Sadowsky NYC Original P

Rok výroby: 2005
Země původu: U.S.A.
Současná cena podobných nástrojů cca 5.800 $ ~ 125.000 Kč

Úvod

I na nástroj od firmy Sadowsky je to poměrně raritní záležitost, která má svou předlohu v modelu Fender Precision Bass z roku 1955. Má tedy na těle zkosení na pravou ruku a vzadu vybrání na bříško. Jak je u firmy Sadowsky takřka pravidlem, má očekávatelně i dvoupásmovou aktivní elektroniku se souběžně použitelnou tónovou clonou.

Popis, parametry, konstrukce

Tělo je z olše v lesklém laku v provedení dvoutónového sunburstu, krk je javorový s ceněným brazilským palisandrem na hmatníku. Pražců je dvacet, orientační značky vintage zahnědlé. Pražce jsou samozřejmě perfektně zapravené.

Ladící mechaniky se sice honosí logem Sadowsky, ale ve skutečnosti je to Hipshot HB1, což je samozřejmě špička. Krk má nečekaně jazzbassovou šířku 38,1 mm na ořechu (nultém pražci), což nevyhledávám, nicméně profil krku je poměrně plný, celkem mi do ruky sedí dobře.

Snímač je typický pro nejstarší typy baskytar Fender Precision, jedná se o jednocívkový (singl) typ od firmy Lolar. Ovladači je hlasitost, tónová clona, jejímž vytažením se vyřadí dvoupásmová aktivní elektronika na sdruženém (stacket) potenciometru, kdy dole jsou basy, nahoře výšky, tradičně pro Sadowskyho obojí s pouhým zdvihem. Zásuvka nástrojového kabelu je díky použité elektronice pak na boku těla. Pickguard je třívrstvý čistě bílý. Přístup k výztuze krku je pohodlně dostupný pomocí kolečka v jeho patce. Tento systém miluju.

Baskytara váží jen 3,75 kg a překvapivě vyvážení na popruhu je perfektní, na hlavu basa nepřepadává, zřejmě k tomu pozitivně přispěl úzký krk.

Zvuk

Tenký krk přispěl k dobrému vyvážení, ovšem opět, jako již několikrát u Precisionů s jazzbassovým krkem, mi díky tomu tenkému krku přijde i malinko tenčí zvuk, nemůžu si pomoci, prostě to tak vnímám, ač je to možná jen subjektivní pocit. Jinak zvuk je pevný, čitelný, chroupavý, a to i s použitými novými ocelovými hlazenými strunami Sadowsky 40-100. Dohnat se dá leccos i přítomnou aktivní elektronikou, ač mě zvuk baví více v pasívním režimu. V aktivním režimu i se staženými korekcemi je zvuk "nasteroidovaný", obsahuje více výšek, tedy když už něco přidám, tak basy, a výšky musím stáhnout tónovou clonou, jinak je to peklo. Snímač tedy ovšem ale brumí, chtělo by to v tomto formátu dělené cívky, ostatně Daviďák, kterému opět děkuji za zápůjčku, má již takový na cestě od mistra Tůmy, ten bude fajn.

Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Tónová clona vždy plně otevřená, a všechno jen v pasívním režimu.

"Povinné" ukázky

Hra mezi krkem a snímačem
Hra nad snímačem
Hra mezi snímačem a kobylkou

Bonusová ukázka ve stejném pořadí jako výše

Ukázka se simulací aparátu prostřednictvím Zoom MS-60B, použito zkreslení a slap, při prstové technice hráno nad snímačem.

Hodnocení

Perfektní zpracování, top kvalitní materiály a hardware, dobrý zvuk, který výborně funguje v kapele. Oceňuji dokonalé vyvážení na popruhu, ač by mi více vyhovoval širší krk, který by to vyvážení jistě zdramatizoval, holt je tu vždycky něco za něco. Upřímně řečeno, moc mi k tomuto typu baskytary nesedí ta aktivní elektronika, ač přiznávám, že v některých případech, např. při hraní rovnou do mixpultu/DI boxu, může být velice nápomocná. Osobně musím přiznat, že mě nástroj nějak extra zvlášť nebaví, uvítal bych spíš sprostší provedení v podobě klasiky od Fenderu, zde mi to přijde trochu sterilnější, ale je to jen můj názor, tak mě za něj nekamenujte.