Mimochodem, je na to nahraná celá tahle suprová deska:

https://open.spotify.com/album/6BO6PvyyVIEy6vEhxOflgC

ZON Scepter

Rok výroby: 1991
Země původu: USA
Cena cca 2500 $

Úvod

Tento model Joe Zon koncipoval pro hráče éry "Big Hair" metalu v osmdesátých letech, vyráběl se konkrétně od roku 1984 do roku 1992.

Popis, parametry, konstrukce

Tělo baskytary je vyrobené ze dvou dřev. Uprostřed je 76 mm široký javorový blok, po stranách jsou topolová křídla. Barevné provedení ve stylu granitu je hodně unikátní. Je jím opatřeno nejen tělo, ale i komplet krk a přední strana hlavy.

Zajímavý je krk. Ten je z grafitového kompozitu, takže je bez dodatečné výztuhy, je do těla hluboce vsazen (vlepen). Ještě zajímavější je hmatník. Ten je z materiálu Phenowood, což je také kompozit, ale už s obsahem dřeva, konkrétně břízy. Vezmou se desítky tenkých vrstev březové dýhy, ponoří se do fenolové pryskyřice a stlačí se na polovinu původního objemu pod obrovským tlakem. Po vytvrdnutí to dostane o 30-40 % větší tvrdost než přírodní eben. Na hmatníku je 24 jumbo pražců a perleťové orientační značky.

Mechaniky jsou lehké od firmy Schaller v konfiguraci 2+2. Šířka krku na ořechu je 43 mm, jinak menzura je standardních 34". Profil krku je běžné "C", ani moc plný, ani moc mělký, prostě tak akorát. Typové označení SCEPTER na přední straně hlavy dost splývá s podkladem, to možná chtělo něco výraznějšího.

I kobylka je od firmy Schaller, jedná se o typ 3D-4. Snímač je humbucker od firmy Bartolini. Ovládání je netradiční. Na první pohled by člověk soudil, že to bude hlasitost, tónová clona a přepínání cívek. Není tomu vůbec tak. Ano, potenciometr hlasitosti tam je, ale přepínač nepřepíná cívky, ale ovládá výšky. Je třípolohový, ve střední poloze je neutrální, nahoru přidává a dolů výšky ubírá. A druhý potenciometr je speciální filtr středů. Ten je hodně citlivý, frekvence posouvá výrazně a dělá takový ten nosový zvuk. Pusťte si ukázky níže.

Díky aktivní elektronice je v šachtě na zadní straně těla přítomna i 9V baterie.

Baskytara váží jen 3,3 kg a na hlavu tedy na popruhu docela padá.

Zvuk

Základní zvuk je hodně čistý, ale taky konkrétní a průrazný. Díky filtrům je samozřejmě i hodně variabilní s tím jedním snímačem. Musím ale zmínit i to, že na rozdíl od jiných grafitových krků, nejspíše díky hmatníku, není zvuk studený. Měl jsem v ruce baskytaru celokarbonovým krkem, a to byla studená mrtvola, fakt hnus, tady o tom karbonu ani nevím. Oželel jsem tentokrát "povinné" ukázky a zaměřil se víc na ty různé zvukové barvy. Použité struny jsou niklované roundwoundy, pětačtyřicítky v dobrém stavu. První ukázka je rovnou do zvukové karty, s filtrem v základní, neutrální poloze a ukazuje tři polohy přepínače, tedy přidané výšky, výšky v neutrální poloze a výšky ubrané.

Přepínač

Druhá ukázka postupně ukazuje funkci filtru od jedné krajní (neutrální) polohy až do druhé krajní polohy. Přepínač výšek jsem nechal ve střední poloze. Opět rovnou do zvukovky.

Filtr

Nejvíc se mi líbil zvuk s přepínačem dolů, tedy s ubráním výšek a rovněž s malým pootočením ovladače filtru. Pěkně vrčí, tmelí, má ty správné středy. Nahráno je to už přes lampový preamp GP-Lightstone TB-2 a kompresor TC Electronic SpectraComp. Na zkreslení je použit Darkglass Microtubes X, na konci nemůže chybět ukázka slapu.

Ukázka přes preamp

Předchozí ukázka se simulací aparátu

Hodnocení

Raritní baskytara nevšedního vzhledu, ač zamýšlená na metal, snese téměř jakýkoli styl, ale nejspíš není pro každého, jak tvarově, tak svou granitovou úpravou. Mně se líbí. Zpracování není co vytknout, materiály jsou špičkové, stejně tak hardware. Zvuk je značně variabilní, ale některé zvukové barvy jsou dosti extrémní a pro většinu lidí zřejmě málo využitelné, ale hodit se můžou. Základní zvuk je naprosto univerzální, tam není co řešit. Baskytara je lehoučká, ale to přepadávání trochu zamrzí.