Téma: Edwards E-JB-100R
Edwards E-JB-100R
Rok výroby: 2010
Země původu: Japonsko
Cena: 100.000,- yenů bez daně v době výroby, tedy cca 22.000 Kč podle současného kurzu
Popis, parametry, konstrukce
Jeden Jazz Bass od Edwardse, potažmo firmy ESP, už jsem v rukách měl (recenze). Tu basu si výrazně pamatuju. Jednak její strašlivou váhou a také skvělým zvonivým zvukem. Jak je na tom její mladší sestřička?
Tělo je z olše v provedení tříbarevný sunburst ve vysokém lesku. Trochu mi vadí průchozí suk, ale je to jen malá estetická vada a pro někoho možná i zajímavá.
Krk je javorový s pěkným plátkem palisandru na hmatníku. Orientační značky jsou bílé plastové, pražců je dvacet. Přístup k výztuze krku je v jeho patce a bez jeho sundání se k ní nedostanete, ale to je u podobných vintage nástrojů normální. Profil krku je poměrně plný, takže ač nemám rád úzké jazzbassové krky (38,1 mm na ořechu), tak tento mi do ruky sedí dobře. Ořech (nultý pražec) je kostěný. Mechaniky bez označení výrobce (nejspíše to bude Gotoh GB2) jsou velké, těžké, superheavyduty masívní. Tvar hlavy je naprosto stejný jako má Fender, kompletně jde o tzv. lawsuit.
Baskytara oproti jasanové sestřičce váží jen 4,16 kg a díky poměrně masívnímu krku a hlavně obrovským mechanikám brutálně přepadává na hlavu. Zvláště v sedě bez popruhu je to skoro nehratelné (Viktor tentokrát nebude dělat viktorky a potvrdí).
Snímače jsou Seymour Duncan SJB-1. Jejich ovládání tentokrát není úplně tradiční. Na první pohled chromovaný controlplate obsahuje hlasitost pro každý snímač a tónovou clonu. Jenže je to tak, že potenciometr tónové clony je typu push/push, tedy funguje na zmáčknutí, kdy při jeho zmáčknutí vyskočí do horní polohy, tedy netahá se směrem nahoru jako u typu push/pull, při opakovaném zmáčknutí zapadne do dolní polohy. Jedná se o tzv. S-switch, který přepne zapojení snímačů na sériové, jako má Precision Bass (standardní jazzbassové zapojení je paralelní). V sériovém zapojení pak celkem logicky funguje jen jeden ovladač hlasitosti, a to ten blíže ke krku.
Kobylka je vintage stylu z ohnutého plechu a se závitovými kameny, pickguard je v provedení brown shell.
Zvuk
Zvukově se jedná o poctivý Jazz Bass, ovšem mě osobně se více líbí ta druhá poloha, tedy v sériovém zapojení. Má sice o něco málo výšek, ale zato o to více basů a také silnější výstupní signál.
Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou vyvedeny rovnou do zvukové karty a kromě normalizace ponechány bez zásahů. Tónová clona byla vždy plně otevřená. Použité struny jsou niklové pětačtyřicítky Elixir ve skvělém stavu. Pozor, nahrávky jsou trochu v jiném pořadí, než dělám obvykle, a to kvůli tomu aby se dal lépe posoudit vliv S spínače.
"Povinné" ukázky
Snímač u krku
Snímač u kobylky
Oba snímače paralelně
Oba snímače sériově
Bonusová ukázka ve stejném pořadí jako výše
Nahrávka na oba snímače sériově přes Darkglass Alpha Omega Ultra se zapnutou simulací aparátu a kompresor TC Electronic SpectraComp.
Hodnocení
Pěkně zpracovaný nástroj se skvělým zvukem, vysloveně mě zaujala sériová poloha, ten zvuk mi prostě sedí, a pro mě příjemnou devízou tohoto zapojení je i jeden ovladač hlasitosti, což mám vysloveně rád. Hodně mě mrzí pro mě to nadlimitní přepadávání na hlavu, to bych nezkousnul, jinak výborný nástroj za pár korun, mluvíme-li o bazarové ceně.
Stránky modelu: https://espguitars.co.jp/edwards_/jb/E-JB-100R.html
