Kondenzátor 5uF v serii a cívka 200z na kostře 25mm (08-1mm drátem) paraleleně a nazdar... (8ohm bedna)
]]>RadekCX napsal:kupodivu i Dexoni to maji spatne http://www.dexon.cz/clanky/konstrukce-t … hybek.html je to pech
Hele, tady to kolega vysvětluje velmi zřetelně:
http://www.marekweb.eu/vypocty.php
Tzn typ/jakost filtru nám tam dělá ten rozdílek (ve vypočtených a elektricky změřených) charakteristikách.
Asi se shodneme, že pak nejlíp rozhoduje uchometrie - jak které zapojení plní účely poslouchatelnosti.
Butterworth je náročný na kvalitu horny z hlediska intermodulačního zkreslení pod dělicím kmitočtem.
Linkwitz-Riley může znít čistěji, ale akustický výkon bude mít kolem dělicího kmitočtu nižší.
Zkusím oboje, a asi tam dám přepínač :-D
no ale at koukam jak koukam stale je tam ten clen 4*pi*fd*R a ne 2*pi*fd*R jak jsi psal
lisi se to jen korekci sqrt(2) - jinak je to stejny vzorec
proste neni pravda, ze ta delici frekvence je 10kHz - eshampove to maji zcela jiste dobre a sedi to i s vypoctem - a ten Lpad je tam prave proto aby se impedance nemenila - at s tim tocis jak s tim tocis melo by to byt plusminus porad 8 ohmu
proste senzace se nekona - v bedne je normalni vyhybka 2. radu s delicim kmitoctem 3.5kHz s atenuatorem na horne - vsechno je spravne - to je asi jedine co k tomu muzes rict
]]>kupodivu i Dexoni to maji spatne http://www.dexon.cz/clanky/konstrukce-t … hybek.html je to pech
Hele, tady to kolega vysvětluje velmi zřetelně:
http://www.marekweb.eu/vypocty.php
Tzn typ/jakost filtru nám tam dělá ten rozdílek (ve vypočtených a elektricky změřených) charakteristikách.
Asi se shodneme, že pak nejlíp rozhoduje uchometrie - jak které zapojení plní účely poslouchatelnosti.
Butterworth je náročný na kvalitu horny z hlediska intermodulačního zkreslení pod dělicím kmitočtem.
Linkwitz-Riley může znít čistěji, ale akustický výkon bude mít kolem dělicího kmitočtu nižší.
Zkusím oboje, a asi tam dám přepínač :-D
tak jsem si dal tu praci a nasel jsem jak se to oficialne jmenuje - jsou to tzv. L-pady
... - tim padem se delici kmitocet nemeni
jj, to by mohlo být ono, právě jsem to doměřil a je chová se (staticky) cca beze změny odporu celku.
takže beru zpět
"Což znamená, že:
a) ...
b) ...
..."
a koriguju na
Což znamená, že:
a) signál pro hornu je okradený o 1/2 výkonu jdoucím přes potenciometr = soustava s hornou se chová jako 4ohm s dvojnásobnou zatížitelností a o 3db nižší citlivostí
b) dělicí kmitočet díky L-pad zůstává +/- kam jej posílají C a L výhybky (trochu klesá ve středních poloze), v tomto případě ale hodně jinde než udávaných 3,5kHz (kondenzátor ukazuje na 10kHz). Díky tomu všemu je horna v oblasti udávaného dělicího kmitočtu 3,5kHz podstatně míň krmená (ujídá jí jak potenciometr, tak potlačení signálu kondenzátorem kolem 10kHz) - cca o 10-12dB.
U hodně citlivé horny (zde 110dB) to není problém, výsledek se uchometricky chová přijatelně.
MartinXC napsal:RadekCX napsal:ja ten vzorec znam takhle:
C= 1/(4*pi*fd*R) = 1/351848 = 2.8uF
s nejakou kompenzaci klidne 2.2uF
no to schema v te wiki je ale jina vyhybka...
namatkou http://www.repero.wz.cz/vyhybky.htm
Předností výhybek druhého řádu je jejich, ve většině případů vyhovující průběh útlumu, poměrná jednoduchost a vyhovující průběh vstupní impedance soustavy. Nevýhodou ovšem je to, že jejich správná činnost vyžaduje zatížit jejich výstupní svorky reálnou impedancí správné velikosti.
Vzorec :
L= R\(3,14*f d)
C= 1\(4*3,14*fd*R)
To není správně. Výhybka je pásmová propust. Definice dělicího kmitočtu je daná základní fyzikou:
2*pi*f=1/R*C a 2*pi*f=R/L
Pro základní oddělění kondenzátorem pak C=1/(2*pi*f*R) - viz link na wiki.
Pro filtr dalšího řádu (přidám L pro zvýšení strmosti) - podle rozvoje Butterwothova polynomu ve druhému řádu pro dělící kmitočet odpovídá koeficient cca 0,71 pro C a cca 1,41 pro L, tedy:
L= 1,41*(R\(2*pi*f)
C= 0,71*(1\(2*pi*f*R))
Jiné koeficienty (navrhuješ 2L a 0,5C) možná zohledňují nějaké "knowhow vyššího řádu" ve specifickém případě (např zohlednění kmitočtových charakteristik, citlivosti, atp), ale netroufal bych je navrhnout pro obecné použití. To by tomu složitost výhybky musela odpovídat (3tí a vyšší řády).
]]>http://www.parts-express.com/cat/speaker-l-pads/306
rekl bych ze to co tam mas neni reostat ale prave ten L-pad viz obrazek vyse - tim padem se delici kmitocet nemeni
]]>RadekCX napsal:promeroval jsi ten reostat? do hifi beden se delaji tyhle reostaty tak, ze se nemeni zatezovaci impedance
netusim jaka praxe je v muzikantskych bednach
k tomu PS - proste neni duvod aby to nefungovalo
reostat změřím, dobrý tip,
(nenapadlo mě, že by se do bedny, kde jsou vpodstatě low-endové věci dával logaritmický dráťák)
no pozor - on to neni Gckovej reostat - ja jsem to kdysi davno pred dvaceti lety resil, kdyz jsem se snazil okopirovat visatonacky sloupovky - tam meli take tenhle bazmek - jestli si dobre pamatuju tak to byly dva reostaty na jedne ose zapojene tak, ze zustaval vysledny odpor stejny - mel jsem to kdysi i rozmalovane, ale z hlavy se mi to vykourilo - visaton to normalne prodaval jako beznou komponentu pro stavbu beden
]]>RadekCX napsal:ja ten vzorec znam takhle:
C= 1/(4*pi*fd*R) = 1/351848 = 2.8uF
s nejakou kompenzaci klidne 2.2uF
no to schema v te wiki je ale jina vyhybka...
namatkou http://www.repero.wz.cz/vyhybky.htm
Předností výhybek druhého řádu je jejich, ve většině případů vyhovující průběh útlumu, poměrná jednoduchost a vyhovující průběh vstupní impedance soustavy. Nevýhodou ovšem je to, že jejich správná činnost vyžaduje zatížit jejich výstupní svorky reálnou impedancí správné velikosti.
Vzorec :
L= R\(3,14*f d)
C= 1\(4*3,14*fd*R)
promeroval jsi ten reostat? do hifi beden se delaji tyhle reostaty tak, ze se nemeni zatezovaci impedance
netusim jaka praxe je v muzikantskych bednach
k tomu PS - proste neni duvod aby to nefungovalo
reostat změřím, dobrý tip,
(nenapadlo mě, že by se do bedny, kde jsou vpodstatě low-endové věci dával logaritmický dráťák)
PS - zítra koupím 2 různé kousky, vyzkouším, jak se chovají s hudební zátěží na 8ohm odporové zátěži 20-50-100W to bude asi nejjednodušší praktická zkušenost.
]]>]]>ja ten vzorec znam takhle:
C= 1/(4*pi*fd*R) = 1/351848 = 2.8uF
s nejakou kompenzaci klidne 2.2uF
netusim jaka praxe je v muzikantskych bednach
k tomu PS - proste neni duvod aby to nefungovalo
]]>