Tak to tady pročítám a ....velice zajímavá debata.:lol:
Ono je pěkný, co tady psal tuším Netopejr, být svůj a dělat si podle svýho, ale časem člověk zjistí, že právě držení kytary, délka pásu a jiný věci jsou fajn dokud tě nezačnou limitovat v dalším rozvoji (popsáno Jenichem). Začínal jsem taky na dlóóóóuhatánským popruhu, lámal pravačku a od určité polohy jsem nebyl schopen zahrát pořádně levačkou. Basa šla vejš, našel jsem si svoji polohu, ale časem jsem zjistil, že vyhrávky ve vyšších polohách nejdou úplně ideálně a kroutím nesmyslně levačku, která tím pádem nezahraje maximum. Dnes mám basu +- tak, že pravačka ve výšce pasu, odehraju oběma rukama vše, co jsem do dneška naučil a image je na druhým místě. Důležitý je to, co člověk předvede a jaký z toho má pocit. Ono i u kytaristů člověk vidí, že čím víc umí, tím více přizvedává kejtru. Co je pro ten dobrej pocit z hraní lepší? Když po akci zaslechneš "jó, ten basák to byl mazec" nebo "ty voe, viděls, jak měl nízko basu?"
Do nikoho se tímto nenavážím, nikoho nepoučuju. Po moři let s trsátkem se opět částečně vracím k prstům, začínám koketovat se slapem, člověk se pořád učí.
Jonashi, cvič jak ti to bude vyhovat, časem sám zjistíš, kam chceš dále jít a co tě limituje.
Vždycky je čas učit se něco novýho, co tě posune. Bude to sice těžší, ale ...
Tý voe, sem se rozkecal.....;)
Ibanez BTB-405 QMHS, Jolanka D-BASS
Mareček eLeMdvojka, CARVIN V410T, H-BASS 115
...vám povím, se z teho občas linó tóny....se jeden diví...