Fender Precision Bass 1972

Rok výroby: 1972
Země původu: USA

Popis, parametry, konstrukce

Ze sedmdesátých let jsem měl kdysi na test už dva Precisiony, leč s tělem z jasanu, a navíc s javorovým hmatníkem, tohle je pro mě první sedmdesátkový kus s tělem z olše s hmatníkem palisandrovým. Krk je samozřejmě z javoru, jak jinak. Barevné provedení těla je dvoutónový sunburst. Nevím, jak se lakovalo na počátku sedmdesátých let, každopádně v místech, kde je lak odloupnutý, není v místě porušení rovnou dřevo, ale další vrstva laku. Takže nejspíš nějaký čirý základ a na to teprve sunburst. Tělo je ze tří kusů, dokonce ani ne symetricky ke středu těla, což je zkrátka trochu vidět, ale už jsem viděl na Fenderu i hůře nakombinované kusy na současných modelech, takže na neslavnou éru CBS, ze které tento nástroj pochází, bych to úplně nevztahoval.

Hmatník je tenoučký plátek krásně pruhovaného palisandru, orientační značky jsou z umělé perleti.

Krk je v lesklém laku. Zajímavé je, že lak na krku za těch padesát let hodně ztmavnul, ale jen v neexponovaných místech, kde ho ruka hráče moc nepřejížděla, naopak v místech, kde se ho hráčova ruka evidentně dotýkala často, zůstal lak průzračný, a je skrz něj vidět světlé dřevo. Profil krku je hodně macatý, asi nejmacatější, co si na Precisionu pamatuju. Šířka krku na ořechu (nultém pražci) je standardní 41,3 mm, ale dřeva do ruky je opravdu hodně. Pořádná bejsbólka. Mám to rád. Pro mě osobně extrémně příjemný a pohodlný krk. Mechaniky jsou masívní, hodně těžké.

A právě díky těžkým mechanikám a masívnímu krku nástroj při relativně nízké celkové váze 3,96 kg dost otravně přepadává na hlavu. Kobylka je klasický vintage typ ala ohnutý plech, jen kameny již nejsou závitové, ale válečky s drážkou. Předchozí majitel podložil pružinky silikonovými kroužky pro jejich lepší přítlačnou funkci.

Snímač je klasicky dělený, nic netradičního. Pickguard je ovšem moc pěkný, červená varianta "Brown Shell". Zvukovými ovladači hlasitost a tónová clona. Přístup k seřizování výztuhy krku je v jeho patce, v pickguardu je drobný výřez, ale stačí, středním křížovým šroubovákem se k tomu člověk dostane, a výztuha i po těch letech chodí hladce, není potřeba žádné enormní síly.

Zvuk

Klasický Precision, co chcete slyšet víc? Plný, středobasový. Ale padesát let hraní každopádně mělo na nástroj pozitivní vliv, zvuk je hodně dřevitý, vyzrálý. Nástroj jsem dostal s dosti ohranými (tedy rovněž vyzrálými) hlazenými strunami Thomastik-Infeld Jazz Flat Wound JF344, tedy i zvuk má výrazný vintage charakter. S novými roundwound strunami pochopitelně bude podstatně agresívnější. Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Tónová clona vždy plně otevřená.

"Povinné" nahrávky

Hra u krku
Hra nad snímačem
Hra mezi snímačem a kobylkou

Bonusové ukázky ve stejném pořadí jako výše

Ukázka 1
Ukázka 2

Ukázka přes Darkglass Harmonic Booster, TC Electronic SpectraComp a Darkglass Microtubes X Ultra se zapnutou simulací aparátu a na base s lehce zataženou tónovou clonou.

Hodnocení

Jednoznačně držák. Všechno poctivě na svém místě i po padesáti letech, zvuk očekávatelný a samozřejmě výborný. Pro mě osobně skvěle padnoucí krk do ruky, byť díky němu a masívním mechanikám i otravné přepadávání na hlavu, bez něj bych se obešel. Ale musím říct, že stejně mám sedmdesátky spojené hlavně s jasanovými kousky s javorovým hmatníkem, takže za mě jednoznačně, když sedmdesátky, tak jasan plus javor. Tohle je spíš takový kus doznívajících šedesátých let, což samozřejmě vůbec není špatně, a kromě nesporných zvukových kvalit má už tento nástroj i značnou historickou a sběratelskou hodnotu, která s každým rokem bude dále významně nabývat.

A ještě travní standard: