1 Naposledy upravil: Argo22 (12. 01. 2011 21.27:49)

Téma: lampy VS tranzistory

ted sem se dohadoval s nasim kytaristou o tom ze byt sice ma lapa lepsi zvuk a zda se ze hraje hlasiteji tak to neni pravda...proti tranzistoru ktery po vykonove care vzdycky prebije lampu...  prosim lidi kteri se v teto elktornice pohybuji aby mi to potvrdily protoze me nebavi kdyz ze me nekdo dela blbce... kdy mi to primo ucitel/ vedecky pracovnik rikal

nejsem zadnej zkusenej ale taky umim hrat big_smile, Cort Action V - vybiranej ocividne z hodne kusu protoze hraje jako dobytek.. a Hocke BG210

2

Re: lampy VS tranzistory

http://baskytara.com/forum/viewtopic.php?id=1163

LĀKLAND

3

Re: lampy VS tranzistory

1w je jeden w,stejně tak jak 1kg a 1 m,je to jednotka daná hotovo,pruser je že ne všichni výrobci se tímto řídí Behroš,Fídek a podobně big_smile

Share

4

Re: lampy VS tranzistory

jj vim.... a sory za to OT ....

nejsem zadnej zkusenej ale taky umim hrat big_smile, Cort Action V - vybiranej ocividne z hodne kusu protoze hraje jako dobytek.. a Hocke BG210

5

Re: lampy VS tranzistory

Argo22 napsal:

o tom ze byt sice ma lapa lepsi zvuk a zda se ze hraje hlasiteji tak to neni pravda...proti tranzistoru ktery po vykonove care vzdycky prebije lampu...

vubec tu vetu nechapu...

Share

6

Re: lampy VS tranzistory

lukas napsal:

vubec tu vetu nechapu...

Tak jestli mluvil s vědeckým pracovníkem tak to myslel nejspíš tak že jsou tranzistory co zvládnou převést třeba 30A při 100 Voltech, což lampa nikdy nedá že jo . . . teda pokud neni velká jako hovnocuc.

Share

7

Re: lampy VS tranzistory

no ja to myslel tak ze napr komba obe o stejne vatazi s rozdilem jen toho ze jedno je lampa a druhy je trandak.... preztohle se ti zda ze lampa hraje vic nez tranzistor a pritom to neni pravda..... takhle sem to myslel...

nejsem zadnej zkusenej ale taky umim hrat big_smile, Cort Action V - vybiranej ocividne z hodne kusu protoze hraje jako dobytek.. a Hocke BG210

8 Naposledy upravil: Deamon9009 (13. 01. 2011 15.08:01)

Re: lampy VS tranzistory

Jestli to nebude tím že ucho vnímá vyšší frekvence hlasitěji  smile

Teď doufám že jsem to dobře napsal, nebo snad jinak než jsem myslel?  big_smile

"Music is the only thing keeping the planet together"

Warwick Corvette, Markbass LM Tube, Markbass NY 121, Warwick BC 10

Share

9

Re: lampy VS tranzistory

ja to chtel jen prepsat kdyz tomu nerozumel big_smile

nejsem zadnej zkusenej ale taky umim hrat big_smile, Cort Action V - vybiranej ocividne z hodne kusu protoze hraje jako dobytek.. a Hocke BG210

10

Re: lampy VS tranzistory

No ted sem došel ze zkušebny kde sem měnil lampu v Hartke VX3500 a musim říct že lux,apec hraje "jak z jinýho světa" big_smile no ale vážně zdálo se mi že to hraje nějak slabě tak sem vyměnil a super rozdíl obrovský. sice to s puvodní elektronkou taky hrálo ale byla už asi nějaká vadná protože ta sílá tam nebyla.Cus,koment docela mimo téma  big_smile

PS: "  Basa musí řečnovat ...  !!! "
Nějaká ta 5-ka ,nějaká ta 4-ka, nějaký ten Hartke:)

Share

11

Re: lampy VS tranzistory

jo, davidakuv odkaz - http://baskytara.com/forum/viewtopic.php?id=1163
Pan stavitel to vysvětlil. Lampy při stejné wattáži vytáhnou větší hlasitost.
Hodně z nás asi zažilo o kolik víc řve 300W celolampová hlava než 300W tranzistor.

Hocke napsal:

K tématu: waty jsou jen jedny. U tranzistorů platí (viz Colombo - jen sem a dál už nic) do limitace a pak už jen lichý harmonický (fuj), zatímco lampy, jen sem a pak ještě 3dB (+100%) navrch (ještě jeden fernet) a potom sudý harmonický, který se většinou vejdou k základnímu tónu. To je dáno převodní charakteristikou, která je úplně jiná pro tranzistory a jiná pro lampy (lampám se blíží převodní charka MOSFETů). Howgh!

Sadowsky NYC Standard 5, Moon JJ-4, Moon JJ-5, Hofner Club Contemporary, Squier CV50 P-Bass butterscotch blonde, Fernandes P '78, Tokai P '81, Warwick Corvette Standard 5 fretless
Mesa Walkabout head, GK MB500, Eden WTX500, GK MB200, Tecamp Puma 500, Bergantino HS410, Genz-Benz NeoX 212T, Greenboy Bassic 15

12 Naposledy upravil: Aidamos (20. 01. 2011 11.35:06)

Re: lampy VS tranzistory

Našel jsem na téma lampa vs. tranzistor bezva článek na kytarovém fóru: http://hudebniforum.cz/komba-zesilovace … ml#p336830

CITUJI:

I. Výkon – udávaný ve Wattech
Asi první parametr, na který se při výběru hledí. Má velký podíl na tom, jak hlasitý daný aparát bude, a tedy kde a kdy se na něj má optimálně hrát. Tato kvalita je podstatná nejen u zesilovačů a komb, ale samozřejmě také u reproboxů. Nutno ale říct, že nejde o parametr univerzální – nikdy není 100% jisté, že kombo s menším výkonem bude méně hlasité a naopak. Výkon a hlasitost navíc nejsou přímo úměrné. Mezi 5W a 50W aparátem není 10x větší rozdíl v hlasitosti.

Na jednu věc pozor – rozhodně neplatí, že čím vyšší výkon, tím lepší! Aparatury s velkým výkonem málokdy budete moci provozovat na takovou hlasitost, abyste je plně využili (pokud teda nemáte příští měsíc koncert v O2 Areně). Pokud máte lampový aparát a budete ho „škrtit“ na nízké úrovni hlasitosti, nemusí hrát optimálně. Níže zmíněná doporučení nejsou 100% platná, vždy bude záležet na konkrétním aparátu a na hudebním stylu – při hraní folku to bude jinak než u metalu.

Tranzistorová komba a zesilovače – pokud hledáte kombo pro domácí cvičení, v pohodě si vystačíte s aparáty s výkonem do 20 Wattů, 30 Wattů na doma už může být někdy až moc. Na hraní s kapelou ve zkušebně vám u lepších aparátů bude stačit nějakých 50 - 60W, ale pro jistotu je lepší mít výkon vyšší. Rezerva zde vůbec neuškodí.

Hybridní komba a zesilovače – hybridy mající tranzistorový koncový zesilovač (což je absolutní většina) v této charakteristice odpovídají tranzistorovým aparátům.

Lampová komba a zesilovače – lampové aparáty jsou při stejném výkonu podstatě hlasitější než aparáty tranzistorové. Výkon zde je možná ještě podstatnějším faktorem než u tranzistorů. Lampové aparáty totiž mají ve zvyku při vyšších hlasitostech zvuk zakreslovat, a tak je u slabších aparátů problém získat zároveň hlasitý a čistý zvuk. Pro přesnější informace je nutné lampové aparáty rozdělit dle třídy zapojení koncového zesilovače (detailnější informace).

A) lampové aparáty zapojené v třídě A: toto jsou aparáty s nižší wattáží, většinou do 20W, pokud jde o tzv. pure A-Class, tzv. pseudo A-Class umí vytáhnout i 30 – 35 Wattů. Toto zapojení je méně účinné, rychleji se zde opotřebovávají lampy a nachází se hlavně u vintage aparátů se „špinavějším“ a komprimovanějším zvukem. S tímto zapojení je na domácí hraní 5W někdy i moc. Na hraní s kapelou vystačí i 15W, pokud se obejdete bez křišťálově čistého zvuku, 20 – 30 Wattů je na kapelové hraní zcela dostatečných. (Lampové aparáty v třídě A jsou schopné vyprodukovat vyšší hudební výkon, při stejné Wattáži jsou tedy hlasitější než aparáty A/B)

B) lampové aparáty zapojené v třídě A/B: toto zapojení používají aparáty s výkonem nad cca 30 - 40W, jde o zapojení účinnější, celkově znějí „čistěji“, hutněji, tvrději, pevněji a jsou schopné dosáhnout znatelně silnějšího zkreslení. U těchto aparátů většinou není problém mít hlasitý a zároveň čistý zvuk. Wattáž těchto aparátů je předurčuje k hraní ve zkušebnách a na koncertech. 50 nebo 60W je v podstatě zcela dostatečný výkon. U 100 a více Wattových aparatur můžete mít problém s tím, že v kapele nebude nikdo kromě vás slyšet, případně po vás bude zvukař chtít, abyste to ztlumili. A po ztlumení už aparát nemusí hrát vždy úplně dobře.

Reproboxy – u reproboxů je důležité zvolit výkon s ohledem na výkon vašeho zesilovače. Pamatujte ale, že výkon aparatury nebude nikdy vyšší, než je výkon zesilovače! U reproboxu je přesnější pojem výkon nahradit výrazem maximální příkon. Pokud vezmete 20W zesilovač a 200W reprobox, výkon soustavy bude pořád jen 20W. Zásadní věcí je, že výkon reproboxu musí být minimálně stejný, jako je výkon zesilovače. Doporučuji spíš použít reprobox výkonnější, aby měl reprobox rezervu a nejel pořád nadoraz.

II. Impedance – udávaná v Ohmech
Impedance je komplexní veličinou, která udává zdánlivý odpor a fázový posun napětí vůči proudu při průchodu střídavého proudu dané frekvence. Laicky řečeno – říká nám, jakou zátěž pro zesilovač představuje reproduktor, či naopak s jakou zátěží je schopný zesilovač pracovat. Přestože jde v případě kytarových aparatur o veličinu pouze přibližnou (kytarový aparát nefunguje s jednou konstantní frekvencí), je pro nás velmi důležitá. Nerespektování tohoto parametru může vést k vážnému poškození aparátu! Projevuje se i změnami ve zvuku, byť ne vždy výraznými.

Komba – u komb tuto veličinu nemusíme řešit, protože v kombu se nachází „sladěný“ zesilovač a reproduktor, proto vše bude šlapat bez problémů. Podstatná je jen při připojení externích reproboxů (pak platí níže zmíněné).

Tranzistorové zesilovače – u tranzistorů platí, že impedance reproboxu musí být minimálně stejně velká jako impedance zesilovače. Pokud jsou stejné, aparát bude hrát na plný výkon. Tranzistorové zesilovače dokážou pracovat i s vyšší zátěží, než na kterou jsou stavěny, ale pak nepracují tak účinně a nejsou schopny dodat takový výkon. Při zapojení reproboxu s vyšší impedancí tedy výkon klesá. POZOR – nikdy nezapojujte nižší impedanci než je předepsáno! Muže dojít ke spálení aparátu!

Lampové zesilovače – vzhledem ke své konstrukci jsou lampové aparáty (a případně i hybridy s lampovým koncovým zesilovačem) velmi citlivé na zapojenou zátěž. POZOR - je nutné, aby impedance zapojeného reproboxu přesně odpovídala impedanci aparátu! Při zapojení jiné impedance může dojít k nevratnému zničení aparátu! Rizikem je zničení výstupních traf, v lepším případě elektronek! Nikdy též nezapínejte lampový zesilovač, ke kterému není připojena žádná zátěž!

Impedance je velmi důležitou veličinou z hlediska fungování jakéhokoli aparátu. Proto si zapojování zesilovačů a reproboxů či reproduktorů vždy čtěte návody, a pokud si nejste jisti, poraďte se s odborníkem!

III. Průměr reproduktoru – udávaný v palcích
Pro kytarové aparáty je jakýmsi standardem průměr 12 palců (asi 30,5 cm). Výběrem takového reproduktoru nemůžete udělat chybu. Plnohodnotně pro kytaru fungují i 10 palcové reproduktory. Ty najdete buď u menších komb či u některých vintage aparátů.

Zejména u levných aparátů se setkáte s reproduktory menšími, nejčastěji asi 4 palcovými, 6,5 palcovými a 8 palcovými. Hodně polopaticky se dá říct, že čím menší reproduktor, tím „menší“ zvuk. Projevuje se zejména absence basů, zvuk není tak hutný a pevný, klesá jeho „tlak“.

Dodatečně vkládám citaci od uživatele Predator, která mnohé objasňuje.

Tu by som chcel ešte upresniť jednu vec ... viac wattov výkonu aparátu neznamená automaticky viac hlasitosti. Reťazec aparát -> reprák -> priestor -> uši má totiž viac premenných.

Jedna vec - dynamický rozsah. To, čo sa traduje, že lampa je pri rovnakých wattoch hlasnejšia ako tranzistor, má totiž viac možných dôvodov, ktoré tento jav vytvárajú. V prvom rade je to nižší dynamický rozsah lampy daný mäkkým vysokonapäťovým napájacím zdrojom, ktorý vytvára kompresiu signálu. Tranzistorový koncák totiž zvuk takmer vôbec nekomprimuje a tak špička pri údere do strún u trebárs 100W tranzistoru vytočeného naplno vyletí až niekde ku 95W, ale rýchlo klesne na povedzme 10 W RMS, od tejto hodnoty potom pozvoľne klesá. Ak chcem pridať ešte viac, začne aparát chrčať, lebo skreslenie tranzistorového konca nabieha skokovo a obsahuje hodne nepárnych harmonických, nepríjemných na posluch.

U lampáča je tá špička komprimovaná, skrátka aparát ju "ureže", ale keďže toto skreslenie je vďaka obsahu prevažne 2. harmonickej frekvencie príjemné, človek jeho krátkodobé trvanie nezaregistruje, a to umožňuje pri rovnakom výkone dosiahnuť vyššie RMS, povedzme pri čistom signále je to u 100W aparátu kľudne aj 50W. Toto správanie sa lampy (obmedzený dynamický rozsah) je však hráčmi interpretované paradoxne opačne, ako "väčšia dynamika", keďže vplyvom kompresie vylezú von aj jemné detaily hry, ktoré sú za normálnych okolností u nekomprimovaného signálu v pozadí. Človek má potom pri hraní pocit, že tón "žije" a reaguje na aj najmenšie nuansy hrania (a to aj pri malých skresleniach). Je to vlastne taká "z núdze cnosť", teda vlastnosť v podstate odlišná ako verný prenos signálu na výstup 1:1, ktorá však špeciálne u gitarového aparátu vplýva na zvuk pozitívne.

Digitály touto nemocou klasických tranzistorov väčšinou netrpia, keďže síce majú tranzistorové koncáky, ale digitálny preamp vie napodobniť dynamické správanie sa lampy (komprimáciu špičiek) do tej miery, že koncák je kŕmený už z preampu signálom s redukovanou dynamikou a ku clippingu koncáka u nich teda nedôjde. Samozrejme to správanie sa pod prstami nebude úplne také ako u lampy, ale charakter zvuku sa jej vie hodne priblížiť.

Ďalšia vec - spektrálne zloženie signálu. Lampové zosilňovače majú výstupný transformátor, ktorý orezáva spektrum signálu zdola (dané indukčnosťou trafa) a zhora (dané medzizávitovou kapacitou vinutí a hysteréziou jadra, ktoré sa nestačí tak rýchlo premagnetovať) a tak je ich zvuk postavený hlavne na stredoch. Na tie je ľudské ucho najviac citlivé. Ďalej, lampové stroje majú vo svojom skreslení (a to aj pri hraní čistých zvukov) vysoký obsah 2. harmonickej, ktorá nie je vnímaná ako rušivá zložka a skreslenie, ale vytvára dojem vyššej hutnosti zvuku pri rovnakej hlasitosti (psychoakustický efekt). Tu opäť platí - tranzistorové aparáty tu majú veľkú nevýhodu, tá sa čiastočne dá kompenzovať u digitálov, ktoré vedia popisované spektrum umelo vytvoriť a pridať k pôvodnému signálu, a tým dosiahnuť efekt "prieraznosti" v zmesi ostatných nástrojov. Tu to však hodne závisí na správnom nastavení digitálu.

V neposlednej rade závisí hlasitosť od repráka. Jednak každý reprák má inú prenosovú charakteristiku, a preto sú určité frekvencie prenášané viac a niektoré menej ... a hlavne každý reprák má inú citlivosť zvanú SPL (laicky povedané, pri rovnakom vstupnom výkone hrá každý typ repráku odlišnou hlasitosťou). Meria sa v dB/W/m a 3 dB naviac znamenajú dvojnásobok dodávaného výkonu. Preto aj 50W zosík s bedňou, ktorá má charakteristickú citlivosť 104 dB, vie urobiť rovnakú hlasitosť ako 100W zosík, ktorý hrá do bedne so SPL 101 dB/W/m.

Takže asi tak ... Ja by som to teda videl takto -

Lampa - dobrá voľba, nemusíš sa s tým veľa hrať a bude to znieť. Zosík je ale náročný na údržbu a zaobchádzanie.
Tranzistor - nenáročný, znesie snáď takmer všetko, ale sú možné problémy s počuteľnosťou, silne závisí od typu a nastavenia.
Digitál - slušný kompromis, ale len pre pokročilých, musíš totiž dobre ovládať teoretické veci, aby si ho vedel nastaviť tak, aby ho nezotreli ostatné nástroje. Zvukovo vie vyprodukovať tón, ktorý v kapele nie je odlišný od lampy. Pod prstami sa to ale správa trošku ináč a treba s tým rátať. Údržba je nenáročná ako u tranzistoru.

ProFeel | Music Man Club #1 | Flatwound Club #1

13

Re: lampy VS tranzistory

dikec

nejsem zadnej zkusenej ale taky umim hrat big_smile, Cort Action V - vybiranej ocividne z hodne kusu protoze hraje jako dobytek.. a Hocke BG210