Téma: Squier Classic Vibe '60s Precision Bass
Squier Classic Vibe '60s Precision Bass
Rok výroby: 2019
Země původu: Indonésie
Aktuální cena: 10.200,- Kč
Úvod
Squier je dceřiná firma vyrábějící hudební nástroje prakticky 1:1 k nástrojům své mateřské firmy, kterou je, jak je všem jistě známo, slovutná značka Fender. Značka Squier byla původně založena jako V. C. Squier Company v roce 1890 Victorem Carrollem Squierem v Battle Creek v Michiganu v USA. Původně se specializovala na výrobu strun pro housle, banja a kytary. V roce 1965 byla společnost zakoupena firmou Fender, která ji v roce 1982 reaktivovala jako značku pro cenově dostupnější verze svých kytar. Ty se vyráběly nejprve v Japonsku, pak v Koreji a v roce 2008 byla výroba přesunuta do Indonésie. Z této továrny je i recenzovaný kousek.
Popis, parametry, konstrukce
Jedná se o nejklasičtější model Precision Bass. První podoba modelu Precision vznikla již v roce 1951, jen s jednodušším tělem, neděleným snímačem a jiným tvarem hlavy. Aktuálnější model blízký současné standardní produkci vznikl v roce 1957, ovšem toto je model dle předlohy z let šedesátých. Padesátkové modely se vyráběly převážně z jasanu s javorovým krkem a hmatníkem, v šedesátých letech přišla olše a na hmatník palisandr. Toto je levný model, takže i materiály jsou levnější. Tělo je tak z topolu, krk je sice javorový, ale hmatník je ze dřeva Indian Laurel, mimochodem český název těchto stromů je vrcholák. Krk je opatřen lesklým lakem, stejně tak tělo, zatímco na krku je pěkný vintage tint, tělo je v barvě Olympic White.
Pražců je dvacet, orientační značky jsou z umělé perleti. Zmíněný Indian Laurel je vzhledově velmi blízký palisandru, nijak mě jeho použití neuráží.
Je pro mě trochu překvapením nebo záhadou, proč má krk zezadu tzv. tchoří pruh (skunk stripe), když má dolepovaný hmatník. Tohle provedení, za kterým je schovaná výztuha krku, se většinou dělá u krku celojavorových, kde hmatník není dolepovaný, ale v jednom kusu s krkem. U dolepovaných krků se drážka výztuhy dělá ze směru hmatníku a schová se právě pod ten hmatník. Asi nějaká technologická záležitost zlevňující výrobu.
Ladící mechaniky jsou otevřené, mají hladký chod, nic problémového na nich nevidím, fungují skvěle. Šířka krku na ořechu ze syntetické kosti je 41,3 mm a potěšilo mě provedení přístupu k výztuze krku. Na levných modelech od firmy Fender je, jako zde, na hlavě, ale často tam bývá jen vyvrtaná díra, nebo je díra vyložená černou plastovou vložkou, zde je vložka dřevěná (stejné dřevo jako na hmatníku), což je moc pěkné.
Kobylku tvoří ohnutý plech, vodící šrouby a závitové kameny, na kterých tak lze přizpůsobit rozteč strun. Snímač je dělený, ovladači klasicky hlasitost a tónová clona. Pickguard je v provedení Brown Shell.
Hmotnost nástroje je přijatelných 4,1 kg, a i vyvážení na popruhu je pro mě přijatelné. Přepadávání na hlavu je tak nepatrné, že o něm vlastně ani nevím, takže za mě spokojenost.
Zvuk
Spokojenost u mě zůstává i co se zvuku týče. Prostě plnokrevný tučný Precision, jak ho každý očekává. Tomu zvuku vůbec nic nechybí. Plné basy tmelící kapelu, výrazné středy, které basu prosadí v mixu, příjemné výšky potřebné pro zkreslení, slap a vyhrávky. Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Použité struny jsou dvojí. Oboje jsou ocelové, oboje od firmy D'Addario, oboje v tloušťkách 45-65-80-100. První roundwound (RW), druhé pak flatwound (FW), alias hlazenky.
"Povinné" nahrávky – hráno nad snímačem
Bonusová nahrávka v pořadí hra u krku, hra nad snímačem, a nakonec hra u kobylky
Nahrávka se simulací aparátu, kde bylo použita hra prsty, trsátkem tlumeně a netlumeně, pak ukázka se zkreslením, a nakonec hra slapem.
Simulace aparátu RW
Simulace aparátu FW
Hodnocení
Je to levný nástroj, z levnějších materiálů, s obyčejnějším, ale funkčním hardwarem, avšak zpracování je skvělé, nenašel jsem žádné mouchy. Zvuk je výborný, nevidím sebemenší důvod pro obligátní výměnu snímače, a to jsem to porovnával se svým pětinásobně drahým nástrojem. Classic Vibe, je věrný svému názvu, prostě klasika se vším všudy, a vibe je také rozhodně přítomný v hojné míře. Komu nevadí chybějící logo Fender na hlavě, tak za ty peníze rozhodně trefa do černého.
Ještě poznámka k jedné věci. Barevné provedení je Olympic White. Nevím, já to vidím spíš jako Arctic White nebo Polar White. Olympic White mám na svém nástroji, a už na novém nástroji byla ta bílá lehce zažloutlá. Tohle je zářivě bílá. Druhou věcí je zajímavost ohledně stárnutí nástroje, respektive jeho laku. Recenzovaný model je z roku 2019, můj je z roku 2021, tedy o dva roky mladší. Ale koukněte, jak moc ten lak na mé baskytaře zežloutnul. Pravda, mám jej ve stojanu v pracovně, ale ne na přímém slunci, mám tu jen západní střešní okno. Nevím, jak byla uchováván recenzovaný Squier, ale i tak bych čekal, že to s tím lakem něco udělá. Teď už jen otázka, zda toto chování laku bylo u Fenderu, potažmo Squieru, záměrem.