D. Lakin Basses Bob Glaub

Rok výroby: 2014
Země původu: Korea

Pan P. mi zapůjčil basičku, na kterou jsem se velice těšil, už jen z toho důvodu, že pochází prakticky ze stejné rodiny jako nástroje Lakland, kterých jsem v posledních letech měl možnost zkusit opravdu hodně, a žádný mě nezklamal. Firmu Lakland založil Dan Lakin a Hugh McFarland v roce 1994. V roce 2010 Dan Lakin firmu opustil a založil si vlastní značku D. Lakin Basses a vyrábět začal v Koreji v roce 2014, ale dělaly se i americké nástroje, ale v poslední době to nevypadá s firmou vůbec dobře, nevím, co se děje. Webové stránky nefungují a poslední příspěvek na facebookovém profilu je z prosince 2017, a nikde žádné informace. Každopádně ale nejen, že tahle basa existuje, ale navíc i skvěle funguje, takže jdeme na to.

Popis, konstrukce, parametry

Nástroj je typu Precision s jedním děleným snímačem. Tělo je z olše, lesklý lak je v barvě Olympic White. Krk je javorový s palisandrovým hmatníkem, který nese jednak úžasné obdélníkové výložky z perleti, místo obvyklejších malých kulatých orientačních značek, a také má fešácké bílé lemování (binding). Hlava nástroje je v provedení matching headstock, má tedy na vrchní straně stejný bílý lak jako tělo. Elegantní a líbivé. Nástroj měl být evidentně konkurencí pro řadu Skyline od Laklandu vyráběnou tehdy také ještě v Koreji, ale kromě výše uvedených elegantních drobností má mechaniky nejen pod licencí Hipshotu, ale přímo od Hipshotu. Jedná se o typ HB1. Jsou výtečné a mají absolutně hladký chod. Hlava má originální tvar, pravda asi se nebude líbit každému, mně osobně se líbí velmi.

Všimli jste si sériového čísla? Údajně předchozí a zároveň první vlastník se znal osobně s Danem Laklinem, a toto by měl být jeho první sériově vyrobený nástroj vůbec.

Šířka krku na ořechu (nultém pražci) je 44,45 mm a krk mi sedí celkem příjemně do ruky, přestože mám radši nepatrně užší, a hlavně plnější provedení. Mimochodem ořech je kostěný, nikoli z plastu jako u zmíněné řady Skyline od Laklandu. Ale abych jen nechválil, tak si povšimněte nestejných roztečí zářezů pro struny. Prostřední dvě struny jsou o něco blíž k sobě než s krajními strunami. Po zkušenosti s nástrojem Aleše Vychodila (recenze) a mým bývalým Deluxe Jazz Bassem od Fenderu (recenze) mám skoro pocit, že se to tak dělá běžně a schválně. Ne, není to v pořádku, odmítám to uznat. Je to fail. Naštěstí relativně snadno opravitelný.

Kobylka je opravdu hodně masívní a umožňuje protažení strun skrz tělo. Snímač by měl být z vlastní produkce a zvukově se opravdu povedl, ale o tom až v sekci zvuk. Ovládání je klasicky tvořené celkovou hlasitostí a tónovou clonou.

Pickguard je třívrstvý v provedení brown tortoise shell.

A ještě jednu velice potěšitelnou drobnost, nebo spíše pro mě zásadní věc, bych rád zmínil. Matice pro štelování výztuhy krku je v jeho patce a je v provedení s kolečkem s otvory. Tohle provedení miluju i na Music Manech, protože umožňuje pohodlně štelování bez povolování strun a bez nutnosti používat nějaké speciální nástroje nebo dokonce sundávání krku. Bravo, konečně někdo další se k tomu odhodlal.

Baskytara váží 3,9 kg a na popruhu se nepřevažuje, což přičítám té relativně malé hlavě. Na problém přepadávání na hlavu jsem hodně citlivý, takže zde tleskám a jsem velice spokojen.

Zvuk

Zvuk mě dostal. Jedná se totiž o můj oblíbený Precision z padesátých, eventuálně sedmdesátých let. Zvonivý, vrčivý, kousavý a průrazný. Žádný šedesátkový zastřený huhňa. Slap není problém, parádní zvuk se zkreslením. Tady jsou ukázky. Nahráno je to s plně otevřenou tónovou clonou, použité struny jsou niklové Elixiry 45-105 ve velmi dobrém stavu. Není-li uvedeno jinak, jsou nahrávky provedeny rovnou do zvukové karty a jen normalizovány, žádný postprocesing.

"Povinné" ukázky

Hra mezi snímačem a krkem
Hra nad snímačem
Hra mezi snímačem a kobylkou

Bonusové ukázky

Ukázka ve stejném pořadí jako výše
Slap

Následuje nahrávka přes kompresor TC Electronic SpectraComp (recenze) a hlavně přes Darkglass Alpha Omega Ultra (recenze) se zapnutou simulací aparátu, abyste měli alespoň trochu představu, jak baskytara zní naživo.

Nahrávka přes Darkglass prsty, pak se zkreslením a nakonec slapem.

Hodnocení

Perfektní nástroj se skvělým zpracováním, až na tu spíše kosmetickou drobnost na ořechu, výtečným zvukem a příjemným vzhledem. Chválím i pohodlné štelování a výborné vyvážení nástroje na popruhu. Zkoušku s bluesovou kapelou a tímhle blonďákem jsem si velice užil. Nástroj není, i přes uvedenou zemi původu, z nejlevnějších, a v každém ohledu se může směle svou kvalitou rovnat i špičkové (USA) produkci.