Když jsem si ve 14 - 16 letech hledal basy, které hraje Squire u Yes (miloval jsem je) a také basy McCartneyho u Beatles (taknějak jsem se ocitl v kapele, která je hrála), používal jsem mgf se třemi rychlostmi. Spolu s nějakou equalisací (basy, středy, výšky) jako filtrem a změnami rychlosti přehrávání skladby, se daly vychytat celkem všechny basy a také kytarová sóla. Snad by toto, při dnešních technologiích, neměl být problém - uslyšet to. Je fakt, že třeba můj looper umí celkem jakkoliv zrychlovat či zpomalovat skladbu, ale nemění přitom výšku - tóninu (prostě to přepočítá a doplní). Také to ale není špatné.
O posmívání se začátečníkovi nejde, spíš o jeho nakopnutí muzikantským směrem - a ten je poslouchat, slyšet, hrát a hrát a hrát. Ne lovit polotovary či dokonce "hotovky" a nic se nenaučit.
Teoreticky může přece tu skladbu mydlit rovnou, najít si na hmatníku základní tóny, hrát nejdřív kila, pak si všimnout nepřízvučných dob a tónů, které tam jsou kvůlivá zajímavější harmonii, také si je najít, pak to zkusit dostat do ruky, pak si pomalu všímat frázování skladby, přizpůsobit se jí ... a když už to bude mít v krvi, ty přechody a případné vyhrávky mu samy skočí do ruky.
všechna sláva polní tráva, dříve maršály a džezbas, dneska korejský ememky ... hudba nejni o ceně nástrojů
nesnášim ty, co nemaj rádi woodyho ;-)