do odposlechu čím míň tím líp. čím větší klid na podiu, tím lépe...a nepíjte u toho, jinak bude hluší po prvbí písničce a pak je iuž vše jedno. V době kdy sem zpíval, tak sem si ještě uštípl odposlech i pro sebe, ale měl sem to jen kvůli tomu zpěvu, jinak sem do něj nedával většinou skoro nic. Už jsem alergický na to jak sme hráli se straou kapelo a pořád chtěl někdo něco přídavar, protože potřebuje slyšet okolí...bubeník potřeboval slyšet klavesy, kytary basu, 1.zpěv druhý třetí . Kytarista taky uplně všechno a sebe nejvíc...a pak ten zvuk už jde na podiu z tolika míst že to je uplně napr. Pak se taky stávalo že po druhé písničce už se špekulovalo a "... ty (zvukaři) přidej mi tam to a to a ještě i to......a mě přidej taky to a to a ještě to..."
Teď na mě odposlech už většinou nevyšel a ani jsem ho nepotřeboval, všichni hrají nepřesně takže pokd stojím u bicích a hraji podle nich, tak nemusím poslouchat tu rozjetinu jak bicí jedou pozadu, kytara popředu :-) , ale slyším jen jeden rytmický nástroj. Když se nějaká písnička podělá, tak je to obtížnější se chytnou, protože melodii neslyším tak výrazně a pokud se zrovna improvizuje a snaží se to kapela zachránit, tak by se šiklo aby každý každého slyšel.....to se stává ale jen občas.
No ohledně zvuku bych tu mohl psát romány, co už sem zažil s kapelou . Na zkoušce se každý hádal že se neslyší a že se potřebuje víc zesílit nebo druhého zesílit, pak se to zvrhlo už i na to že když se na zvuku všichni shodli, tak klávesák vyšel stím že my ho musíme málo slyšet a proto se víc zesílí, ale když sme mu říkali ne dobré.....no prostě sme se na každé zkoušce asi hodinu žuly nad zvukem, mě už potom z toho začlo hrabat tak sem šel pryč...ale zážitky mám
NEUSER Courage-fretless 6str (1991) , FENDER American Standard Jazz Bass (2012), CORT A5 - EMG pickups, Dundeeho - Jazz Bass
David Eden WTX-260 , SWR Goliath 2x10 (x2), HOCKE BN110