Vida, jaká odborná debata se tu vyvinula. Nezapomeňte na jednu důležitou věc: Všechny údaje, ze kterých se při podobných úvahách a výpočtech vychází (impedance, citlivost, výstupní výkon, zatížitelnost...), musejí být správné. V dnešní době šmejdů a oblbování zákazníků by to ale znamenalo ty parametry nějak ověřit/přeměřit, protože technická data od výrobců či prodejců nelze brát vážně.
Typickým příkladem je ta výše zmíněná 410 bedna KUSTOM. Kdyby měla vydržet 1000W, tak by se na každém 10" repráku muselo nějak uchladit asi 247 W tepelné ztráty (účinnost reproduktoru v ozvučnici je asi 1%). Na to by ty repráky musely mít průměry kmitaček kolem 80 cm!
edit:
Kmitačka je to, na čem je navinutá cívka. Je to někdy vidět nebo to lze odhadnout při pohledu na reproduktor z boku. Středový pupek, který je vidět zepředu, míval kdysi přibližně stejný průměr. Dnes to neplatí a reprák, který má pupek s průměrem 15 cm, může mít kmitačku s průměrem třeba jen 5 cm.
U nejlepších basových reproduktorů platí, že na každý 1 W sinusové zatížitelnosti reproduktoru je třeba, aby kmitačka měla průměr 0.5, výjimečně jen 0.3 cm.
U té 1000 W bedny by to vycházelo na 0.06 cm/1 W (15 cm/250 W) a to je už opravdu silné kafe.
Čtyřky: Ibanez MC924DS Half & Half (1982) + kontrabasy: masiv 4/4 s bassreflexem! (~1890) a polomasiv Cremona 3/4 (~1985)
Pětky: MTD fretless 35" od Ondřeje Lišky (2004) a Lakland 55-02 Deluxe (2005)
EBS TD650, EBS NEO-212 + 1x 15" JBL E-140 a do hospody GK MB150E-III-112
Autorizovaný záruční a pozáruční servis Yamaha, Ampeg a Line 6