Kawai KRB 55

Kawai KRB 55

Spoustu lidí se diví mojí base a hlavně její značce. Kawai je především výrobce pian a klavírů, potažmo jejích elektronických souputníků. Firmu založil Koichi Kawai v roce 1927 v Japonsku. Její výrobky jsou pověstné svojí špičkovou kvalitou. Nesetkáte se snad s hudebníkem, který by byl nespokojen s touto značkou. Profesionálové využívají s úspěchem klasická i digitální piana jak ve studiu tak na jevišti, nejen pro jejich spolehlivost a kvalitu, ale i osobitý zvuk a originální pojetí. Nedávno jsem četl recenzi na nějaký stage keyboard (digitální piano primárně pro živá vystoupení) od Kawaie a recenzent vyzdvihoval především absolutně věrohodný zvuk akustických pian a klavírů, dokonalé zpracování a v neposlední řadě i naprosto pohodlnou hru, mj proto, že to mělo klaviaturu zhotovenu ze dřeva, jako skutečný klavír!

Ale teď zanechme klávesy klávesami a přejděme k basám. Ty Kawai vyráběl v pobočce v Kaliformii a možná předtím i v Japonsku, kde se vyrábí především zmíněné digitální piána. Nezjistil jsem zdali šlo původně o velkosériovou výrobu, či o vedlejší produkt k využití výrobní kapacity fabriky, zbůsobenou nějakými aktívními zaměstnanci/basáky. Faktem je, že vzniklo asi 10 modelů ve třech modelových řadách baskytar. Vyráběli se od roku 1985 údajně až do roku 2000. Současně se něktré modely vyráběli i kdesi v Japonsku pod označením Rockoon by Kawai, tam také vyráběli i elektrické kytary. Zatím se mi nepodařilo získat kloudnější informace. Na stránkách tecnické podpory pro KawaiUS z nichž částečně čerpám, je veškeré info o basách shrnuto do stručného průřezu technického popisu modelů a je zahrnuto na poslední pozici do FAQ. Jinak na internetu se velmi zřídka basa Kawai vyskytne k prodeji, většinou nabízená spíše sběratelům. Je popisována jako výborný nástroj ve střední cenové třídě.

Tohle je ta moje:

Jedná se o klasickou elektrofonickou čtyřstrunnou basu s menzurou 34″. Je osazena pasívními snímači precision a jazz (PJ-pickups). Podle průvodních razítek na snímačích s rokem jejich výroby usuzuji, že kompletace basy proběhla v roce 1988-9. Jedná se tedy o vyzrálý a vyhranný nástroj. Zde se dočtete, jak jsem jej získal. Zatím vím o jediné baskytaře této značky v ČR. A je to ta moje

Technický popis:

Tělo: z jasanu tlouštky 43mm, menší velikosti a hodně zaoblený. Lak je černý lesklý polyuretan. Přístup na elektroniku zezadu je zakrytován černým plastem. Jinak je tělo skoro symetrické, kromě funkčních součástí není ničím jiným zdobeno. Díky použitému dřevu je basa celkově z těch težších nástrojů, na to, že má poměrně malé tělo. Má cca 4 Kg.

Krk: je šroubovaný javorový s palisandrovým hmatníkem, 24 pražců jumbo, perleťové tečky na obvyklých místech, sedlový pražec z černého plastu – rozteče strun 11 mm, jednočinná výztuha s ovládáním ze strany od hlavy a nezakrytou hlavou šroubu. Na hlavě je ještě přítlačný třmen na struny zajišťující jejich stabilitu. Lak krku i hlavy je také černý lesklý polyuretan, zajímavostí je, že jsou jím nalakovány i boky hmatníku. Jo a logo KAWAI na hlavě je vyvedeno ve zlaté barvě fontem klavírního stylu.

Snímače: značky Schaller JBX a PBX . Jsou černé, typu Jazz a Precision. Mají nastavitelné pólové nástavce Každý má nestíněný čtyřžilový výstup; je tedy možné je zapojovat sériově i paralerně. Jsou to sice singly ale jsou rozděleny elektricky příčně na dvě poloviny.

Elektrika: pasívní, ovládaná čtyřmi potenciometry. Celková hlasitost. Balance mezi snímači s lehkou aretací na středové poloze. Každý snímač má dále svou tónovou clonu typu push/pull; je tedy možné daný snímač zapojit paralerně či sériově. Dělá se to vytažením knoflíku potenciometru. Tím pádem to má i jiný průběh zvukového spektra.

Kobyla: od výrobce Schaller. Je to masívní odlitá pochromovaná kobyla. Je přišroubována v mém případě třemi vruty, je možnost i pěti. Pod kobylou je eště 1,5mm silná plechová podložka s čtvercovou dírou na přizemnění. Kameny mají možnost nastavení strun ve všech směrech – výška, rozteč a délka (oktávy). Kameny jsou také odlitky a každý se dvěma stavitelnými hroty opírá o dráhy v těle kobyly. Není možno upevnění strun zkrz tělo. Momentálně mám rozteče nastaveny na 19 mm.

Mechaniky: značky Gotoh, pochromované, uzavřené. Jsou na hlavě rozmístěné 3+1, takže je jedna levá. Vyznačují se výborným držením ladění a spolehlivostí. Dobře hodnotím i způsob upnutí struny – postačuje zastrčit strunu do středu, zahnout proti směru navíjení a několikrát omotat a ladit. Nevýhoda je, že se musí dobře upravit délka struny. Na struně E mám navinuty jen dva závity.

Moje dojmy, praktické poznatky:

Vzhledově je to nástroj průměrný, až okázalý. Po dvaceti letech, co byl ve službách asi bezpočtu majitelů, se dá podle stavu říci, že je to nástroj skutečně kvalitní. Mimo oděrek laku a jeho celkové sešlosti, se dá pozorovat jen mírné opotřebení pražců a pouzder snímačů.
Praktické vlastnosti mi naprosto vyhovují, basa se nepřevažuje, nastavení kobyly, výměna strun a předpětí krku je bezproblémové. Elektricky je na tom basa také dobře, na to, že nemá vývody snímačů stíněné, nezaznamenávám výrazné brumy či ruchy oproti dnešním, srovnatelným nástrojům.
Zvukově je basa zajímavá, má mnoho možností nastavení. Tónové clony jsou velmi účinné, dá se jimi nastavit zvuk od dravého až po velmi mumlavý. To se násobí kombinacemi zapojení snímačů a jejich vzájemném vyvážení. Na basu jsem hrál styly: country, folk, rock a metal. Basa se obstojně uplatnila všude. Od srpna 2003, co jí mám, musím přiznat, že je to dělník, který si toho nechá mnoho líbit. I tak pramálo odpustí a daří se mi, že to, co hraju, zní tak, jak to chci slyšet. Basu od Kawaie bych rozhodně neporovnával s proslulými typy baskytar od proslulých výrobců, především na řádově dražší a specifické modely mít nebude. Myslým ale, že zpracováním, zvukem a osobitostí předčí spoustu dnešních průměrných(levných) nástrojů rozličných výrobců.