BOSS Gt6b

Schizofrenní recenze na multipedál všeuměl aneb všechno dobré je k něčemu zlé.

Co to umí:
Předzesilovač (6 druhů), parametrický třípásmový ekvalizér,  D.I. box který umí zmutovat vaši basu do sterea, Chromatická ladička a EFEKTY – kompresor, limiter, distortion, overdrive, chorus, reverb, delay, wah i s pedálem(který se při nevyužití wah efektu dá použít jako volume pedál), oktáver, syntezátor a velice omezený looper.

Přehled:
Máme tu tedy multiefekt velikosti pedalboardu který se chlubí velice bohatou výbavou a je dnes k sehnání za zlomkové množství peněz které byste vydali za celou tu hromadu krabiček co umí. První dojem je víc než dobrý, kolečka se točí pěkně ztuha, celé je to kovové a když se po tom projdete tvrdou zimní botou, nic se tomu nestane. Konektory jsou bytelné a i napájecí zdroj má dostatečně dlouhou šňůru, což se v době cost cuttingu nevidí často. Po zapnutí displej napíše co jste to zapnuli a naskočí posledně opuštěné nastavení. Továrních tam je spousta (snad 68? nesčítal jsem je), všechny uživatelsky upravitelné, ale použitelných je kvůli extrému co efekty předvádějí jen pár. Nemůžeme to ale BOSSům zazlívat neboť jak jinak demonstrovat co všechno jejich dítko umí než přehlídkou možného. Takže se proklikáte všemi bankami, zkusíte spínání efektů přidělenými šlapkami a to je asi tak vše co se dá zvládnout bez návodu.

Učit se, učit se, učit se . . .
Průměrně chápavý čtenář se asi po hodině čtení manuálu kombinovaném se zobáním na knoflíky pedálu naučí logiku práce s nastavením a ukládáním efektů. Následná hodina padne na jejich řetězení a pak už to je na chuti každého jestli bude tuhle knížečku číst až do konce nebo si vystačí s polovičním vzděláním. To učení je nejotravnější část vlastnictví tohohle zařízení. I když manuál je napsaný stručně a přehledně, tak je toho hodně najednou k pochopení tvoření zvuku co chcete. Jak ale tu logiku dostanete do krve, je nastavování i za letu hračka.

Funkčnost
Ergonomie pedálu je dobrá, akorát přepínání efektových smyček je trochu z nohy na vzdálenější polovině pedálu, což vás nutí dělat pohyb jako když zkoušíte vodu v bazénu. Hlavně když máte větší boty. Nic pro skater nebo metal boots, zaručeně si čutnete do rotačního klobouku a ten vám tam vylosuje efekt vhodný pro lidovou píseň. Chce to praxi. Zbytek je user  friendly, můžete si na jednotlivé pedály navybírat efekt co chcete a toto se vám pro orientaci zobrazuje na displeji. Wah pedál se dá aktivovat jaksepatří přišlápnutím a kvákáte, nahrávání/přehrávání smyčky looperu se děje jedním pedálem, opět snadné. Co je ale nasírací jsou 3 sekundy záznamu v hifi kvalitě. Při lo-fi je to asi 6 sekund. Ostuda.

A jak to hraje?
Preamp je COSM známý z Rolandí BASS CUBE obohacený o možnosti spínání bright, deep (Ampeg, Acoustic, Bassman), pre-shape1,2 (Trace Elliot) a úrovně enhanceru (SWR) který mají jednotlivé reálné zesilovače na sobě.  Při práci s preampem je dobré si vzpomenout jak fungují korekce na originálech. Například dáte všechno rovně na nulu. Model Session (SWR – aktivní korekce) tak hraje dobře, přepnete na Bassmana a zvuk je děsný kvůli pasivním korekcím, tudíž vše doprava, poladit středy a je to nádhera. Předzesilovače se opravdu chovají každý jinak a já osobně zvukový rozdíl mezi čistě analogovým a tímhle číslicovým preampem necítím. Že by ve zvuku něco chybělo, prostě ne. Tady je odvedená skvělá práce. Chyba se tu skrývá jen v nastavování gainu, mám pasivní basu s PB snímačem a signál z ní je tak silný že jsem nucený gain stáhnout na 4% ze 100, jinak je vstup přebuzený. Zvukově to nevadí, nejedná se o analog, ale neumím si představit práci s aktivní basou – stahovat hlasitost na kytaře aby mi jel efekt mi nepřijde domyšlené.
Kompresory /limitery: BOSS comp (BOSS CS-3), D-Comp (MXR Dyna Comp), 160D (dbx 160D) a Vtg rack U (UREI 1178) – mě se líbí 160D a D-Comp, ty fungují parádně. Dobře použitelné, po chvíli laborování snadno nastavitelné a hlavně funkční. S ostatními jsem si jenom hrál a nenašivší zvuku pro mě, opustil jsem je.
Distortion/Overdrive: Modelů na výběr je 9, plus dva co si vymyslíte sami. Každý hraje jinak, já si oblíbil Distortion č.2. K většině se dá míchat čistý signál se zkresleným a to base svědčí – k tomu bručení přidat trochu ostrého jedu.
Chorus a reverb jsou myslím čistě BOSSí záležitost, jsou kompletně editovatelné, co víc chtít? Zvukově jsou lahodné a umožňují stereo mód pro extrémní zvukové čaroděje.
Wah – může buď kvákat sám, či můžete kvákat nohou, plusem budiž pár nastavení (kvákat hloubky, výšky, frekvenční propusti . . . každý si najde. Chybou budiž ořezávání basů, což se dá dohnat ekvalizérem ale to už pro wah musíte naprogramovat celý jeden efektový řetěz na který se musíte přepínat  a to shledávám nepohodlným (viz fukčnost).

Resumé
Všechny efekty (no, maximálně pět v jednom řetězci) můžete různě kombinovat a upravovat. Jdou z toho vytáhnout zvuky z roku 2150 (zvlášť se mi líbí režim kde za notou vámi zahranou následují  harmonické které se zahrajou samy v určitelném rytmu), stejně dobře ale poslouží příznivcům čistého zvuku (můj případ) s občasným efektěním. Co jsem zjistil, tak jde JB ohnout že zní jako MusicMan, Precision jde naspeedovat že prská jako elektrický obušek, nebo naopak jako kontrabas. S tímhle je zvuk vašeho nástroje už jenom o vaší fantazii. Která občas narazí na zmíněné chyby v matrixu.

P.S. Pominul jsem hodnocení a pitvání pitomostí jako auto slap (ne, nezní  to jako slap) nebo defretter (sovy v mazutu místo bezpražce) a asi 10 dalších továrních režimů které kdyby tam nebyly, zbylo by dost paměti pro looper.