Téma: De Gier BeBop 4
De Gier BeBop 4
Rok výroby: 2012
Země původu: Nizozemí
Aktuální cena: 4 285 € ~ 110 000 Kč
Úvod
De Gier je nizozemský výrobce kytar a baskytar, celým jménem Sander de Gier. Od ruku 1995 spolupracoval s jiným kytarářem, učil se. Od roku 1996 už fungoval samostatně, ale nejvíce se zabýval opravami. Když začal s výrobou svých nástrojů, byly konstrukčně spíš moderního pojetí, ale nebyl o ně velký zájem. Klasické klony baskytar Fender zpočátku nestavěl, ale pak se do nich pustil. Zákazníci si je žádali už léta, ale Sander je vždy odmítal, protože měl pocit, že jich je dost. Trvalo nejméně pět let, než si uvědomil, že jde spíše o důvěru než o technické specifikace. Baskytary Origin a Elevation přinesly Sanderovi uznání jako kvalitnímu staviteli a lidé měli důvěru, že když postaví Jazz Bass, bude to skvělá baskytara. Pro Sandera, který vždy vycházel z vlastní kreativity, to byl obrovský obrat a od té chvíle už vycházel z tradice. Ukázalo se, že model BeBop předčil jeho představy, když Marcus Miller koupil prototyp a první objednávka přišla od Richarda Bony – zde video z jeho převzetí v roce 2010 (posuňte si čas videa klidně na 0:55).
https://www.youtube.com/watch?v=xVab_CbwecE
Lidé se okamžitě začali ptát: Budete teď dělat i P? A tak do roka následoval Soulmate. Mimochodem, jeho recenze je ZDE.
Popis, parametry, konstrukce
Jedná se o baskytar typu Jazz Bass s několika inovativními prvky. Tělo je z jasanu v bílém lesklém laku Olympic White.
Krk je nepřekvapivě z javoru, ale hmatník není z palisandru, ale z dřeva nazývaného African Blackwood. Není tak tmavé jako eben, je spíš blíže k tomu palisandru. Orientační značky jsou kulaté, perleťové.
Hlavice nástroje má zajímavý tvar, dosti odlišný od typického Fender tvaru, líbí se mi. Navíc významným ubráním dřeva a použitím ultra lehkých mechanik Hipshot se vyloučí mnou nenáviděné přepadávání na hlavu. Baskytara celkově váží 4,25 kg a její vyvážení na popruhu je vážně dokonalé. Mechaniky, ostatně jako zbytek hardwaru, je v černé barvě, přední strana hlavy je opatřena stejným lakem jako tělo, jedná se o tzv. matching headstock. Šířka krku je typických 38,1 mm, jeho profil je spíš takové to obvyklé C.
Možná jste hledali, kde je možné se dostat k výztuze krku. Ta je trochu nešťastně umístěná pod pickguardem, asi by nebyl problém udělat v pickguardu výřez, dnes už to tak de Gier dělá standardně. Pickguard je třívrstvý, bílý, a jak vidíte, je bělejší než barva těla. Stejně je provedený kryt elektroniky na zadní straně těla.
Logo de Gier nese i kobylka, aby ne, jedná se o vlastní konstrukci. Kobylka umožňuje štelování ve čtyřech směrech, na každém kameni je celkem pět červíků. Ten z čela kamene ve směru od snímačů zamyká polohu sedla kamene, lze tedy štelovat rozteč strun. Tři červíky štelují výšku kamene a díky tomu červíku blíž ke konci struny je možné udělat i náklon kamene. Poslední červík uzamkne polohu celého kamene v základně kobylky. Trochu obtížné je štelování ladění oktáv, protože chybí obligátní vodící šroub, takže se musí povolit zamykací červík, případně povolit struna, ale jde to udělat i jen s jejím odlehčením odtažením, pak pohnout kamenem v požadovaném směru, ale nesmí to člověku ustřelit moc, to je pak docela honička. Nemám tohle řešení moc rád, ale povedlo se mi seřídit nástroj bezproblémově hned napoprvé, neulítlo mi to, ale vodící šroub mám rozhodně radši.
Snímače jsou jednocívkové, jsou od firmy Nordstrand, konkrétně typ NJ4. Zajímavá je elektronika. Směrem od krku ke kobylce je to v pořadí: hlasitost krkového snímače, hlasitost kobylkového snímače, tónová clona, a nakonec je dvoupolohový otočný přepínač pasívní/aktivní elektroniky. V jedné poloze je klasické pasívní zapojení, v druhé poloze je aktivní zapojení, které jen přidává basy, nic víc. To, jak moc se basy přidají, lze nastavit bílým trimerem pod zadním krytem. Jeho rozsah je dostatečný a rozumný, přidání basů, i když člověk dá trimer naplno, není přehnané.
V těle baskytary bohužel nejsou maticová pouzdra, používají se klasické vruty, dvě díry měly totálně stržené závity, musel jsem je zaslepit extra tvrdou špejlí, kterou pro takové případy používám, a znovu proříznout.
Zvuk
Zvuk je zkrátka a jednoduše typický Jazz Bass. Zvukově variabilní, kdo to tak vyžaduje, mě nejvíc vždycky seděl zvuk na oba snímače naplno. Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty a s plně otevřenou tónovou clonou v pasívním režimu a dále jen normalizovány, tedy ponechány bez postprocesingových úprav. Hráno nad aktivním snímačem, v případě obou hráno mezi nimi. Použité struny jsou nové roundwound Thomastik-Infeld Power Bass EB 344 v netradičních tloušťkách 47-68-80-107 tisícin palce.
"Povinné" nahrávky
Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky
Bonusová ukázka ve stejném pořadí jako výše
Abych ukázal funkci aktivní elektroniky přidávající basy, dal jsem vnitřní trimer naplno, a nahrál ukázky ve stejném pořadí jako výše, vždy nejdřív pasiv, pak aktiv.
Nahrávka se simulací aparátu, v jedné části je použito i zkreslení, a nakonec hra slapem. Hráno na oba snímače.
Hodnocení
Skvěle zpracovaný nástroj s prémiovými materiály a hardwarem, a nejinak s výtečným zvukem s nápomocnou neotřelou aktivní elektronikou. Ta by se hodila zejména při hraní rovnou do pultu nebo DI boxu, eventuálně bych ji určitě zapnul při hraní jen na kobylkový snímač, tam to přitlačení na basech je žádoucí. Na použitý jasan je ještě hmotnost nástroje rozumná, a velice kvituju dokonalé vyvážení na popruhu. Mimochodem, k nástroji je dodáváno krásné, bytelně polstrované pouzdro z měkoučké, ale odolné koženky.
Webové stránky: https://www.degierguitars.com/basses/bebop/
