Téma: Rotosound Jazz Bass RS 77 a RS 775LD
Rotosound Jazz Bass RS 77
Země původu: Velká Británie
Cena: 990,- Kč
Popis
Můj nejnovější objev pro bezpražcovou baskytaru. Jedná se o hlazené struny s monelovým vinutím a ocelovým jádrem od anglické firmy Rotosound. Monel je slitina 80% niklu a 20% mědi. Tloušťky strun jsou následující: .045" – .065" – .085" – .105".
Struny se prodávají v červené papírové krabici (vlevo starý, vpravo nový obal). Struny jsou pak baleny jednotlivě v papírových pytlících a nejsou tedy chráněny proti atmosférickým vlivům.
Oproti jiným hlazenkám mají daleko hrubší povrch, větší štěrbiny mezi závity:
Zvuk a životnost
Struny mají vyvážený zvuk, ale ten je o něco tlustší a temnější, než u zde mnou recenzovaných Rotosound SM 55 (je fakt, že tohle jsou pětačtyřicítky a SM 55 jen čtyřicítky). Na bezpražcové base, oproti zmiňovaným, mňoukají méně, což se trochu dalo čekat, ale není to vůbec na škodu. Životnost je extrémně dobrá, a jak jsem již psal, díky svému charakteru zvuku bezpražcovce postupný úbytek výšek tolik nevadí. Navíc se vůbec nešpiní a zachovávají si stále svůj lesk (další výhoda hlazenek).
Hodnocení
Výborné struny z vyšší cenové kategorie. Použití na bezpražcovou baskytaru se více než nabízí a je velmi vhodné a z toho, co jsem již na bezpražcovce zkusil, se mi tyto zamlouvají zatím nejvíc. Ani nevím, jestli chci na bezpražcovku zkoušet něco jiného.
Téma věnované hlazeným strunám ZDE.
Rotosound Jazz Bass RS 775LD
Rok výroby: 2024
Země původu: Velká Británie
Cena: 1 600 Kč
Úvod
Nějak jsem zase zatoužil po letech prubnout tyhle hlazenky, tentokrát na pětku. Mám rád niklové hlazenky Thomastik, chtěl jsem ověřit, jestli tohle díky velkému obsahu niklu bude zvukově podobné, ač s podstatně větším tahem (viz příspěvek výše), a jelikož navíc byly v náramné slevě, tak jsem prostě neodolal.
Popis
Prodávají se v kovovém zataveném obalu, uvnitř jsou už volně, ale mají tam pytlíček se silikagelem, což je moc fajn. Materiál opředení je monel, což je slitina kovů, kde niklu je cca 65% a mědi cca 30%. Díky tomu velkému podílu niklu mě napadla právě analogie s Thomastiky. Hlazené vinutí je podobně hrubé jako mají Thomastiky, ostatně v původní recenzi úplně nahoře je srovnávací fotka s dalšími typy hlazenek.
Tloušťky strun jsou 45-65-85-105-130 tisícin palce. Hedvábné opředení konců mají červené, na straně u kobylky jsou barevné válečky v britských barvách.
Hrubší vinutí i celkem klasická vlastnost nových hlazenek, že jakoby lepí, drhnou, je jen dočasná záležitost, po pár hodinách hraní se struny vyleští a pěkně kloužou, jak člověk od hlazenek čeká.
Zvuk
Výše psal Kiwi, že zažívá stejnou zkušenost jako několik lidí na Talkbassu - struny E a A jsou "cinkavější", než D a G, ty jsou tupější. Ano, je tomu skutečně celkem překvapivě tak. H, E a A krásně zvoní, vrní, mají naprosto konkrétní zvuk, ale D a G jsou trochu pod dekou, nevím, co bylo důvodem to tak vyrábět. Nicméně potom v kapelním kontextu a v nahrávkách jsou ty tupější struny parádně tučné, zvukově se srovnají. Ani slap kupodivu nezní úplně blbě. Udělal jsem nahrávku, tím slapem jsem v ní začal, pak následuje ukázka prsty bez a se zkreslením. Nahrané je to na mou baskytaru Fender American Professional II Precision Bass V.
Zvuk, jak slyšíte, je hodně kovový. Krásně lze dosáhnout klepavého zvuku jaký má Steve Harris z Iron Maiden, kterému právě Rotosound dělá signature typ strun, mimochodem padesátek, které opravdu musí mít už extrémní tah. Tu jeho tříprstou techniku neumím, takže jsem se ten pádivý klepavý zvuk dostat do nahrávky ani nepokoušel. Ale zase díky vysokému tahu, a tedy i menšímu rozkmitu, lze na těchto hlazenkách nastavit až extrémně nízký dohmat bez drnčení, zato právě s tím klepáním o pražce, máte-li ho rádi.
Hodnocení
Skvělé hlazenky ojedinělého charakteru, takto zvláštně kovový zvuk jsem u jiných hlazenek snad nezažil, a že jsem jich zkusil už hodně, možná to je tím monelem. Monel nejspíš bude stát za další věcí, kterou jsem zjistil v okamžiku, kdy jsem struny sundal a natáhl jsem na basu jen poniklované ocelové roundy. Vstupní citlivost na zvukové kartě jsem měl nastavenou stejně jako u monelových hlazenek, ale signál mi najednou lítal kompletně do červeného, takže monel evidentně neposkytne snímači tak silný výstupní signál, což díky třiceti procentům nemagnetické mědi v něm se jeví dosti pravděpodobné.
