PCslovník: hesla,názvy,zkratky... týkající se tvorby hudby na PC

Toto téma by mělo sloužit coby rejstřík hesel, pojmů, zkratek apod., se kterými se běžně setkáváme v hudební hatmatilce a zejména nově příchozí často nevědí, která bije a zbytečně zakládají stále nová témata

Diskuze a komentáře jsou povoleny, v závislosti na obsahu rád zodpovím a doplním info do prvního příspěvku a původní zprávu následně smažu, jinak pište cokoli je libo, např. i lepší formulace apod. Kritiku a opravy vítám.

Další hesla a zkratky budu doplňovat časem.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

AUX
Zkratka vychází nejspíše ze slova "Auxiliary", což je v překladu "pomocný, výpomocný, přídavný či záložný" - ve většině případů se jedná o (nebo se touto zkratkou značí) alternativní vstup zesilovače sloužící k připojení externích periferií - u nástrojového komba (bývá hlavně u lacinějších modelů) je tento vstup určen např. pro CD/MP3 přehrávač nebo jiný linkový signál (nástroje připojené na tento vstup budou hrát výrazne potišeji neboť jejich signál na vstupu neprochází preampem, ale až koncovým zesilovačem), nejčastěji se se zkratkou AUX setkáme na audio zesilovačích (tam jsou typicky 4 stereo vstupy - TAPE, CD, TUNER, AUX či LINE a všechny mají stejné vlastnosti) či zesilovači domácího kina, kde slouží právě k připojení externího signálu (typycky pro připojení zvuku z TV).
Zřídka kdy toto označení mívá zvuková karta.
Naopak, mixážní pulty disponují hned několika auxy (send+return) a to zejména z důvodu možnosti připojení prostorových a modulačních efektových jednotek či žřídka dynamických a siglálových procesorů, pro které je vhodnějším připojením insertní vstup. pomocí auxů se n amixu také routuje signál do monitorovacích souprav na podiu nebo se posílají jednotlivé grupy nástrojů či samostané stopy např. do podioveho mixu apod.

ASIO
Zkratka pro "Audio Stream Input Output"
ASIO je ovladač (driver), kterej vymyslela firma Steinberg (např. SW Cubase/Nuendo/Wavelab). Takovýto ovladač zaručuje nízkou latenci (zpoždění) a to proto, že z cesty mezi zvukovou informací a zvukovkou vyřadí běžný ovladač DirectSound - tím přeskočí mnoho intermediálních aplikačních vrstev.

Použití ASIO ovladače tak prakticky propojuje DAW přímo se zvukovkou... bez případných mezivrstev a meziprocesů.

Většina karet s ASIO samozřejmě podporuje i DirectSound, tzn. že nazvučí i Windows, přehrávání MP3, DivX ale i hry. Některé karty však mají driver napsaný jinak a např. hry umí nazvučit z části nebo vůbec (mám přímou zkušenost s E-MU 1212m, která uměla jen některé hry nebo jen část hudebního doprovodu).

Také většinou platí pravidlo, že pokud provozujeme nějaký SW na ASIO driver, v tu samou chvíli nejde zvuk v aplikacích běžících na DirectSound. Vyjímkou jsou některé karty, které mají multipodporu (např. moje Yamaha 01x, ale také tuším některé karty od M-Audio) a zvládají ozvučit vše "najednou" což je alespoň pro mě velice praktická výhoda.

ASIO4ALL - jak název napovídá, jedná se o univerzální asio ovladač, který podporuje většina low-end onboard zvukovek, ale také např. některé "lepší" spotřební zvukové karty (např. různé typy Creative apod.). S tímto ovladačem je možné dosáhnou relativně nízké latence i na primitivních kartách a provozovat na nich DAW aplikaci. Tyto karty všeobecně na tvorbu hudby nedoporučuji, hodí se v nouzi spíš pro příležitostné DJ's nebo člověka, který tvoří z instrumentů a samplů pouze na PC a nemíní investovat žádné další prostředky. Pro nahrávání externích signálů v rozumné kvalitě jsou tyto karty prakticky nepoužitelné.
Tento ovladač je free a stáhnout si jej můžete zde: http://www.asio4all.com/

DAW
Zkratka pro "Digital Audio Workstation".
Je to praktické a jednoduché označení zejména pro SW aplikace, ale také digitální HW utvářející domácí či profesionální studio.

V našem případě tvoří DAW zpravidla nějaký
- tracker/sekvencer
Cubase
Nuendo
Sonar
Logic
Reaper
Samplitude
Audacity
Audition
Garageband
FL Studio
Ableton Live
Reason
Pro Tools
- pluginy (VST, Direct, apod.)
Sem patří veškeré efekty, od prostorů po modulace a dynamiku...
Tady asi k nejznámějším bude patřit
Guitar Rig od Native Instruments, obdoba GTR od Waves nebo třeba AMPEG SVX od IK Multimedia...
- instrumenty
Kdo kromě nahrávání basy a efektování ještě tvoří, aranžuje atd., tak určitě použije celou řadu virtuálních instrumentů (VSTi) a modulů. Developeři VSTi jsou různí a je je jich mraky.
- končí to povětšinou zvukovou kartou a studiovými monitory, případně HW moduly a DAW ovladači...
- Existuje však také speciální edice OS:
Microsoft Windows XP Pro Digital Audio Workstation Edition, chová se naprosto stejně jako běžná XP, ale neobsahuje zbytečné grafické přechody apod., takže připomíná spíše Win95, z instalace je vyřazena naprostá většina nepotřebných služeb a dalších fukcí, včetně her a podobných blbin. SW je tuším pouze v angličtině.

Čili už v klidu můžete odpovědět na otázku "Jakej používáš DAW?"

MIDI
MIDI - "Musical Instrument Digital Interface" je standardní komunikační protokol definovaný od roku 1982, který umožňuje elektonickým nástrojům (zejména masterkeyboardy, syntesizery, grooveboxy, samplery a v neposlední řadě PC -DAW- apod.) vzájemnou komunikaci, kontrolu a synchronizaci. MIDI neobsahují, nezaznamenávjí ani nepřenášejí AUDIO události (signál), jsou to pouze data která obsahují informace zejména o pitch (výšce), velocity (intensitě, hlasitosti) a lenght (délce) not, ale samozřejmě celou řadu dalších informací (panorama, vibrato) včetně obecných informací o tempu atd.

Troba hudby s midi
V praxi to potom vypadá takto: Máme např. sampler nebo groovebox (zde budu popisovat práci s groveboxem E-MU MP7) obsahující příslušné vzorky zvuků - prostě samply. Budeme tvořit pattern složený z kick, snare, hihat, basy a treba synth linky. Začínáme - nastavíme tempo (BPM) délku (takty - Bars) a doby (Beats, též rytmus)), tzn. např 8 taktů a rytmus 1/4. Vybereme z banky zvuků požadovaný kopák a nasázíme do rytmu, můžeme buď grid metodou - oblíbená hlavně u sampleru a rompleru (groveboxu) nebo přesným step sekvencerem (to je vhodné hlavně na PC, kde je vše přehledné) nebo můžeme použít live záznam pro maximální autentičnost a jednotlivé údery naklapat ručně. Tímto způsobem vlastně zadáváme do patternu noty, které dle přesných a námi zadaných kriterií přehrají daný sampl. Podobně nasázíme zbylé instrumenty a máme hotový jeden pattern, nyní vytvoříme další, který bude obsahovat buď variace předešlého nebo zcela nové instrumenty, v závislosti na aranži a vývoji skladby... Ve finále máme několik patternů a ty zařadíme časově za sebe čímž vznikne song, neboli celá skladba... V rámci patternu můžeme upravovat jakékoli dostupné vlastnosti, od výše uvedených zakladních až po úpravu filtrů, obálek, fx ad. - se stisknutym REC se změna uloží a nadále se přehrává jak chceme.
Pokud se toto zdá někomu složité, vězte, že není. Trochu jiný přístup, přívětivější prostředí a širší možnosti editace a konstrukce celé skladby samozřejmě nabízí software v kombinaci s
počítačem.

Obě tyto "skupiny" (HW+SW) se však dají právě pomocí MIDI geniality synchronizovat a lze využít vzájemné komunikace mezi počítačem a HW jednotkou. Na počítači lehce připravíme a editujeme MIDI události, které se následně odesílají do HW a tam generují audiosignál.

Latence (Latency)
Nejzákladnější parametr, který zcela zásadně ovlivňuje práci hudebních softwarů.
Pokud AD převodník zdigitalizuje zvuk (což se děje "ihned"), tak doba následného zpracovaní v počítači již je dána celou řadou věcí. Je jasné, že jde o to, aby toto zpoždění bylo co nejmenší. Výkonnost počítačů je v dnešní době již ve většině případů dostačující a nejzákladnější součástí, která latenci ovlivňuje, je ovladač - driver, tedy software dodávaný se zvukovou kartou a řídící komunikaci mezi počítačem a kartou. Audio signál po digitalizaci (vzorky, samply...) se zpracovává po dávkách, které se načítají do vyrovnávací paměti - bufferu. Driver určený pro audio aplikace umí velikost či počet těchto bufferů měnit a tím přímo ovlivňovat latenci. Zpoždění pak měříme v milisekundách. Dá se říci, že rozlišovací schopnost (slyšitelnost zpoždění) se začíná projevovat od 20 milisekund výše. Pod 10 milisekund už to bývá dostačující. Nejlepší systémy se dostávají i k hranici okolo 2 milisekund. Část článku převzata z Muzikusu

Latence je tedy zpoždění - čas, který uplyne od příchodu signálu na vstupu AD konverze (z analogu do digitalu) přes procesing v DAW SW až po opětnou DA konverzi (z digitalu na analog).
Latencí netrpí jen zvukové karty, ale i SW pluginy a HW komponenty - např. rackové jednotky (ty lepší mají výrobcem udanou latenci v manuálu a pokud DAW SW umožňuje korekci latence externího zařízení není co řešit) a zejména digitální efekty (takovej Whammy pedál od DigiTechu, to byla teda síla ).

VST
VST - anglicky "Virtual Studio Technology", je rozhrání, které bylo vyvinuto známou firmou Steinberg. Většinou se jedná o dynamické knihovny (*.dll) plus presety atd.
Jedná se o interface, na kterém staví spousta profesionálních i free developerů virtuální efekty, ale i celé nástroje (VSTi) ("i" jako instrument), čítající často i několikagigové banky zvuků...

Během let se z VST pluginů stal standard, takže se v současné době dají použít ve většině komerčních i freewarových DAWs.