Téma: Fender Custom Shop Precision Bass 1955 LTD Fiesta Red Relic
Fender Custom Shop 1955 Precision Bass LTD Fiesta Red Relic
Rok výroby: 2016
Země původu: U.S.A.
Popis, parametry, konstrukce
Jedná se o reprodukci druhé verze přeslavné baskytary páně Leo Fendera. Druhé verze, protože ta první verze z roku 1951 neměla zkosení na opření pravé ruky ani vykrojení vzadu, což tento model má.
Tělo je z vybíraného extra lehkého jasanu, což, jak už někteří tušíte, je celkem problém s následným vyvážením na popruhu. Baskytara váží jen 3,5 kg a díky širokému a masívnímu krku padá dost na hlavu. Díky velice nízké váze nástroje se s tím nějak dá existovat, ale přespříliš příjemné nebo pohodlné to není.
Tělo je kryto tenkým nitrocelulózovým lakem v provedení Fiesta Red, tedy ve světle červené barvě. Nitro je opravdu tenké, krásně kopíruje dřevo. Baskytara prošla relicem, tedy procesem umělého zestaření. V tomto provedení vypadá relic velice uvěřitelně.
Relicem prošel i šroubovaný javorový krk z jednoho kusu.
Šířka krku na ořechu (nultém pražci) je 44,45 mm a profil má měkké Vé. Musím říct, že mně osobně perfektně sedí do ruky. Co mi úplně příjemné nepřišlo, bylo relicové odření laku až na dřevo. Není tak hladké, jak by se zdálo, zasloužilo by si to surové dřevo něčím ošetřit. Voskem, olejem, něco takového. Mám baskytaru Music Man StingRay 5 (recenze https://baskytara.com/topic16000) s rovněž nelakovaným javorovým krkem, ale to je úplně jiný pocit, jelikož ten krk je absolutně hladký nejen díky broušení, ale i voskování a napuštění olejem. Tento krk by rozhodně snesl něco podobného a byl by dokonalý.
Reverzní ladící mechaniky jsou v niklovém zašlém provedení, mají hodně tuhý chod, hodila by se do uměle orezlých strojků taky kapka oleje.
Snímač je původní koncepce, jednocívkový, a tedy náchylný na brum. Ovládání je maximálně jednoduché, hlasitost a tónová clona. Kobylka má jen dva kameny, je v zásadě lehce problematické ladění oktáv jednotlivých strun, ale pro nás, co nemáme netopýří sluch je to naprosto v pohodě, je to zkrátka dáno vintage koncepcí a navíc lidi s netopýřím sluchem si stejně takový nástroj těžko koupí.
Pickguard je jednovrstvý bílý, po jeho sundání je naprosto bezproblémový přístup k výztuze krku. Mimochodem i bez pickguardu vypadá baskytara velice dobře, a za mě v některých barevných provedeních dokonce i lépe, viz třeba Sting.
Zvuk
Baskytaru jsem dostal s původními strunami, kterými Fender tyto nástroje běžně osazuje, jsou to hlazené ocelové struny Fender 9050M s tloušťkami .055" - .070" - .090" - .105", jsou to pořádná lana, mají hodně vintage zvuk, a také něco nahráno, ale kupodivu jsem i s nimi stahoval tónovou clonu cca o 1/3. Baskytara se ke mně dostala s hodně prohnutým krkem, uhrát v tomto stavu tato lana bylo velmi nesnadné. Ovšem po přitáhnutí výztuhy krku, a také doštelování polohy a výšky kamenů kobylky, vznikl nízký a velice pohodlný dohmat. Zvuk asi mnohým sedět nebude, má výrazný kontrabasový charakter, kratší sustain, ale jinak je zamilováníhodný. Samozřejmě dokážu si představit baskytaru i s obvyklejšími roundwound strunami, taky jsem její sestřičky stejného střihu s nimi měl, a bývají to agresívní bestie.
Není-li řečeno jinak, následující nahrávky jsou vyvedeny rovnou do zvukovky a kromě normalizace ponechány bez zásahů. Nahrál jsem vždy dvě ukázky. Jednu s plně otevřenou tónovou clonou, druhou s tónovkou staženou přibližně o 1/3.
"Povinné" ukázky
Hra u krku – otevřeno
Hra u krku – zacloněno
Hra nad snímačem – otevřeno
Hra nad snímačem – zacloněno
Hra u kobylky – otevřeno
Hra u kobylky – zacloněno
Následují bonusové ukázky ve stejném pořadí jako výše, ale vše jen se staženou tónovkou o 1/3.
Pro představu zvuku přes aparát jsem předchozí nahrávku protáhl softwarem AmpliTube 4 se zapnutou simulací basového aparátu snímaného mikrofony.
Bonusová ukázka přes AmpliTube
Hodnocení
Skvělá baskytara vintage střihu. Jak zdejší osazenstvo ví, mám rád červené nástroje, ale potrpím si spíš na metlu, tahle narůžovělá červená není až tak můj šálek kávy, ale nijak mě neuráží. Zkusil jsem sundat pickguard po vzoru Stinga, ale nakonec se mi to víc líbí s ním. Baskytara, jak se na Custom Shop sluší a patří, je perfektně zpracovaná a dokonale zrelicovaná, ač já osobně ten relic neocením, a už vůbec ne moje žena (to je ale ošklivá basa). Není, je moc pěkná. Osobně bych ošetřil krk zezadu minimálně voskem, furt jsem měl pocit, že mám ruce od dřevěného prachu. Zaujaly mě silné hlazenky a hlavně ten skvělý zvuk s nimi. Dokonce mě motivovaly k tomu si hlazenky zase pořídit i na můj nástroj, leč nějaké modernějšího ražení.
A ještě travní standard s pickguardem a bez něho...