Téma: Harley Benton MV-4MSB Gotoh BM
Harley Benton MV-4MSB Gotoh BM
Rok výroby: 2022
Země původu: Čína
Cena: 5.500,- Kč
Koupeno: https://www.thomann.de/cz/harley_benton_mv_4msb_gotoh_bm.htm
Úvod
Harley Benton je značka nástrojů a hudebních zařízení německého obchodu Thomann. Snaží se o co nejvyšší kvalitu za velice nízkou cenu, a to někdy až vysloveně směšnou.
Popis, parametry, konstrukce
Jedná se o čtyřstrunnou baskytaru s krátkou menzurou, tzv. short scale. Menzura je 30" (762 mm). Typově baskytara vychází z modelu Fender Mustang Bass. Mustangy miluju, stejně tak obecně krátkou menzuru. Jen pro pořádek pro méně znalé, standardní, obvyklá, nejčastější menzura je 34" (864 mm), která se označuje jako long scale, prodloužená menzura je 35" (889 mm) a výjimečně i více. Někteří výrobci dělají i tzv. medium scale, tedy např. 32" (813 mm) a podobně. Ale to jsem se trochu zakecal, tak jedeme dále. Tělo je překvapivě z olše, ač se u levných nástrojů často používá agathis, nyatoh, lípa a podobně. Provedení laku těla je pojmenované Burgundy Mist, už jsem jeden nástroj v této barvě měl v ruce, barva se stala pro mě podobně oblíbenou jako Candy Apple Red. Podle množství světla je to něco mezi růžovou a fialovou, strašně se mi líbí, ač asi nebude pro každého.
Mimochodem tento nástroj se vyrábí v šesti barevných provedeních.
Krk je z javoru, a to tzv. pečeného (roasted), respektive píší karamelizovaný kanadský javor sycamora. Tato tepelná úprava javoru je v současné době hodně populární. Ono pečení je speciální tepelná úprava, která se dělá tak, že se ve speciální komoře, kam se vloží dřevo, vytvoří vakuum, dokud vlhkost ve dřevu neklesne na 0% a pak se to dřevo vystaví tlaku páry o teplotě 230 až 240°C dokud jeho vlhkost nevzroste na 6%. Výhodou takto upraveného dřeva je rozměrová stabilita, odolnost proti vlhkosti a také snížení hmotnosti. Navíc javor krásně zhnědne, jak píší i zde, zkaramelizuje. Dokonce i tchoří pruh (skunk stripe) je z pečeného javoru, ale jak vidíte v tomto případě je extrémně tmavý, označuje se to jako typ dřeva roseacer, a obecně slouží jako náhrada palisandru (rosewood).
Další náhrada palisandru se odehrála na hmatníku. Ten je v tomto případě ze dřeva Indian Laurel, tedy dřeva podobného i indickému palisandru. Jeho použití mě neuráží, je to moc pěkné dřevo. Hmatník je lemovaný (tzv. binding), pražců je 19, orientační značky jsou z umělé perleti, na bílém bindingu jsou černé. Začištění pražců je perfektní.
Hlava je opatřena stejným barevným lakem jako tělo (tzv. matching headstock), logo je s kovovým efektem, elegantní, doplňující nápis "Deluxe Series" je v tomto případě poměrně opodstatněný. Už jsem jeden nástroj z této řady měl, ale o nějakém luxusu tenkrát v žádném případě nemohla být ani řeč (recenze). Na hlavě je i otvor přístupu ke štelování výztuhy.
I při této až překvapivě nízké ceně vnímám zařazení nástroje do řady "Deluxe" jako celkem oprávněné. Nejen matching headstock a binding hmatníku, ale i použité ladící mechaniky Gotoh GB-7 k tomu opravňují. Mechaniky jsou to opravdu špičkové, vyrobené v Japonsku, lehké, elegantní a s perfektně hladkým chodem. Z nich jsem vysloveně nadšený, ač mám osobně radši větší průměry navíjecích trnů. Díky nim je vlastně i to Gotoh uvedeno v oficiálním názvu nástroje.
Z čehož nadšený nejsem, je chyba ve specifikacích, kde se uvádí, že šířka krku na ořechu (nultém pražci), který je mimochodem z grafitu, tedy opět zmíněný "luxus", je precižnovských 41,3 mm. Není tomu tak, šířka je jazzbassových 38,1 mm, což já osobně nemám rád, ale tady to celkem zkousnu, i kvůli poměrně plnému "D" profilu krku.
Co už se mi zase líbí, je kobylka Sung Il WB401CR, s mosaznými sedly. Kobylka je vintage vzezření, perfektně zpracovaná, perfektně funkční, moc se mi líbí. Sung je mimochodem korejská firma, a vyrábí moc pěkný hardware, schválně navštivte jejich stránky.
Co naopak absolutně nechápu, je zapojení elektroniky. Snímače od firmy Roswell jsou dva v konfiguraci PJ. Ovšem ovladač je jeden společný potenciometr hlasitosti, a samozřejmě společný potenciometr tónové clony. Tedy je zde upřena obligátní možnost použít každý snímač samostatně. Tohle je prostě špatně. Stačil malý páčkový třípolohový přepínač mezi potenciometry a bylo vyřešeno, na tomhle se šetřit opravdu nemuselo a nemělo. Pickuard je v provedení Shell Brown a je na něm i vintage thumb rest v dolní pozici, kde báječně překáží při slapu. Ten by letěl hned pryč.
Baskytara váží jen 3,3 kg, ale i přes úzký krk a lehké ladící mechaniky velice výrazně přepadává na hlavu. To jsem upřímně řečeno nečekal, a vadí mi to opravdu převelice.
Zvuk
Zvuk je velice slušný. Snímače poskytují poměrně ostrý zvuk, za mě je nutno dost clonit. Ale jinak je zvuk pevný, s dostatkem potřebných středů, mixem se prokousne dobře. Basů je dostatek, a na krátkou menzuru je i sustain srovnatelný s baskytarami s dlouhou menzurou, zkrátka plnohodnotný zvuk. Následující nahrávky byly provedeny rovnou do zvukovky se strunami z výroby. Opět výrobce ve specifikacích neuvádí pravdivé informace, měly by to být struny D'Addario EXL 165, jenže ty mají barevné zakončovací válečky, zde jsou všechny mosazné, čili D'Addárka to rozhodně nejsou, jsou to struny neznámé, každopádně roundwound niklovky s tloušťkami 45-65-85-105. Hráno mezi snímači.
"Povinné" nahrávky
Tónová clona naplno
Tónová clona skoro zavřená
Bonusová nahrávka s postupně zavíranou tónovou clonou, nejprve plně otevřená, pak přibližně na půlku, pak skoro zavřená, a nakonec úplně zavřená
Nahrávka se simulací aparátu prostřednictvím multiefektu Zoom MS-60B, kde jsem použil i hru slapem a zkreslení.
Hodnocení
Pár kousků od této značky jsem měl. Ne vždy to bylo úplně dokonalé, ale většinou jsem nechápal, jak to mohou vůbec za ty peníze vyrobit, a ještě na tom vydělat. U této baskytary to nechápu dvojnásob. Až na to nešťastné přepadávání a nelogicky chybějící přepínač snímačů je to vzhledem k ceně až neuvěřitelně povedený výrobek. Zpracování je velice dobré až výborné, materiály jsou kvalitní, krk je naprosto úžasný, hmatník je skoro až výstavní, slušný až výtečný je hardware, a zvukově to taky není vůbec žádná ostuda, ale slušně znějící nástroj, a bezproblémově seřiditelný. Vzhled je vysloveně elegantní až luxusní, tady označení řady Deluxe, přes neočekávatelně nízkou cenu, je zcela namístě. Kdyby to mnou nenáviděné přepadávání na hlavu bylo výrazně menší, hned bych si jeden identický kousek pořídil také, jak se mi ta basa v ostatních ohledech strašně líbí.
Stránky modelu: https://harleybenton.com/product/mv-4msb-gotoh-bm/
Doplnění recenze
Kamarádu Ondrovi, kterému vděčím za možnost seznámení se s nástrojem, jsem na baskytaře vyměnil kobylku za těžkotonážní Fender Hi Mass Bridge IV Brass, která kupodivu celkem dost pomohla od přepadávání, ale stejně je pořád trochu otravné, ale dá se s tím žít lépe. Navíc jsem vyměnil snímače Roswell za snímače od mistra Tůmy. Co se týká vzhledu kapsy pro snímače, není to nic tragického. Nalezl jsem tam jen minimum pilin, horší je kráter pod kobylkou.
Rovněž "převozní" struny jsem nahradil roundwound niklovkami Ernie Ball 45-65-85-105. Kam se to hnulo zvukově? Zvuk již není tak ostrý, je víc vintage, sametovější, s vyšším zastoupením nižších středů, celkově usazenější s pěkným nástupem tónu. Není to tedy nějak extra velký rozdíl, je slyšet víc až při soustředěném poslechu, ale rozdíl tam je, a k lepšímu, což je podstatné. Ale i tak ve světle tohoto můžu konstatovat, že původní snímače jsou velice povedené. Udělal jsem stejné nahrávky jako v hlavní sekci recenze, můžete tedy porovnat.
"Povinné" nahrávky
Tónová clona naplno
Tónová clona skoro zavřená
Bonusová nahrávka s postupně zavíranou tónovou clonou, nejprve plně otevřená, pak přibližně na půlku, pak skoro zavřená, a nakonec úplně zavřená
Nahrávka se simulací aparátu prostřednictvím multiefektu Zoom MS-60B, kde jsem použil i hru slapem a zkreslení.
Hodnocení II
Rozhodně posun, nepřekvapivě očekávatelně k lepšímu, byť jen drobně, žádný velký zázrak se nekoná, ale vlastně ani nebyl potřeba. Větší posun udělala výměna kobylky k redukci přepadávání. Teď už jen vyřešit to přepínání snímačů. Buď tam navrtat mezi poťáky dírku pro páčkový přepínač, nebo koncentrický (stacked) potenciometr pro samostatné hlasitosti, což je nejjednodušší, a hlavně vratná varianta, eventuálně potenciometr push/push (raději než push/pull) kde v jedné poloze budou oba snímače, ve druhé jen dělený P snímač, přičemž možnost použít samotný kobylkový J snímač se oželí. Ještě mě teď napadla varianta sériového zapojení snímačů, což se mi zvukově třeba na Jazz Bassu líbí nejvíc, a v tom případě je pak funkční taky jen jeden potenciometr hlasitosti. Otázka ale, zda to vůbec řešit. Basa hraje moc dobře tak, jak je, a zvuková variabilita jde udělat pouhým posouváním pravé ruky mezi krkem a kobylkou.
Vzhled baskytary po výměně kobylky a snímačů:
