Téma: Nový přírůstek - tentokrát už konečně Sadowsky
Tak jsem tady se Sádlem. 
Po dlouhé době slintání nad nejrůznějšímí JB's jsem narazil na Sadowsky Metro MV4 v zánovní kondici, neváhal jsem a na second chance offer jsem si tento kousek stáhl do ČR. Domluva ohledně přepravy nebyla vůbec jednoduchá, musel jsem hodně takticky přizvedávat ego prodejci, přesvědčovat ho o opravdovosti mého zájmu a nepřestávat tvrdit, že problémy s poštou se stávají jen velmi zřídka..:) Nakonec se vše téměř bezproblémů povedlo a Sádlo mi dorazilo za týden od odeslání domů v krabici - krk a tělo zvlášť. Je velká škoda, že pošta má opravdu striktní limity, protože jinak bych měl doma i origo sadowsky obal - což je funkčně celkem normál, nicméně potěší..;)
Sušil jsem si novou basu doma a po zkušebnách ke třem týdnům z jednoduchého důvodu. Často se stává, že člověk z obrovské radosti z vytouženého nástroje přehlíží jeho chyby a pak leckdy je za blba, když po měsíci slavnostně oznamuje, že to trochu přechválil..:) Taky není hned patrno, jak se chová nástroj oproti předchozím(u), to chce pár zkoušek s kapelou, prostě plné zatížení... No a tak jsem hezky natáhl přiložené 0.50 ernie bally a začal hrát a hrát a hrát, abych ty struny trochu ohrál a ozkoušel možnosti nástroje i na zajetější struny, čili jsem s minirecenzí na fóru až teď...
Po delším úvodu konečně k popisu nástroje. Jde o JazzBass kopii od renomované firmy Sadowsky, Metro verze znamená, že byla vyrobená v Japonsku, MV4 - čtyřka s lehce downsized tělem. Z přiložených fotek bude i slepému patrné, že se jedná o plnokrevnou přírodní blondýnku, po takové jsem dlouho toužil..:) Basa je lehká, asi nejlehčí, kterou jsem měl. Na to, že je tělo z jasanu, je to co říct, jasanový bezpražec vedle je těžkej jak vagón cihel oproti sadowskymu. Dohmat jsem téměř neseřizoval, trochu jsem stáhl struny D a G - je velice příjemně nízko, asi jako na Sabre a možná i níž (pro návštěvníky moravského srazu). Profil krku je tenký jako řekněme na JB má být, ale není to taková teninka jako JB62RI, podle mě je to velice dobrý kompromis, drží se velice dobře. Elektronika je v ní stejná, jako u NYC modelů, basa má i Vintage Tone Control (VTC), což je featura, která funguje jako tónovka u pasivního i aktivního módu. 2 pásma.
Jak se na něj hraje? Velice dobře, nízký dohmat, profil krku, rampa, na kterou jsem byl zvyklej na neuseru mi tady moc nechybí, ale třeba přibude..:) I když nevím, jestli bych chtěl kazit ten design, navíc jsem si všiml, že při hře na rampě mám tendenci "nedohrávat" tóny přesně, to je ale trochu OT. K base jsem dostal velice profi vypadající kožený řemen, kterej je samozřejmě na mně dlouhej, ale i tak o nějakým přepadávání není řeč, basa je myslím vyvážená dobře i pro dlouhořemenáče..:) Trochu mi vadí zmiňovaný down-size, mám strašně rád full-fender-size JB těla, kvůli opěře pro pravou ruku, to budu muset do budoucna ještě řešit, zatím to vidím, jako největší vadu tohoto Sádla..:D
Konečně ke zvuku. Takže je to Jazz Bass, ale není to Fender JB. Na slap je to ale něco neskutečného, jsem téměř v ráji.. Člověk do toho bouchne a hraje to skoro samo, parádně nabroušeně zní perkusivní tóny, tady to opravdu splňuje přívlastek "JB on steroids". A není ani potřeba 70's spacing snímačů, to je pro mě dost zajímavá věc, možná bych nějakého Fender ortodoxa nepřesvědčil, ale pro mě je slapový zvuk prostě bez výhrad... Na prsty zní samozřejmě jazzbassově, ale opět jinak, než Fender. Pozor, srovnávám se vzpomínkama na JB62RI se snad lipovým dřevem a JB5 USA, kterej byl olšovej, takže se zřejmě dá čekat, že zvuk bude jinej. No řekl bych, že zvuk na prsty je agresivnější, než oba zmiňované JB, než olšový neuser taky.. Flažolety mají výborný dozvuk, ne snad jako na neuseru s průchozím krkem, ale lepší, než na obou minulých JB.
Moc se mi líbí i pasivní mód, řekl bych, že zvuk je opravdu přírozenější. Nicméně kvůli pohodlí hraju se zaplou aktivkou s korekcemi téměř na minimu - je to takový alibismus, v tomhle módu mají korekce poměrně malý efekt. Zase když potřebuju přidat rychle výšky, basy, tak není problém.:) Zdvih korekcí je fakt znatelný, dal bych si ale říct, aby šly korekce i směrem dolů - tady je jen zdvih. Nicméně to myslím Sadowsky nemontuje ani na jeden svůj model.
Už jsem se vyčerpal a nevím, co dodat. Moje aktuální pocity jsou asi takovéto: slapový tank, na prsty paráda, včetně naprděného rozcinkaného zvuku, dynamicky se dá čarovat. Je to JB, kterej splňuje, co jsem od něj čekal až na full-size tělo, nicméně mně láká opravdová JB klasika - 62 uzounký krček, rosewood hmatník, olše, kvůli svému zvuku na prsty. Neuser rozhodně neodstrkuju na vedlejší kolej, jsou to prostě jiné basy, Neuser je například daleko konkrétnější oproti opravdu basově hutnému Sadowskému..
Fota jako ochutnávku můžete vidět i zde, celý nášup okoštujte na http://klusee.rajce.idnes.cz/saaadlo/ (upozorňuju, že nejsem žádnej fotograf..:D ). Mimochodem, při přepravě se stala zajímavá věc - kolík na E struně byl ohnutý, je to vidět na jedné z fotek.. Rozhodl jsem se, že na to seru, nebudu nic rovnat, vypadá to takhle zajímavě..;)
Na fenderu je ta hlava jedna z nejhezčích věcí vůbec!
) seš slapař, takže zůstane ultrafialová sedmdesátka ;o) Taky bych si podle popisu nechal ji, i když nejsem slapař, ale je to supr i na trsadlo a i na ty prsty je to příjemnej zvuk.
