány" modelářským Purexem, tedy Pu lepidlem s vyšším "vypěnením" než běžná truhlářská lepidla), což zvýší tuhost a zatlumí možné vibrace (podobné řešení se používá v jádrech lyží nebo vrtulí).
Výsledkem je lehká, kompaktní bedna, která hraje až překvapivě (pro mě, zvyklého na "historické" výbavy) dobře a nahlas. Bez problému utlačí zkušebnu, hospodu, pódium menšího klubu - a když jsem před časem hrál na trochu větším otevřeném pódiu (venku) tak i když jsem měl hlasitost na Elfu skoro na maximum (což normálně nepotřebuju) tak nejenže stíhala, ale neměla tendenci lepit se na mikrofony na bicích o kousek vedle a tím "gumovat" zvuk. Zvlášť to poslední je podle mě hlavní výhodou tohoto řešení.
Marcus Miller P5 + SBN 40/ Warwick Streamer 5 NTI + Sadowsky SBN 40/ Jolana Superstar FL (aktiv SD PB)+ Thomastik JF344 + HB Bass camp > TE Transit B > TE Elf > 1*10" box BC 10CLA64 // Do lesa HB B-30 > Joyo MA-10B
Flatwound Club #4