Doplním změny v roce 2017 oproti roku 2010 kdy psal Aidamos recenzi:
Struny jsou nově dodávány v zataveném sáčku (design obalu zůstal stejný) a jsou tedy chráněny proti atmosférickým vlivům. Jednotlivé struny jsou v sáčku poté vloženy zcela volně.
Cena je v současnosti (04/2017) o něco vyšší 1.050-1.290Kč podle e-shopu.

Tak zatim jsem je zkusil nasucho a pres zvukovku do sluchatek a zkusmo nahrat. Oproti Chromum jsou zvukove temnejsi, prijdou mi celkem posazeny do nizsich stredu a jelikoz jsou novy tak i celkem cinkaj. Zvukove super, s tim rickem si sedli. Uvidim po delsi dobe. Jinak jsou trochu hrubsi na povrchu (coz jsi dobre zdokumentoval na fotce) a prijde mi ze maji snad o neco vetsi tah nez Chromy nebo jsou subjektivne tvrdsi, coz mi vyhovuje.

 no zajimalo by mne porovnani trecma s chromama je to podobne nebo jeste vetsi ?  na mne byli i ty chromy moc ..

Rotosound Jazz Bass RS 775LD

Rok výroby: 2024
Země původu: Velká Británie
Cena: 1 600 Kč

Úvod

Nějak jsem  zase zatoužil po letech prubnout tyhle hlazenky, tentokrát na pětku. Mám rád niklové hlazenky Thomastik, chtěl jsem ověřit, jestli tohle díky velkému obsahu niklu bude zvukově podobné, ač s podstatně větším tahem (viz příspěvek výše), a jelikož navíc byly v náramné slevě, tak jsem prostě neodolal.

Popis

Prodávají se v kovovém zataveném obalu, uvnitř jsou už volně, ale mají tam pytlíček se silikagelem, což je moc fajn. Materiál opředení je monel, což je slitina kovů, kde niklu je cca 65% a mědi cca 30%. Díky tomu velkému podílu niklu mě napadla právě analogie s Thomastiky. Hlazené vinutí je podobně hrubé jako mají Thomastiky, ostatně v původní recenzi úplně nahoře je srovnávací fotka s dalšími typy hlazenek.

Tloušťky strun jsou 45-65-85-105-130 tisícin palce. Hedvábné opředení konců mají červené, na straně u kobylky jsou barevné válečky v britských barvách.

Hrubší vinutí i celkem klasická vlastnost nových hlazenek, že jakoby lepí, drhnou, je jen dočasná záležitost, po pár hodinách hraní se struny vyleští a pěkně kloužou, jak člověk od hlazenek čeká.

Zvuk

Výše psal Kiwi, že zažívá stejnou zkušenost jako několik lidí na Talkbassu - struny E a A jsou "cinkavější", než D a G, ty jsou tupější. Ano, je tomu skutečně celkem překvapivě tak. H, E a A krásně zvoní, vrní, mají naprosto konkrétní zvuk, ale D a G jsou trochu pod dekou, nevím, co bylo důvodem to tak vyrábět. Nicméně potom v kapelním kontextu a v nahrávkách jsou ty tupější struny parádně tučné, zvukově se srovnají. Ani slap kupodivu nezní úplně blbě. Udělal jsem nahrávku, tím slapem jsem v ní začal, pak následuje ukázka prsty bez a se zkreslením. Nahrané je to na mou baskytaru Fender American Professional II Precision Bass V.

Nahrávka

Zvuk, jak slyšíte, je hodně kovový. Krásně lze dosáhnout klepavého zvuku jaký má Steve Harris z Iron Maiden, kterému právě Rotosound dělá signature typ strun, mimochodem padesátek, které opravdu musí mít už extrémní tah. Tu jeho tříprstou techniku neumím, takže jsem se ten pádivý klepavý zvuk dostat do nahrávky ani nepokoušel. Ale zase díky vysokému tahu, a tedy i menšímu rozkmitu, lze na těchto hlazenkách nastavit až extrémně nízký dohmat bez drnčení, zato právě s tím klepáním o pražce, máte-li ho rádi.

Hodnocení

Skvělé hlazenky ojedinělého charakteru, takto zvláštně kovový zvuk jsem u jiných hlazenek snad nezažil, a že jsem jich zkusil už hodně, možná to je tím monelem. Monel nejspíš bude stát za další věcí, kterou jsem zjistil v okamžiku, kdy jsem struny sundal a natáhl jsem na basu jen poniklované ocelové roundy. Vstupní citlivost na zvukové kartě jsem měl nastavenou stejně jako u monelových hlazenek, ale signál mi najednou lítal kompletně do červeného, takže monel evidentně neposkytne snímači tak silný výstupní signál, což díky třiceti procentům nemagnetické mědi v něm se jeví dosti pravděpodobné.